8 C 167/2023-37 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se podanou žalobou po její změně domáhala, aby soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 6 544,87 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že s žalovanou uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru (dále jen„ smlouva“), kdy na základě žádosti žalované ze dne [datum] poskytla žalované úvěr v částce 9 000 Kč splatný [datum]. Žalovaná si sjednala služby Klidné spaní za poplatek 110 Kč, službu Presto za poplatek 495 Kč. Žalovaná požádala o poskytnutí úvěru prostřednictvím internetové stránky [webová adresa] vyplněním žádosti a poskytla údaje, na základě kterých žalobkyně posoudila úvěruschopnost. V návaznosti na toto potvrzení smlouvy poskytla žalobkyně ze svého účtu na účet žalované úvěr ve výši 10 000 Kč, žalovaná uhradila 9 550 Kč, jistina činní 5 743,87 Kč. Úvěr nebyl žalovanou do dnešního dne uhrazen. Předžalobní upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne [datum]. Podáním ze dne [datum] žalobkyně změnila žalobu a navrhovala, aby žalované bylo uloženo zaplatit smluvní pokutu ve výši 801 Kč namísto smluvní pokuty původně požadované ve výši 0,1 % denně z částky 5 743,87 Kč od [datum] do [datum]. 2. Žalovaná ve vyjádření k věci uvedla, že si je vědoma svého neuhrazeného dluhu a je jí líto, že ho nemůže splatit, již od prosince 2021 je nezaměstnaná a nemá prostředky na uhrazení dlužné částky. Je samoživitelka 5 letého kluka navštěvujícího školku a sotva je dva uživí. Do situace se nedostala svou vinou. 3. Soud v dané věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně a žalované (§ 101 odst. 3 o. s. ř.) za situace, kdy zástupce žalobkyně se z nařízeného jednání omluvil. Žalovaná se k jednání nedostavila, svou neúčast neomluvila, předvolání k jednání jí bylo doručeno řádně a včas. 4. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Z listiny označené„ smlouva o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním“ soud zjistil, že jako strany smlouvy jsou označeni společnost [právnická osoba] (věřitel) a žalovaná (dlužník). Na smlouvě je připojen podpis věřitele, v místě podpisu dlužníka je uvedeno„ podepisuji SMS podpisem [číslo], dlužník. Obsahem smlouvy je závazek věřitele poskytnout žalované částku 9 000 Kč (úvěrový limit) jako spotřebitelský úvěr s možností opakovaného čerpání, celková výše poplatku 2 430 Kč, s úrokem 0 % ročně, RPSN 1 732,08 %. Žalovaná se jako úvěrovaný zavázala ke splacení poskytnutého úvěru spolu s poplatkem 2 430 Kč (článek VIII smlouvy), datum splatnosti [datum]. Ověření totožnosti spotřebitele bylo autorizováno prostřednictvím zaslání autorizační platby z bankovního účtu žalované. 5. K procesu posouzení úvěruschopnosti žalobkyně uvedla, že nahlédla do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti dlužníka – spotřebitele, konkrétně do databází vedených spol. CNCB – Czech Non-Banking Credit Bureau, která provozuje a spravuje registrbankovních a nebankovních klientských informací (NRKI a BRKI registry), dále insolvenčního rejstříku, do centrální evidence exekucí, a to se závěrem, že dlužník byl a je schopen své závazky splácet, nebyl veden ani v insolvenčním rejstříku, ani v evidenci exekucí. Následně vycházela z informací získaných od dlužníka, a to jednak získaných prostřednictvím licenceAISP (PSD2) náhledem na bankovní účet dlužníka a související transakce dokládající jeho příjmy a výdaje (resp. kladný rozdíl mezi příjmy a výdaji umožňující řádné splácení závazků dlužníka), případně předložením výpisu z účtu a z výplatních pásek dlužníka prokazujících jeho pravidelný příjem, a také provedl lustraci dokladu předloženého dlužníkem v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra ČR. K důkazu předložila metodiku posuzování úvěru a výpis o posouzení úvěruschopnosti, v němž byly uvedeny ověřené příjmy žalované 17 714 Kč, výše výdajů na bydlení 6 000 Kč, počet členů ve společné domácnosti 3, počet nepracujících členů 2, výše nákladů na půjčky 500 Kč, další nezbytné výdaje nebyly uvedeny a jako další zbytné výdaje uvedeno 4 000 Kč, vypočítané minimální výdaje 10 455 Kč, disponibilní příjem 5 500 Kč. 6. Podle sdělení žalobkyně příjem byl spotřebitelem doložen prostřednictvím bankovního výpisu, který obsahoval příjmové transakce. Tento výpis ani žádné důkazy, kterými byly ověřovány příjmy a výdaje žalované nebyly soudu předloženy. Z předložených důkazů nemá soud za prokázáno, že by žalobkyně řádně posuzovala příjmovou a výdajovou stránku žalované. 7. Z přehledu bankovních transakcí soud a zprávou [právnická osoba] má soud za prokázáno, že účet č. [bankovní účet] je veden na žalovanou jako majitele a jediného disponenta a na tento účet byly dne [datum] pod [variabilní symbol] připsána platba celkem 9 000 Kč a dne [datum] platba 1 000 Kč z účtu žalobkyně. Žalovaná v řízení netvrdila a ani neprokázala, že by dlužnou pohledávku po podání žaloby žalobkyni zaplatila více než 9 550 Kč, jak uvedla žalobkyně v žalobě. 8. Soud po stránce skutkové uzavřel, že žalobkyně žalované zaslala na její účet částku celkem 10 000 Kč, žalovaná vrátila žalobkyni pouze částku 9 550 Kč, soud však nemá za prokázáno, že by před uzavřením smlouvy žalobkyně řádně a s odbornou péčí posoudila schopnost žalované úvěr splácet. 9. Soud posuzoval vztah účastníků podle níže uvedených ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru a zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o.z.“). Žalované jako spotřebiteli (§ 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o.z.“) byla poskytnuta peněžní částka ve formě úvěru, což znamená, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění ke dni uzavření smlouvy (také jen ZosÚ). 10. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 11. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 12. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 13. Podle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 14. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 15. Podle § 86 odst. 1 ZosÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 16. Podle § 86 odst. 2 ZosÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 17. Podle § 87 odst. 1 ZosÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 18. Na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu dospěl soud k těmto právním závěrům. V daném případě smlouva o spotřebitelském úvěru byla uzavřena prostřednictvím internetové stránky žalobkyně a žalovaná byla identifikována prostřednictvím zaslání autorizační platby z j