20 C 55/2023-28 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 17 890 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o zápůjčce a žalovaný poskytnuté peněžní prostředky a jejich příslušenství v dohodnuté době nevrátil. Na základě smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] uzavřené prostředky komunikace na dálku přes stránku [webová adresa], na které se žalovaný zaregistroval, zadal své údaje, akceptoval text smlouvy, poskytla žalobkyně žalovanému převodem na účet částku celkem 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku společně s poplatkem 3 250 Kč do [datum], avšak neuhradil ničeho. Žalobkyně v žalobě uvedla, že prověřila schopnost žalovaného splácet úvěr na základě žalovaným poskytnutých informací a nahlédnutím do relevantních databází. Žalovaný poskytnuté peněžní prostředky nevrátil řádně a včas a vznikla mu proto povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení podle smlouvy, a zároveň uhradit paušální náhradu výdajů za upomínání. Žalobkyně nyní po žalovaném požaduje nesplacenou jistinu 10 000 Kč, nesplacený poplatek 3 250 Kč, smluvní pokutu 4 640 Kč (0,1 % denně z jistiny 10 000 Kč od [datum] do [datum]), náhradu nákladů upomínání 2 500 Kč (5 x 500 Kč za odeslané upomínky), a dále úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 13 250 Kč od [datum] do zaplacení. Žalovaný byl vyzván k plnění před podáním žaloby. 2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, zůstal v řízení zcela pasivní, neplnil své procesní povinnosti ve smyslu § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), tj. tvrdit významné skutečnosti důležité pro rozhodnutí a plnit důkazní a jiné povinnosti, tvrzený nárok žalobkyně ani jeho výši vůbec nezpochybňoval ani nerozporoval. Soud pak věc projednal a rozhodl při jednání dne [datum] v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila a žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil. 3. Soud k důkazu provedl listiny, kterých se v žalobě dovolávala žalobkyně, ze kterých učinil následující skutková zjištění. 4. Z listiny označené jako Smlouva o zápůjčce ze dne [datum] bylo zjištěno, že jde o elektronický dokument, který je na místě podpisu žalovaného opatřen strojově uvedeným jménem žalovaného, datem [datum], časem a [příjmení] kódem. Obsahem listiny je ujednání o poskytnutí finančních prostředků ve výši 10 000 Kč ve prospěch žalovaného s tím, že prostředky vrátí žalobkyni do [datum] ve výši 13 250 Kč, tj. s poplatkem 3 250 Kč RPSN činí 10 558 %. V listině je uvedeno číslo účtu pro poskytnutí prostředků [bankovní účet]. Jsou uvedeny poplatky za upomínky a prodloužení splatnosti, a dále smluvní pokuta 0,1 % denně z jistiny za každý den prodlení. Listina obsahuje odkaz na Obchodní podmínky. 5. Z listiny označené jako Výpis z běžného účtu ze dne [datum] bylo zjištěno, že z účtu žalobkyně bylo na účet č. [bankovní účet] dne [datum] odesláno 10 000 Kč s variabilním symbolem [číslo]. Ze sdělení [právnická osoba] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný na účet [číslo] obdržel dne [datum] částku 10 000 Kč pod variabilním symbolem [číslo] z účtu žalobkyně. 6. Z listiny označené jako Upomínka ze dne [datum], Upomínka ze dne [datum], Opakovaná výzva k úhradě ze dne [datum], Opakovaná výzva k úhradě ze dne [datum] a Opakovaná výzva k úhradě ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně adresovala žalovanému výzvy k úhradě dlužné částky; bez uvedení adresy a bez potvrzení o odeslání. 7. Z listiny označené jako Výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky do tří dnů; zásilka byla odeslána [datum]. 8. Na základě uvedených skutkových zjištění soud učinil závěr o skutkovém stavu, že žalovaný od žalobkyně obdržel dne [datum] převodem na účet peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě peněžních prostředků do tří dnů dopisem ze dne [datum] odeslaným dne [datum]. Soud z provedených důkazů nevzal za prokázáno, že by žalovaný vůči žalobkyni projevil vůli být vázán smlouvou o zápůjčce ze dne [datum]. Nebylo také prokázáno, že by žalovaný žalobkyni uhradil nějaké peněžní prostředky. 9. