16 C 20/2023-31 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] doplněnou podáním ze dne [datum] se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky 14.303,96 Kč s příslušenstvím, představující smluvní pokutu dohodnutou v čl. 6 smlouvy o úvěru, uzavřené mezi účastníky dne [datum] pod [číslo] ve výši 0,1% denně z„ dlužné nové jistiny ve výši 74.992,18 Kč“ za další období od [datum] do [datum], jež činí právě částku 14.303,96 Kč. Žalobce dále tvrdil, že Okresní soud v Kroměříži již dříve rozsudkem ze dne 26.2.2020, č.j. 6 C 247/2019-58 ve znění usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 16.12.2020, č.j. 28 Co 145/2020-109 ve znění rozsudku Okresního soudu v Kroměříži ze dne 16.8.2021, č.j. 6 C 247/2019-129 přiznal žalobci ze stejné úvěrové smlouvy smluvní pokutu rovněž podle čl. 6 smlouvy za jinou předchozí dobu – počítanou do [datum] ve výši 14.698,04 Kč. Přes výzvy a upomínky žalovaný dlužnou částku žalobci dosud neuhradil. 2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavila. Soud proto postupoval podle § 100 odst. 1 a § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované, přitom vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Z provedených důkazů zjistil soud skutkový stav věci takto. 4. Pokud jde o závazkový vztah mezi účastníky, z obsahu žalobcem předložené listiny označené jako Návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru [číslo] ze dne [datum] (žalobce nepředložil soudu standardní dodatky ke smlouvě ani oznámení žalobce žalované o schválení úvěru ani splátkový kalendář) považuje soud za prokázané, že žalovaná dne [datum] požádala žalobce o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 60.000 Kč. Podle žalobcem vyplněného formuláře návrhu/smlouvy v případě poskytnutí úvěru 60.000 Kč se žalovaná zavázala vrátit žalobci celkem částku 191.412 Kč v 36 měsíčních splátkách po 5.317 Kč, splatných vždy k 24. dni každého měsíce, přičemž pevná zápůjční úroková sazba měla činit 162,4 % ročně a měla trvat po celou dobu splácení úvěru. RPSN bylo vyčísleno na 162,4 % ročně. V bodě 6. Návrhu/smlouv jsou upraveny důsledky vyplývající z prodlení klientů s úhradou splátek, a to povinnost uhradit konkrétně popsané smluvní pokuty. Podle bodu 6.1. smlouvy šlo o smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každé prodlení s úhradou splátek o dobu delší než 30 dnů a podle bodu 6.5. smlouvy v případě neuhrazení zesplatněné nové jistiny úvěru v den zesplatnění úvěru byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1% z dlužné částky za každý den prodlení až do konečného uhrazení. V bodě 6.3. návrhu - smlouvy bylo mezi účastníky mimo jiné dohodnuto, že v případě prodlení klienta s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 65 dnů, dochází automaticky k zesplatnění celého úvěru, tj. nesplacené úvěrové jistiny, sjednaných úroků, smluvní pokuty a nákladů a že poskytovatel je povinen klienta vyzvat k úhradě úvěrového dluhu. Žalovaná návrh podepsala dne [datum] a žalobce návrh akceptoval dne [datum]. Totožnost žalované byla ověřena kopií občanského průkazu. Žalovaná dne [datum] také podepsala předsmluvní formulář, který obsahoval stejné parametry úvěru jako smlouva o úvěru. 5. Pokud jde o provádění úvěruschopnosti žalované žalobcem, žalovaná podepsala dne [datum] předtištěný formulář žalobce„ Prohlášení klienta“, do něhož nešlo obsahově zasahovat. Podle textu formuláře žalovaná si má být vědoma, jaká je sjednaná výše úroků, že s touto výši souhlasí, považuje ji za přiměřenou a že bere na vědomí, že úroky od nebankovního subjektu jsou zpravidla vyšší než u bank. V textu formuláře bylo dále uvedeno, že žalovaná nemá žádné splatné dluhy vůči třetí osobě a státu, není v úpadku a že je schopna úvěr splácet. Podle Výpisu záznamů z registru [příjmení] ze dne [datum] neměla žalovaná evidovanou žádnou dlužnou částku po splatnosti. Z neoznačené listiny score card ze dne [datum] obsahující hodnocení schopnosti splácet (mělo jít o vyhodnocení žalovaného z nebankovního registru Klientských informací NRKI) soud zjistil, že u žalované je uvedeno skóre 281, což podle připojené legendy znamená, že jde o I. kategorii, u níž je vyšší riziko, úvěr je výrazně limitován výší vyplacené částky případně zamítán. Podle formuláře žalobce [příjmení] klienta ze dne [datum], žalovaná měla mít ze zaměstnání pravidelný čistý měsíční příjem ve výši 17.500 Kč, její výdaje činily životní minimum ve výši 3.410 Kč, v domácnosti měla 1 dítě, na nějž vynakládala částku 2.000 