ECLI: ECLI:CZ:OSPR:2026:10.C.90.2026.1 Datum: 2026-06-16 Předmět: o 28 230 Kč s příslušenstvím Ustanovení: § 8 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., § 118a z. č. 99/1963 Sb., § 137 z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 149 z. č. 99/1963 Sb., § 160 z. č. 99/1963 Sb., § 87 z. č. 182/200 neplatnost právního jednánínáklady řízeníneplatnost smlouvyvýkon rozhodnutídokazovánísmlouva o úvěrunáhrada nákladůsrážky ze mzdynásledek
O co šlo: o 28 230 Kč s příslušenstvím (§ 8 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., § 118a z. č. 99/1963 Sb., § 137 z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 149 z. č. 99/1963 Sb., § 1)
1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhá zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že dne , datum, uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru, jejímž předmětem byl úvěr s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru až do , částka, . Žalobkyně prověřila úvěruschopnost prostřednictvím aplikace , název, . Předmětem žaloby je nesplacená jistina ve výši , částka, , smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky , částka, od , datum, do , datum, v celkové výši , částka, a náklady spojené s uplatněním pohledávky dle sazebníku poplatků ve výši , částka, .2. Žalovaný se k žalobě vyjádři tak, že splácí další dva úvěry, celkem činí splátka , částka, měsíčně, má vyživovací povinnost ke dvěma nezletilým dětem, je schopen úvěr splácet po , částka, měsíčně.3. Z potvrzení o provedené platbě soud zjistil, že dne , datum, byla na účet žalovaného č. , č. účtu, zaslána částka ve výši , částka, .4. Z oznámení o zesplatnění zápůjčky ze dne , datum, soud zjistil, že k zesplatnění úvěru došlo ke dni , datum, a žalovaný byl vyzván k úhradě celého dluhu ve výši , částka, .5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že předmětem smlouvy byl úvěr ve výši , částka, na dobu neurčitou, úroková míra 40 % p.m.6. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky.7. Z listiny označené jako „Proces žádosti o úvěr a uzavření smlouvy z pohledu klienta“ soud z této listiny nezjistil žádné relevantní skutečnosti8. Z dalších listinných důkazů soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti.9. Na základě provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně poskytla žalovanému dle předchozí písemné dohody peněžní prostředky v celkové výši , částka, bezhotovostním převodem na účet žalovaného. Žalovaný ničeho neuhradil. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky.10. Soud naopak nemá za prokázané, že by žalobkyně před poskytnutím peněžních prostředků žalovanému, jakkoliv ověřovala příjmy a výdaje žalovaného a skutečnost, zda proti žalovanému není veden výkon rozhodnutí či exekuce.11. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „ZoSÚ“), ve znění účinném do , datum, , poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.13. Podle ustanovení § 87 odst. 1 ZoSÚ ve znění pozdějších předpisů, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.14. Podle ustanovení § 87 odst. 2 ZoSÚ ve znění pozdějších předpisů, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.15. Podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.16. Z hlediska právního posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. o. z. Soud se dále zabýval tím, zda žalobkyně neposkytla žalovanému v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.) úvěr v rozporu s požadavkem na řádné zkoumání úvěruschopnosti vyjádřeným v ustanovení § 86 odst. 1 ZoSÚ. Soud předesílá, že zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se pak nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případnou neplatnost v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález , právnická osoba, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , nebo rozsudek , spisová značka, ze dne , datum, ve věci , spisová značka, -, právnická osoba, ., v. , název, ). V rozsudku ze dne , datum, ve věci , spisová značka, , , název, . , jméno FO, a další, , právnická osoba, vyložil čl. 8 směrnice , právní předpis, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a bod 26 její preambule tak, že poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno - v orig. „the burden of proving“) posoudit úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady); tím má být podle , právnická osoba, zabráněno, aby věřitelé neposkytovali úvěry nezodpovědně.17. Pro závěr, zda byl spotřebitelský úvěr poskytnut žalovanému v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou ZoSÚ, jsou zcela zásadní skutková zjištění stran prověřování existence případných exekucí vedených proti žalovanému. Z provedeného dokazování přitom soud nemá za prokázané, že by žalobkyně před poskytnutím úvěru, jakkoliv ověřovala, že proti žalovanému není veden výkon rozhodnutí či exekuce, přičemž takové zjištění je absolutním základem (výchozím bodem a prvotním předpokladem) pro další zkoumání majetkových poměrů žadatele o úvěr, neboť právě existence vedené exekuce proti žadateli je jedním z nejmarkantnějších ukazatelů o jeho aktuálních a budoucích majetkových poměrech. Případné vedení exekuce se promítá do majetkové sféry povinného (žadatele o úvěr) hned v několika rovinách. Příkladmo lze zmínit vliv na výši pravidelného příjmu žadatele, je-li exekuce prováděna srážkami ze mzdy a jiných příjmů (v takovém případě povinnému zůstává pouze tzv. nezabavitelná částka) nebo vliv na samotný poskytnutý úvěr, který může být postižen v rámci exekuce přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu anebo v rámci mobiliární exekuce, v závislosti na tom, zda je úvěr poskytnut žadateli hotově nebo převodem na účet. Vzhledem k závažnosti dopadů případné exekuce do majetkové sféry žadatele o úvěr soud v posuzované věci uzavřel, že nezkoumala-li žalobkyně před poskytnutím úvěru existenci případných exekucí vedených proti žalovanému, poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou ZoSÚ, jelikož na základě neúplných informací o poměrech žalovaného nemohlo z logiky věci vyplynout, že zde nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti splácet poskytnuté úvěry. Pro úplnost soud dodává, že pro posouzení „kvality“ procesu zkoumání úvěruschopnosti je primárně rozhodující, zda se žalobkyně touto otázkou vůbec zabývala. Teprve v návaznosti na zjištění učiněná např. z , název, (veřejný seznam, který je veden, provozován a spravován , právnická osoba, ) lze usuzovat, zda je možné žadateli poskytnout úvěr navzdory proti němu vedené exekuci. V kontextu shora uvedeného poté nelze přistoupit ani na obvyklou argumentaci zejména nebankovních poskytovatelů úvěrů/zápůjček, že jim žádný právní předpis výslovně neukládá, aby před poskytnutím úvěru prováděli lustraci v , Anonymizováno, , název, Naopak, tato povinnost je vyjádřena v § 86 odst. 1 větě prvé ZoSÚ, konkrétně slovy „a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů.“18. Žalobkyně k prověření úvěruschopnosti uvedla, že prověření proběhlo prostřednictvím aplikace , název, , neuvedla však žádné konkrétní údaje, z jakého příjmu žalovaného vycházela, jaké byly výdaje žalovaného apod. O této povi