8 C 190/2023-48 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 22 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. V žalobě uvedla, že právní předchůdkyně [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně“) poskytla žalovanému na základě smlouvy o půjčce ze dne [datum] peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč a žalovaný se zavázal splatit půjčku i souhrnný poplatek ve výši 14 608 Kč, který přestavoval smluvně sjednané příslušenství pohledávky. Poslední splátka byla splatná [datum]. Žalovaný smluvené podmínky porušil, uhradil jen částku 3 583 Kč, která byla započtena na souhrnný poplatek. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou částky 33 025 Kč, neboť nesplácel půjčku podle dohodnutých podmínek, proto právní předchůdkyni žalobkyně vznikl v souladu se smluvními podmínkami nárok na úhradu dlužné jistiny ve výši 28 972 Kč Smlouvou ze dne [datum] postoupila [právnická osoba] pohledávku na [právnická osoba] [označení] Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi přechodným věřitelem [označení původního nabyvatele] [označení] a žalobkyní došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání soudu se nedostavil. Předvolání s žalobou mu bylo doručeno na adresu místa trvalého pobytu řádně a včas. Žalobkyně svou neúčast omluvila. Soud proto projednal a rozhodl věc v jejich nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“). 3. Vzhledem k tomu, že žalobkyně je právnickou osobou mající sídlo na území [země], tj. v členském státu Evropské unie, zabýval se soud svou mezinárodní příslušností. Podle kapitoly II., oddílu 4 článku 17, odstavec 1 písm. b) a článku 18 odstavec 2 Nařízení Evropského parlamentu a [ustanovení právního předpisu EU] ze dne [datum] o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen Nařízení Brusel I. bis), jedná-li se o půjčku, smluvní partner může podat žalobu proti spotřebiteli pouze u soudu členského státu, v němž má spotřebitel bydliště. Žalovaný má bydliště na území České republiky, jsou proto k projednání sporné věci příslušné (pravomocné) české soudy a vztahy mezi účastníky se řídí českým hmotným právem. 4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a její přílohy, má soud za prokázáno, že pohledávka [právnická osoba], za žalovaným z výše uvedené smlouvy o půjčce byla postoupena na [právnická osoba] [označení]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno společností [právnická osoba], jejím přípisem ze dne [datum], současně byl vyzván k úhradě dlužné částky do deseti dnů po obdržení dopisu. [právnická osoba] S.á.r.l. smlouvou o postoupení ze dne [datum] ve spojení s přílohou [číslo] se seznamem postupovaných pohledávek postoupila předmětnou pohledávku na žalobkyni [právnická osoba] Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum], odeslaným poštou [datum] na tehdejší adresu žalovaného. Soud má tedy za prokázáno, že žalobkyně nabyla postoupením celou pohledávku za žalovaným podle § 1879 a § 1880 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 5. Ze smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené dne [datum] soud zjistil, že ji žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba] a na jejím základě si půjčil částku 22 000 Kč a stvrdil, že peníze převzal v den podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaný se zavázal zaplatit věřiteli s touto půjčkou souhrnný poplatek ve výši 14 608 Kč, tedy se zavázal zaplatit celkem 36 608 Kč v 52 týdenních splátkách ve výši 704 Kč, počínaje 7 dnem od data uzavření smlouvy a každou následující splátku nejpozději do konce následujícího týdenního období. V článku 5 smluvních podmínek bylo dohodnuto, že se uhrazené splátky započítávají nejprve na souhrnný poplatek a teprve po úplném uhrazení poplatku se započítávají na vlastní částku půjčky. 6. Žalovaný na svou obranu nic neuvedl a z provedených důkazů nebylo zjištěno, že by na své závazky ze zjištěné smlouvy o půjčce uhradil více, než tvrdila žalobkyně v žalobě celkem 3 583 Kč. 7. Podle statistiky ČNB databáze časových řad [příjmení] činila v lednu 2005 roční úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem na spotřebu nové obchody 14,70 %. 8. Soud vzhledem k datu uzavření smlouvy postupoval podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., podle dosavadních předpisů 9. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 10. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 11. Podle ust. § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. 12. Podle § 41 obč. zák. vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu, anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu. 13. Podle § 451 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. 14. Podle § 456 občanského zákoníku předmět bezdůvodného obohacení se musí vydat tomu, na jehož úkor byl získán. Nelze-li toho, na jehož úkor byl získán, zjistit, musí se vydat státu. 15. Podle § 457 občanského zákoníku je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal. Podle § 458 musí být vydáno vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením. 16. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 17. Na posuzovanou smlouvu o půjčce se aplikuje právní úprava obsažená v zákoně č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon č. 321/2001 Sb.“), který ještě výslovně nestanovil povinnost poskytovatelů úvěrů či půjček posuzovat úvěruschopnost žadatele o úvěr. 18. Půjčka byla žalovanému poskytnuta kapitálovou obchodní společností, podnikající ve finančnictví (v jeho nebankovní části) kdy jejím smyslem a účelem je podnikatelskou činností vyvářet zisk. Shoda soudní praxe a občanskoprávní teorie panuje v tom, že úroky dohodnuté při poskytnutí peněžité půjčky (někdy také odměna) představují cenu poskytnutého kapitálu nebo též cenu za užívání půjčených peněžních prostředků. Vzhledem k tomu, že sjednaný souhrnný poplatek ve výši 14 608 Kč není dále strukturován, je nutno považovat takovou úplatu za půjčení peněz za sjednaný úrok. Sjednaná úroková sazba tak činí 66,40 % ročně. Takto sjednanou úrokovou sazbu je možno podrobit přezkumu přiměřenosti z hlediska rozporu s dobrými mravy, neboť značná nepřiměřenost výše smluvního úroku je způsobilá porušit souhrn etických, obecně zachovávaných a uznávaných zásad. 19. Soud dospěl po provedeném dokazování k závěru, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným smlouva o půjčce nebyla platně uzavřena, a to vzhledem k ujednání o výši souhrnného poplatku ve výši 14 608 Kč, který představuje úrok ve výši 66,40 % p.a.. Soud dospěl k závěru, že toto ujednání je absolutně neplatné podle ustanovení § 39 obč. zák., neboť ujednaná výše úroku se natolik zjevně příčí dobrým mravům, že tento rozpor je třeba posoudit jako důvod absolutní neplatnosti tohoto ujednání. Podle judikatury Nejvyššího soudu ČR, je v rozporu s dobrými mravy zpravidla taková výše úroků z půjčky, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], nebo usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], všechna rozhodnutí jsou dostupná na [webová adresa]). Sjednaná výše úroku je v rozporu s dobrými mravy, když ze statistiky ČNB výše úrokových sazeb spotřebních úvěrů poskytnutých bankami v České republice činí 14,70 %. Ve smlouvě o půjčce pak sjednaná sazba 66,40 % představuje více než čtyřnásobek průměrné výše úrokových sazeb spotřebních úvěrů podle statistiky [obec] národní banky. Za této situace, je třeba sjednanou výši úroku považova