10 C 68/2022-122 — Okresní soud v Přerově

1. Okresní soud napadeným rozsudkem určil žalované pro žalobkyni (zletilou studující dceru žalované) výživné částkou [částka] měsíčně s účinností od [datum] nadále, se splatností běžného výživného do 15. dne v měsíci předem (výrok I.). Dlužné výživné vzniklé do [datum] (tj. do konce měsíce, v němž rozhodl okresní soud) v celkové výši [částka] byla žalovaná zavázána zaplatit žalobkyni do tří měsíců od právní moci rozsudku (výrok II.). Podle výroku III. je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta. 2. Žalovaná ve včasném odvolání primárně nesouhlasila s aplikací ustanovení § 916 občanského zákoníku (dále o. z.) o jejím fiktivním příjmu, který podle komentářové literatury lze použít výjimečně v případech neřešitelné důkazní nouze a za situace, kdy žalovaná je zcela pasivní nebo úmyslně nesplní uloženou povinnost, což splněno není. Navíc okresní soud sice žalovanou poučil dle § 118 odst. 1,3 o. s..ř., ale nepoučil ji o možnosti postupu dle § 916 o. z. a v odůvodnění napadeného rozsudku se vůbec nevyjádřil k naplnění podmínek pro jeho aplikaci. Navrhovala proto zrušení napadeného rozsudku a vrácení věci okresnímu soudu k dalšímu řízení. 3. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání uvedla, že okresní soud při aplikaci § 916 o. z. vycházel z účastnické nečinnosti žalované po prvém jednání a z nesrovnalosti mezi částkou [částka] měsíčně, kterou žalovaná uvedla jako svůj příjem z podnikání, a mezi podstatně vyšší celkovou částkou jejích výdajů. Navrhovala potvrzení napadeného rozsudku. 4. V úvodu odvolacího jednání dne [datum] avizovaly žalobkyně a žalovaná prostřednictvím svých zmocněnců smír o předmětu řízení, který poté uzavřely a shodně navrhovaly jeho schválení. 5. Krajský soud k odvolání žalované přezkoumal věcně i procesně rozsudek okresního soudu v meritorních výrocích a v souvisejícím nákladovém výroku (§§ 206, 212 občanského soudního řádu, dále o. s. ř.), a posuzoval smír účastníků. 6. Krajský soud primárně konstatuje, že v prvostupňovém řízení nebyly objektivizovány příjmové poměry žalované (matky žalobkyně) ani otce žalobkyně, k níž mají vyživovací povinnost oba rodiče. Řízení zahájené žalobou o zvýšení výživného pro zletilé studující dítě je sice řízením sporným a není ovládáno tzv. vyšetřovací zásadou, ale i v tomto typu sporného řízení a při jeho koncentraci je soud povinen za účelem řádného zjištění skutkového stavu věci provést k poměrům účastníků (zde zejména žalované) i jiné potřebné důkazy, než které byly účastníky navrhovány (§ 120 odst. 2 věta prvá o. s. ř.). Ve sporném řízení sice soud není zodpovědný za úplné zjištění skutkového stavu, ale není vyloučeno, aby provedl důkaz i bez návrhu účastníka, přičemž tato možnost (nikoliv povinnost) je vázána na splnění dvou kumulativních podmínek: důkaz musí být potřebný ke zjištění skutkového stavu a musí vyplývat z obsahu spisu (§ 120 odst. 2 věta prvá o. s. ř.). V projednávané věci jsou obě tyto podmínky splněny, tím spíše, že se nejedná o prvotní soudní úpravu výživného, jestliže poměry žalobkyně byly již v době její nezletilosti upraveny rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kdy povinným rodičem byl otec žalobkyně, která na citovaný rozsudek odkazovala přímo v žalobě s tím, že v srpnu [rok] se přestěhovala od matky k otci. Příjem povinného rodiče je při rozhodování o výživném jedním ze zákonných určovatelů zakotvených v § 913 o. z., a je tak pro úvahy o zvýšení výživného zásadně podstatnější než (účastníky předložené) listiny o platbách za bydlení, energie apod., které byly k důkazu provedeny. Dokazování ve sporném řízení je sice limitováno zásadou koncentrace řízení, ale zjištění příjmů žalované je klíčové a jejich absence vedla k nesprávnému rozhodnutí. Krajský soud se záměrem docílit rychlého rozhodnutí, odůvodněného charakterem věci, přesto nepřistoupil ke kasačnímu rozhodnutí navrhovanou žalovanou v odvolání a postupem dle § 120 odst. 2 věty prvé o. s. ř. doplnil potřebné dokazování přímo v odvolacím řízení. 