8 C 328/2023-31 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala, aby jí žalovaný zaplatil částku 34 739,88 Kč s příslušenstvím, kdy uplatnila nárok 1) 12 779,88 Kč s tím, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (dále také„ poskytovatel úvěru“), smlouvu o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] (dále jen "druhá smlouva"), na jejím základě poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit původnímu věřiteli s částkou ve výši 10 655 Kč (příslušenství pohledávky), formou 45 týdenních splátek ve výši 504 Kč Smluvní úroková sazba byla sjednána ve výši 18,36 % ročně. Žalovaný uhradil celkem 9 850 Kč, splátky nehradil řádně a včas. Jistina činí 7 971,34 Kč, dlužný poplatek 4 808,54 Kč, kapitalizovaný úrok 963,50 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 598,40 Kč a to do [datum]. Nárok 2) ve výši 21 960 Kč žalobkyně uplatnila s tvrzením, že s žalovaným uzavřela dne [datum] [právnická osoba] [název původního věřitele] smlouvu o spotřebitelském úvěru (dále jen "první smlouva") na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli tuto částku s částkou ve výši 20 510 Kč ve 12 měsíčních splátkách ve výši 3 793 Kč. Úrok byl sjednán ve výši 28,74 % ročně. Žalovaný uhradil celkem 23 550 Kč a ke dni [datum] činila dlužná jistina částku 15 026,86 Kč, dlužný poplatek 6 933,14 Kč, kapitalizované úroky částku 4 414,69 Kč a kapitalizované zákonné úroky z prodlení 1 657,75 Kč. Obě pohledávky byly postoupeny smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno. 2. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdce s odbornou péčí prověřoval pravdivost tvrzení žalovaného ohledně příjmů a výdajů za účelem ověření úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím finančních prostředků, resp. spotřebitelského úvěru. K uvedenému předložila pouze dokument nazvaný Zákaznická karta, kde jsou uvedeny údaje o zaměstnání, příjmech a výdajích žalovaného. Pravdivost údajů v označeném dokumentu uvedených žalovaný stvrdil svým vlastnoručním podpisem. Tímto podle žalobkyně poskytovatel posoudil úvěruschopnost žalovaného. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání soudu se nedostavil. Žalobkyně svou neúčast omluvila. Soud proto projednal a rozhodl věc v jejich nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“). 4. Soud má za prokázáno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a její přílohy, že žalobkyně nabyla postoupením obě pohledávky za žalovaným. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno společností [právnická osoba], jejím přípisem ze dne [datum], odeslaným poštou dne [datum]. 5. Z listiny nadepsané jako„ smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo]“ datované dne [datum] (dále také první smlouva) soud zjistil, že na základě písemné dohody poskytla původní věřitelka [název původního věřitele] [název] dne [datum] žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč, které se žalovaný společně s poplatkem ve výši 18 962 Kč (součet úroku ve výši 13 107 Kč, částky za zpracování spotřebitelského úvěru 1 500 Kč a částkou komfortního a flexibilního splácení 4 355 Kč) a doplňkovým pojištěním 1 548 Kč, celkem 45 510 Kč zavázal splatit původní věřitelce ve 12 měsíčních splátkách po 3 793 Kč, úroková sazba činila 86 %, RPSN činila 149,12 %. 6. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný uvedl, že důvodem půjčky jsou neočekávané výdaje, je svobodný, počet vyživovaných osob 1, je nezaměstnaný, žije s rodiči, jeho příjem uveden 16 501 Kč měsíčně, jako ostatní příjem žadatele není nic uvedeno, další čisté příjmy domácnosti uvedeno 12 000 Kč. Počet osob v domácnosti nebyl uveden, je spolubydlící osobou. Zaškrtnuto bylo, že ověřili výpis z účtu, výměru důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky, jiné listiny nebyly ověřeny. Jako druh bydlení uvedl bydlení s rodiči, měl zápůjčku u jiné společnosti. Mezi výdaji: externí splátky 2 000 Kč, interní splátky 0 Kč, odhadované měsíční výdaje žadatele 2 000 Kč, použitelný příjem nebyl uveden. Výdaje na bydlení (nájem/inkaso, energie) nebyly vůbec uvedeny, zohledněny a nebyly nijak ověřeny, stejně tak nebyly zohledněny ani další osobní výdaje (jídlo, telefon, léky, doprava, oblečení). 