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k následujícím právním závěrům. Žalobkyně svůj žalobní nárok založila na tvrzení, že na základě smlouvy ze dne [datum] byly žalovanému převodem na účet poskytnuty dne [datum] peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Tato svá žalobní tvrzení však žalobkyně neprokázala, resp. prokázala jen částečně. Předně žalobkyně neunesla břemeno důkazní ohledně tvrzení, že mezi žalobkyní a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o zápůjčce, neboť nebyl prokázán žádný projev vůle žalovaného, který by svědčil o uzavření takové smlouvy. Smlouva o zápůjčce jako smluvní typ ve smyslu § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), nevyžaduje písemnou formu smlouvy a je na smluvních stranách, jakým způsobem spolu jednají (různé formy uzavírání smluv pak s sebou ale mohou přinášet složitější prokazování uzavření smlouvy a jejího obsahu). Žalobkyně tvrdila uzavření písemné smlouvy prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, avšak z předložených důkazů nevyplývá, že by žalovaný učinil nějaké právní jednání takovými prostředky, které umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Nebylo nijak prokázáno tvrzení žalobkyně, že právě žalovaný skutečně prošel formulářem na stránkách žalobkyně. Žalobkyně tedy neunesla břemeno důkazní o této rozhodné skutečnosti, přičemž se svou neúčastí při jednání sama připravila o poskytnutí poučení a případné dodatečné lhůty k prokázání tvrzených skutečností ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. 10. Soud se nad rámec toho zabýval také tím, zda nedošlo k uzavření tvrzené smlouvy o zápůjčce v jiné formě, ani o tom však nemohl učinit závěr, neboť není patrná žádná aktivita žalovaného, ze které by bylo možno učinit závěr o uzavření smlouvy konkludentním jednáním (pokud by se např. obě strany podle smlouvy chovaly). Nebylo tedy prokázáno, že by mezi žalobkyní a žalovaným došlo k uzavření tvrzené písemné smlouvy o zápůjčce. S ohledem na tyto závěry se pak soud nezabýval tím, zda byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného; nutno však podotknout, že žalobkyně k této skutečnosti tvrdila pouze obecná tvrzení, která nijak nedoložila. I v případě, že by tedy soud shledal platné uzavření smlouvy o zápůjčce za existence projevů vůle obou stran, byla by smlouva pravděpodobně neplatná s ohledem na absenci prokázání řádného zkoumání úvěruschopnosti ve smyslu § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 11. Nad rámec toho soud uvádí, že spotřebitelská smlouva by byla jednoznačně neplatná také z důvodu zcela zjevně nepřiměřených poplatků za poskytnutí úvěru, jejichž nepřiměřená výše vyplývá už ze žalobkyní samou uvedeného RPSN 10 558 % ve smlouvě o zápůjčce. Ve smlouvě sice není ujednán úrok, nicméně poplatek 3 250 Kč k jistině 10 000 Kč u zápůjčky na 22 dní je naprosto nepřiměřený, stejně jako jsou výlučně v neprospěch spotřebitele uvedeny další poplatky a smluvní pokuty. Takové podmínky společně s absencí řádného zkoumání úvěruschopnosti klientů naznačují, že žalobkyně od klientů nečeká vrácení poskytnutých prostředků ve sjednané době, ale spíše očekává neustálé placení úroků z poskytnuté částky. Takové podmínky považuje soud za nemravné a smlouva by byla absolutně neplatná také pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 588 o. z. 12. Soud tedy shrnuje, že nebylo prokázáno uzavření smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] a žalobkyně proto nemá nárok na zaplacení v této smlouvě uvedených závazků. Soud se dále zabýval tím, zda má žalobkyně případně nárok na vrácení plnění, která žalovanému poskytla na základě neuzavřené smlouvy. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně dne [datum] odeslala žalovanému na účet částku 10 000 Kč a taková platba bez právního důvodu představuje bezdůvodné obohacení ve smyslu § [číslo] odst. 1 a 2 a § 2993 o. z., které je žalovaný povinen vrátit. Žalobkyně má tedy nárok na vrácení částky 10 000 Kč jako bezdůvodného obohacení. Výrokem I. tohoto rozsudku proto soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč společně s požadovaným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně, jak požadovala žalobkyně, přestože úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. je vyšší, avšak soud je vázán žalobním návrhem. Soud žalovaného zavázal k úhradě úroku z prodlení od [datum], neboť k vrácení peněžních prostředků představujících bezdůvodné obohacení byl žalovaný podle zjištěného skutkového stavu vyzván v předžalobní výzvě ze dne [datum] odeslané dne [datum], ve které byla stanovena splatnost do tří dnů, přičemž při zohlednění běžné doby doručování tří pracovních dnů nastává splatnost ke dni [datum] a od následujícího dne je žalovaný v prodlení. Pokud jde o