Kč, neměla mít partnera, za bydlení a inkaso platila měsíčně 1.400 Kč a na dopravu a kurzy vynakládala pouze 100 Kč měsíčně, přestože dojížděla z místa svého tehdejšího bydliště [obec a číslo] do místa výkonu práce [ulice a číslo], [obec]. Žalovaná byla zaměstnána ve firmě [právnická osoba] [obec] a místo výkonu práce měla v prodejně [ulice a číslo] [obec]. Podle potvrzení zaměstnavatele žalovaná měla mít v období od [datum] do [datum] průměrný měsíční příjem ve výši 18.195 Kč a v listopadu 2018 ve výši 17.809 Kč. Podle výplatní pásky měla žalovaná v říjnu 2018 čistý příjem ve výši 18.581 Kč a v listopadu 2018 čistý příjem ve výši 17.809 Kč. Podle výpisu z účtu žalované z nezjištěného dne měla mít na účtu pouze zůstatek ve výši 99 Kč. Žalovaná nevynakládala překvapivě žádné částky za užívání mobilu ani za užívání internetu ani za koníčky. Žalobce vůbec nezjišťoval ani neověřoval reálné výdaje žalované na živobytí její i dítěte, když sám do předepsané rubriky„ klient- životní minimum“ vyplnil částku 3.410 Kč a na dítě 2.000 Kč. Rovněž vůbec neověřovat pravdivost údajů žalované, že na bydlení, inkaso, vodné, stočné, plyn, elektřinu, odpadky vynakládá pouze 1.400 Kč měsíčně, přestože jako údajný profesionál musel dobře vědět, uvedená částka je viditelně podhodnocena. Už vůbec se žalobce nezajímal o další prokazatelné výdaje žalované na každodenní dojíždění do práce z [obec] do [obec] a zpět, když částka 100 Kč se jeví jako nepřiměřeně nízká, ani se nezajímal o reálné náklady za užívání mobilu ani internetu. Bez zjištění a ověření reálných nákladů na živobytí, bydlení apod. nemohl žalobce vůbec provádět úvěruschopnost žalované, a už vůbec ne s odbornou péčí. 6. Podle výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu vedeného ČNB má žalobce od [datum] povolení k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelských úvěrů. Z dopisu ze dne [datum] považuje soud za prokázané, že žalobce oznámil žalované zesplatnění úvěrového dluhu. Podle předžalobní upomínky ze dne [datum] a podacího archu z téhož dne žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky nejpozději do 15 dnů od odeslání oznámení s upozorněním na možnost soudního vymáhání, a tuto výzvu předal týž den na poštu. 7. Ve vztahu k obvyklým úrokovým sazbám u obdobných spotřebitelských úvěrů v době uzavírání sporné smlouvy v prosinci 2018 soud z vyjádření bankovních ústavů zjistil, že [právnická osoba] požadovala roční úrokovou sazbu 12,4 %, [právnická osoba] požadovala roční úrokovou sazbu 13,14 % a [právnická osoba] požadovala úrokovou sazbu 4,9% až 20 %, což činí v průměru 12,45%. Průměrná úroková sazba uvedených bankovních domů činila v rozhodném období 12,66 %. Pokud žalobce do sporné úvěrové smlouvy sám vyplnil, že zápůjční úroková sazba po celou dobu splácení úvěru činí 162,4 %, jednalo se takřka o třináctinásobek průměrné úrokové sazby poskytované bankovními domy. 8. Z rozsudku Okresního soudu v Kroměříži ze dne 26.2.2020, č.j. 6 C 247/2019-58 soud zjistil, že kroměřížský soud přiznal žalobci ze stejné úvěrové smlouvy ze dne [datum], [číslo] jak úvěrovou jistinu ve výši 76.390 Kč s příslušenstvím, tak i smluvní pokutu podle bodu 6.5. smlouvy za dobu do [datum] ve výši 14.698 Kč. Ve zbývajícím rozsahu úroku ve výši ve výši 100,45 % p. a. z částky 60 000 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 229.694,00 Kč soud žalobu zamítl. Z odůvodnění je zřejmé, že soud se překvapivě vůbec nezabýval otázkou, zda žalobce řádně a s odbornou péčí zkoumal úvěruschopnosti žalované. K odvolání žalobce do části výroku rozsudku Krajský soud v Brně svým usnesením ze dne 16.12.2020, č.j. 28 Co 145/2020-109, rozsudek Okresního soudu v Kroměříži ve výroku č. II co do úroku ve výši 20 % ročně z částky 60 000 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 229 694 Kč, a ve výroku č. III., zrušil a v tomto zrušeném rozsahu vrátil věc tomuto soudu k dalšímu řízení. Okresní soud v Kroměříži svým rozsudkem ze dne 16.8.2021, č.j. 6 C 247/2019-129 uložil žalované povinnost zaplatit žalobci úrok ve výši ve výši 8,59 % p. a. z částky 60 000 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 229 694 Kč, zamítl návrh, aby žalované bylo uloženo zaplatit žalobci úrok ve výši 11,41 % p. a. z částky 60 000 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 229.694 Kč, a rozhodl o nákladech řízení. Podle odůvodnění soud se nezabýval otázkou vlivu nepřiměřeně vysokých úroků na platnost celé smlouvy o spotřebitelském úvěru. 9. Soud na projednávanou věc ap