7. Z listiny nadepsané jako„ smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo]“ datované dne [datum] (dále také druhá smlouva) soud zjistil, že na základě písemné dohody poskytla původní věřitelka [název původního věřitele] [název] žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, které se žalovaný společně s poplatkem ve výši 9 305 Kč (součet úroku ve výši 5 224 Kč, částky za zpracování spotřebitelského úvěru 1 500 Kč a částkou komfortního a flexibilního splácení 2 581 Kč) a doplňkovým pojištěním 1 350 Kč, celkem 22 655 Kč zavázal splatit původní věřitelce v 45 týdenních splátkách po 504 Kč, úroková sazba činila 88 %, RPSN činila 197,50 %. 8. Ze zákaznické karty- žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný uvedl, že důvodem půjčky jsou neočekávané výdaje, je svobodný, počet vyživovaných osob 1, jako druh bydlení uvedl spoluvlastník, zdroj příjmů uvedl DPP, zaměstnání mělo být ověřeno potvrzením o příjmu, jeho příjem uveden 30 000 Kč měsíčně, jako ostatní příjem žadatele není nic uvedeno, další čisté příjmy domácnosti uvedeno 10 000 Kč. Počet osob v domácnosti nebyl uveden. Zaškrtnuto bylo, že ověřili potvrzení z [datum], jiné listiny nebyly ověřeny. Zápůjčka u jiné společnosti uvedeno ne. Mezi výdaji: externí splátky 0 Kč, interní splátky 3 793 Kč, odhadované měsíční výdaje žadatele 4 000 Kč, použitelný příjem nebyl uveden. Výdaje na bydlení (nájem/inkaso, energie) nebyly vůbec uvedeny, zohledněny a nebyly nijak ověřeny, stejně tak nebyly zohledněny ani další osobní výdaje (jídlo, telefon, léky, doprava, oblečení). Žalobkyně na výzvu soud k prokázání, že poskytovatel splnil povinnosti podle zákona o spotřebitelském úvěru žádné listiny, kterými poskytovatel údajně ověřil schopnost žalovaného úvěr splácet, nepředložila. 9. Z tabulky umoření z níž vyplývá přehled plateb k oběma smlouvám soud zjistil, že žalovaný uhradil na smlouvu ze dne [datum] částku 23 550 Kč a na smlouvu ze dne [datum] částku 9 850 Kč. 10. Z ostatních provedených důkazních prostředků soud nezjistil pro rozhodnutí žádné relevantní skutečnosti. 11. S ohledem na zjištění učiněná z provedených důkazních prostředků vycházel soud z následujícího závěru o skutkovém stavu. Žalovaný obdržel od právní předchůdkyně žalobkyně na základě smlouvy ze dne [datum] v hotovosti peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč, přičemž dosud uhradil částku 23 550 Kč. Na základě smlouvy ze dne [datum] obdržel v hotovosti peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, přičemž dosud uhradil částku 9 850 Kč. Soud naopak nemá za prokázané, zda právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením každé smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného a zda z výsledku takového posouzení vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelské úvěry splácet. 12. Žalovanému jako spotřebiteli (§ 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o.z.“) byly předchůdcem žalobkyně jako poskytovatelem poskytnut ve dvou případech spotřebitelský úvěr podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění ke dni uzavření smlouvy, tedy do [datum] (také jen ZosÚ). 13. Podle § 86 odst. 1 ZosÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 14. Podle § 86 odst. 2 ZosÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 15. Podle § 87 odst. 1 ZosÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti