16 C 226/2023-31 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobce po žalované domáhal zaplacení celkem částky 55.228,59 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že jeho právní předchůdce společnost [právnická osoba] [obec] (dále jen právní předchůdce žalobce nebo žalobce) uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě poskytl žalované finanční prostředky ve výši 50.000 Kč, které se žalovaná zavázala předchůdci žalobce vrátit v celkové výši 104.990,76 Kč v 36 měsíčních splátkách po 2.916,41 Kč, počínaje dnem [datum], přičemž poslední splátka byla stanovena na den [datum], při RPSN 74,10 % a úrokové sazbě 56,72 %. Žalovaná své smluvní závazky nesplnila a předchůdci ani žalobci nic nevrátila. Žalobci tak vznikl nárok na zaplacení dlužné dosud nesplacené jistiny úvěru ve výši 50.000 Kč, dlužných úroků ve výši 7.530,59 Kč a zákonných úroků z prodlení.. Na výzvu soudu žalobce v doplnění žaloby ze dne [datum] popsal, jak jeho právní předchůdce s odbornou péčí profesionála v oboru úvěrování zjišťoval a posuzoval úvěruschopnost žalované podle § 84 až 89 zákona č. 257/2016 Sb. Smlouvou ze dne [datum] postoupil předchůdce spornou pohledávku na žalobce. Přes výzvy a předžalobní upomínku žalovaná zbývající dlužnou částku předchůdci ani žalobci nezaplatila. 2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila. K nařízenému jednání na den [datum] zaslala pouze omluvu, že je dlouhodobě nemocná, že nemá vycházky a že nemůže řídit auto. Z připojené ambulantní zprávy ze dne ze dne [datum] vyplynulo, že si žalovaná podvrtla a natáhla zápěstí ruky, což jí zjevně nebrání dostavit se k soudu. Z rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti již ze dne [datum] zase vyplynulo, že žalované nebyly zakázány vycházky, ale především že od data vystavení dosud nejsou uvedeny žádné kontroly ani záznamy lékaře. Soud uzavřel, že žalovaná nepožádala o odročení jednání, že podvrtnutí zápěstí a natažení ruky ji nebránilo dostavit se k nařízenému jednání soudu ani absolvovat cestu vlakem nebo autobusem a že nevyplněné rozhodnutí o pracovní neschopnosti není aktuální a nevztahuje se k současnému zdravotnímu stavu žalované. Soud tudíž považuje omluvu žalované za včasnou, ale řádně nepodloženou. Soud proto postupoval podle § 100 odst. 1 a § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované, přitom vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů 3. Na základě provedených důkazů a zjištěného skutkového stavu věci dospěl soud k následujícím právním závěrům. 4. Z písemné smlouvy o úvěru ze dne [datum], [číslo] soud zjistil, že předchůdce žalobce [právnická osoba] [obec] se měl zavázat k poskytnutí spotřebitelského úvěru žalované ve výši 50.000 Kč formou převodu na účet žalované č. [bankovní účet], který se žalovaná zavázala předchůdci vrátit v celkové výši 104.990,76 Kč při úvěrové sazbě 56,72 % a RPSN 74,10 % v 36 měsíčních splátkách po 2.916,41 Kč, splatných vždy k 28 dni každého měsíce od [datum] do [datum] Smlouva nebyla podepsána vlastoručně ani elektronicky ani zástupcem žalobce ani žalovanou. Žalobce tak žádnými důkazy neprokázal, že dne [datum] (ani jindy) uzavřel jeho právní předchůdce s žalovanou platnou písemnou smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. ani podle zákona o spotřebitelském úvěru [číslo] Sb. v platném znění. 5. I v případě, že by byla výše uvedená smlouva o úvěru za předchůdce žalobce i žalovanou řádně podepsána, byla by stejně podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. absolutně neplatná, neboť žalobce konkrétně netvrdil a žádnými důkazy neprokázal, že jeho právní předchůdce splnil povinnost uloženou mu v § 84 a § 86 zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. prověřit schopnost žalované poskytnutý úvěr žalobci vrátit (tzv. úvěruschopnost). Splnění této zákonné podmínky musí soud zjišťovat z úřední povinnosti. Žalobce žádné důkazy k prokázání, zjišťování, ověřování a posuzování úvěruschopnosti žalované do dne rozhodnutí soudu nepředložil. 