7. K poměrům žalobkyně bylo aktualizováno potvrzením o studiu, vystaveným [příjmení] a dřevařskou fakultou [název instituce] univerzity v [obec] dne [datum], že žalobkyně je studentkou prezenční formy bakalářského studia v letním semestru akademického roku [rok] [číslo]. Zpráva bývalého zaměstnavatele žalované, [název instituce] zemědělské [právnická osoba], potvrzuje, že ukončila pracovní poměr dohodou dne [datum] na vlastní žádost, bez udání důvodu, jinak mohla nadále pracovat na pozici dělník v rostlinné výrobě, přičemž při dobré pracovní morálce činí průměrný čistý výdělek v tomto oboru částku [částka] měsíčně. Dle daňového přiznání žalované za zdaňovací období [rok] v oboru služby osobního charakteru a pro osobní hygienu činil úhrn jejích příjmů [částka], výdaje [částka] - účtovány paušálem 60 %, základ daně [částka], daň [částka]. Dle daňového přiznání žalované za zdaňovací období [rok] v oboru poskytování služeb canisterapie činil úhrn jejích příjmů [částka], výdaje [částka] - účtovány paušálem 60 %, základ daně [částka], daň [částka]. Zprávy o příjmu otce žalobkyně od jeho bývalých zaměstnavatelů potvrzují průměrný čistý měsíční příjem od firmy [název instituce] [právnická osoba] za období 1/ [rok] [rok] ve výši [částka], od firmy [ulice] zemědělská akciová společnost za období od 5-8/ [rok] ve výši [částka], od firmy [právnická osoba] za období od 8/ [rok] [rok] ve výši [částka] a od 1-8/ [rok] ve výši [částka], a od současného zaměstnavatele [název instituce] [obec] za období od [číslo] ve výši [částka]. 8. Ve vztahu k výživnému se krajský soud neztotožňuje s napadeným rozsudkem po stránce meritorní (co do určené částky výživného [částka] měsíčně) ani procesní (ohledně způsobu dokazování). Okresní soud k příjmům žalované, která má žalobkyni platit výživné, měl k dispozici pouze její účastnickou výpověď z prvého jednání z [datum], přičemž v její neprospěch zohlednil, že svá tvrzení ve stanovené lhůtě do [datum] nedoplnila a druhého jednání dne [datum] se nezúčastnila bez omluvy. Okresní soud proto vycházel z fikce příjmu žalované dle § 916 o. z. ve výši přes [částka] čistého měsíčně a z tohoto příjmu jí určil žalobkyní požadované výživné [částka] měsíčně. Z doplněného dokazování je zřejmé, že jsou podmínky pro aplikaci jiného hmotně-právního ustanovení, a to potenciálního příjmu žalované ve smyslu § 913 odst. 2 o. z., který lze definovat částkou okolo [částka] čistého měsíčně. Žádný z rodičů žalobkyně nemá jinou vyživovací povinnost, přičemž otec jí ze svého faktického příjmu ve výši okolo [částka] čistého měsíčně přispívá finanční částkou [částka] měsíčně a zajišťuje také její bydlení, proto žalovaná jako její matka by jí při srovnatelném (potenciálním) příjmu měla přispívat částkou obdobnou. Za takovou částku krajský soud považuje [částka], dohodnutou v rámci smíru pro žalobkyni od [datum], kdy byla studentkou posledního ročníku střední školy a od září 2022 pokračuje ve studiu již na vysoké škole. Takto ujednané výživné zohledňuje poměry žalované i odůvodněné potřeby žalobkyně ve smyslu stanovení §§ 911, 913, 921 odst. 1, 922 o. z. Splatnost dlužného výživného byla dohodnuta zcela v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. 9. Součástí smíru je i ujednání účastníků, zastoupených zmocněnci-advokáty, o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (§ 146 odst. písm. a/ věta za čárkou o. s. ř.). Sumarizovaná náhrada ve výši [částka] za řízení před okresním i krajským soudem je zcela adekvátní výsledku sporu ve smyslu převažujícího úspěchu žalobkyně (§ 142 odst. 1 věta prvá o. s. ř.) Krajský soud k tomu pouze podotýká, že pokud okresní soud jen za prvostupňové řízení vyčíslil náklady představované odměnou právního zástupce (advokáta) žalobkyně výrazně vyšší částkou [částka], pak při výpočtu vycházel z celé žalované částky výživného [částka], přičemž žalovaná v řízení před okresním soudem výslovně souhlasila s výživným ve výši [částka] (jak je uvedeno také v odstavci 2. odůvodnění napadeného rozsudku). Lhůta plnění náhrady je v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. a místo plnění odpovídá § 149 odst. 1 o. s. ř. 10. Krajský soud hodnotí smír žalobkyně a žalované o výživném a náhradě nákladů řízení jako právní jednání, které vychází z jejich shodné vůle, je určité a srozumitelné, nepříčí se příslušným zákonným ustanovením ani je neobchází a není tak v rozporu s právními předpisy. Smír účastníků lze schválit i v odvolacím řízení ([spisová značka]). 11. Z uvedených důvodů krajský soud smír účastníků schválil ve smyslu § 99 odst. 2 věta před středníkem o. s. ř. a podle § 220 o. s. ř. tak změnil odvoláním napadený rozsudek okresního soudu. 12. Schválený smír má účinky pravomocného rozsudku (§ 99 odstavec třetí, věta prvá o. s. ř.).