12 C 240/2025-32 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se domáhá proti žalované zaplacení částky , částka, sestávající z jistiny , částka, , poplatku , částka, za poskytnutí úvěru a smluvních sankcí za prodlení s úhradou splátek v celkové výši , částka, (12 x , částka, ), s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalobu odůvodňuje tím, že dne , datum, uzavřela s žalovanou distančním způsobem (elektronicky prostřednictvím webové stránky www.nazivnost.cz a zadáním SMS kódu) smlouvu o podnikatelském úvěru č. , hodnota, -7445, na základě níž poskytla na bankovní účet žalované č. , č. účtu, úvěr ve výši , částka, , který se žalovaná zavázala splatit v pravidelných měsíčních splátkách s tím, že celý úvěr měl být splacen dne , datum, , přičemž žalovaná dosud uhradila toliko , částka, .2. Žalovaná navrhuje, aby ji soud zavázal toliko k vrácení nesplacené jistiny , částka, , neboť žalobkyni v souvislosti s předmětnou smlouvou o úvěru uhradila již , částka, . Žalovaná zejména namítá nemravnou výši sjednaného obchodního úroku a smluvního úroku z prodlení, řetězení dalších sankcí, jakož i to, že na smlouvu je nutno nahlížet jako na spotřebitelskou, navzdory jejímu formálnímu označení, a v důsledku toho neposouzení úvěruschopnosti žalované.3. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně za splnění podmínek v ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalobkyně prostřednictvím právního zástupce svoji neúčast u jednání omluvila.4. Ze shodných tvrzení účastníků vzal soud za svá následující skutková zjištění. Účastníci uzavřeli dne , datum, dohodu označenou jako smlouva o podnikatelském úvěru č. , hodnota, -7445, na základě níž byly dne , datum, připsány z účtu žalobkyně na učet žalované č. , č. účtu, peněžní prostředky ve výši , částka, .5. Z listiny označené jako smlouva o podnikatelském úvěru č. , hodnota, -7445, datované dne , datum, , soud zjistil, že obsahem dohody mezi účastníky (viz předchozí odstavec) byla mj. povinnost žalobkyně poskytnou žalované částku , částka, , a to výlučně na financování podnikatelských potřeb žalované, bez omezení konkrétního podnikatelského účelu úvěru (čl. 2.5. dohody), a naproti tomu povinnost žalované vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky s poplatkem 0,7 % z částky úvěru za každý den čerpání úvěru, tj. ode dne poskytnutí úvěru do jeho úplného splacení, a to ve 12 anuitních pravidelných měsíčních splátkách po , částka, (poslední splátka , částka, , celkem , částka, ).6. Z náhledu odchozích plateb z účtu č. , č. účtu, , z účtu č. , č. účtu, a z účtu č. , č. účtu, (souhrnně příloha 2, žalovanou označená jako „úhrady smlouva č. , hodnota, -7445“), soud zjistil, že žalovaná v období od , datum, do , datum, uhradila žalobkyni v souvislosti s dohodou úvěru č. , hodnota, -7445 ze dne , datum, sedmnácti bezhotovostními převody částku v celkové výši , částka, .7. Skutková zjištění učiněná z ostatních provedených listinných důkazů, resp. další skutková zjištění učiněná ze shora uvedených listinných důkazů považoval soud za nadbytečná, dílem vzhledem k nesporným skutečnostem (viz odst. 4), k jejichž prokázání měly některé důkazy vést, a dílem s ohledem na zjištěný skutkový stav a na to navazující právní závěr (viz níže) o neunesení břemene tvrzení (důkazního břemene).8. Z výslechu žalované soud zjistil, že žalovaná aktuálně pracuje v Amazonu, kde pobírá měsíční mzdu 32 000 až , částka, čistého, k tomu dále chodí na brigádu, kde si vydělá cca , částka, čistého měsíčně, jiné příjmy nemá. Nájemné vč. služeb platí cca , částka, měsíčně a za telefon (tarif a splátky) platí cca , částka, měsíčně. Na splátkách dalších úvěrů hradí , částka, měsíčně. S nezbytnými náklady na jídlo, ošacení apod. vypomáhá žalované její rodina.9. Na základě provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované na základě předchozí písemné dohody peněžní prostředky ve výši , částka, a žalovaná v souvislosti s touto dohodou uhradila žalobkyni dosud celkem , částka, . Pravidelné (nezbytné) měsíční výdaje žalované převyšují v současné době její pravidelné měsíční příjmy.10. Soud naopak nemá za prokázané (žalobkyně navíc tyto skutečnosti ani netvrdila), k jakému konkrétnímu účelu byly peněžní prostředky žalované poskytnuty, a v návaznosti na to jakým konkrétním způsobem se žalobkyně před poskytnutím peněžních prostředků žalované zabývala jejími osobními a majetkovými poměry, zejména tím, zda proti žalované není veden výkon rozhodnutí či exekuce, jaká konkrétní zjištění stran poměrů žalované učinila a zda lze na základě těchto zjištění učinit závěr o schopnosti žalované řádně a včas splácet poskytnuté peněžní prostředky.11. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.13. Podle ustanovení § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.14. Podle ustanovení § 87 odst. 2 ZoSÚ je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.15. Podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.16. Z hlediska právního posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. o. z., na základě níž poskytla žalované úvěr , částka, . Soud se zprvu zabýval tím, zda byla žalovaná – fyzická osoba v době uzavření smlouvy o úvěru v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.), nebo v postavení podnikatele (§ 420 a násl. o. z.). Soud předesílá, že rozhodovací praxe dovolacího soudu je dlouhodobě ustálena v tom směru, že pro odpověď na otázku, zda je fyzická osoba v postavení spotřebitele, je rozhodující především účel jednání takové osoby v konkrétním smluvním vztahu, potažmo povaha a účel smlouvy. Okolnost, že spotřebitel má podnikatelské oprávnění, je pro posouzení jeho právního postavení ve smluvním vztahu s dodavatelem (podnikatelem) irelevantní. Souvislost půjčovaných prostředků s podnikáním nelze prokazovat jen tak, že je ve smlouvě uveden údaj o sídle a identifikačním čísle podnikatele, ani tím, že smlouva obsahuje blíže neurčené označení „podnikatelské účely“. Úvěrující musí vždy odstranit pochybnosti o tom, k čemu je úvěr poskytnut (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , vymezující postavení spotřebitele z pohledu § 52 odst. 2 obč. zák., které je však plně aplikovatelné též v projednávané věci v poměrech zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od , datum, , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , či ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu současně platí, že rozsah důkazního břemene, tedy okruh skutečností, které musí účastník prokázat, zásadně určuje hmotněprávní norma, z níž vyplývá, kdo je nositelem důkazního břemene, tedy kdo z účastníků je povinen stanovený okruh skutečností prokázat, a koho při nesplnění této povinnosti stíhá ne