6. Z výpisu předchůdce žalobce [právnická osoba] z účtu u [právnická osoba] ze dne [datum], ze sdělení [právnická osoba] ze dne [datum] a z přílohy této zprávy považuje soud za prokázané, že z účtu [právnická osoba] byla dne [datum] převedena na účet žalované č. [bankovní účet] částka 50.000 Kč a v tuto rozhodnou dobu byla majitelkou účtu právě žalovaná. 7. Z upomínek ze dne [číslo] a [datum] soud zjistil, že předchůdce žalobce vyzýval žalovanou k úhradě dlužných částek. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] ve znění příloh postoupil právní předchůdce spornou pohledávku na žalobce. O postoupení pohledávky informoval žalovanou předchůdce žalobce dopisem ze dne [datum]. Jednoduchou předžalobní výzvou ze dne [datum] vyzýval žalobce žalovanou k úhradě dlužné částky 60.758 Kč ve lhůtě do 3 dnů pod pohrůžkou soudního vymáhání. Dopis byl předán k poštovní přepravě dne [datum] a byl žalované doručován na adresu [adresa]. 8. Podle § 2991 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odstavec 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odstavec 2). 9. Na základě zjištěného skutkového stavu věci soud uzavřel, že existence platně uzavřené písemné smlouvy o úvěru nebyla v řízení prokázána. Žalobce ale prokázal, že jeho předchůdce dne [datum] převedl ze svého účtu na účet žalované částku 50.000 Kč a že v rozhodnou dobu byla majitelkou tohoto účtu právě žalovaná. Přijetím plnění bez právního důvodu se žalovaná na úkor žalobce bezdůvodně obohatila a toto plnění musí aktivně legitimovanému žalobci vrátit. Soud tudíž podle § 2991 a násl. o.z. uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 50 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od [datum] do zaplacení (odstavec I. výroku rozsudku). 10. Předžalobní výzva ze dne [datum] k úhradě dlužné částky ve lhůtě do 3 dnů byla podána k poštovní přepravě dne [datum] a byla doručována na adresu [obec a číslo], na které se měla žalovaná zdržovat. Ve stanovené lhůtě k úhradě dluhu nedošlo. Od [datum] se žalovaná ocitla v prodlení s úhradou dluhu a žalobci tak vznikl nárok na přiznání zákonných úroků z prodlení podle § 1970 o.z. 11. V celém dalším zbývajícím rozsahu soud žalobu jako neoprávněnou zamítl, neboť se jednalo o plnění (smluvní úroky, poplatky, smluvní pokuty či náklady na uplatnění pohledávky) požadované na základě absolutně neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru (odstavec II. výroku rozsudku). 12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobce byl ve sporu úspěšný pouze částečně. Žalobce se domáhal přiznání jistiny včetně příslušenství v celkové výši 63.710 Kč Kč a nebyla mu přiznána jistina s příslušenstvím v celkové výši 14.010 Kč. Žalobce má proto právo na poměrnou část nákladů řízení ve výši 56 % (od úspěchu 78 % bylo třeba odečíst neúspěch ve výši 22 %) v celkové výši 7.506 Kč. Přiznaná částka představuje žalobcem zaplacený soudní poplatek z podané žaloby ve výši 2.210 Kč, dále účelně vynaložené náklady za zastoupení advokátem, kterému dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) a odst. 2 písm. h) vyhlášky č. 177/1996 Sb. náleží odměna za 2,5 úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, za jednoduchou výzvu k plnění a návrh ve věci samé) ve výši 3.340 Kč za každý z 2,5 úkonů právní služby podle § 7 bod 5. cit. vyhl. (z punkta 55.228,59 Kč), dále paušální náhrada hotových výdajů podle § 13 odst. 3 citované vyhlášky ve výši 300 Kč za každý ze 3 úkonů právní služby, t.j. 3 x 300 Kč celkem částka 900 Kč, vše zvýšeno o daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 1.943 Kč. Podání žalobce ze dne [datum] považuje soud za neúčelně vynaložený úkon právní služby, neboť se jedná o doplnění skutkových tvrzení, které měly být uvedeny v žalobě samotné. Celkové náklady řízení žalobce činily částku 13.403 Kč, z toho 56 % činí částku 7.506 Kč.