12 C 50/2026-34 – Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se, po částečném zastavení řízení usnesením zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , domáhá proti žalované zaplacení částky , částka, (jistina , částka, a poplatky , částka, ) s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, úrokem ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši , částka, a se smluvním úrokem ve výši , částka, (ve výši 24,99 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, ). Žalobu odůvodňuje tím, že mezi účastníky byla dne , datum, elektronicky uzavřena smlouva o úvěru (nákupu zboží na splátky) č. L8907733757, na základě níž žalobkyně, po předchozím zkoumání úvěruschopnosti žalované, poskytla žalované účelový úvěr ve výši , částka, (za účelem koupě sjednaného zboží u prodejce , právnická osoba, .), který žalovaná vyčerpala zaplacením ceny zboží uvedenému prodejci, a který se žalovaná zavázala spolu s úrokem ve výši 24,99 % ročně splácet v pravidelných měsíčních splátkách dle dohodnutého splátkového kalendáře, přičemž v důsledku prodlení žalované s úhradou splátky splatné dne , datum, žalobkyně ke dni , datum, úvěr zesplatnila. K výzvě soudu ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalobkyně uvedla, že žalovaná deklarovala příjmy , částka, měsíčně a žalobkyně tyto příjmy dále neověřovala.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek v ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalobkyně prostřednictvím právního zástupce svoji neúčast u jednání omluvila a žalovaná, ač řádně předvolána, se k jednání bez omluvy nedostavila.4. Z listiny označené jako smlouva o nákupu na splátky č. L8907733757 (8907733757), datované dne , datum, , soud zjistil, že žalobkyně se na základě písemné dohody zavázala poskytnout žalované účelově vázané peněžní prostředky ve výši , částka, na nákup zboží (označeného č. , hodnota, ) od prodávající (zprostředkovatele) spol. , právnická osoba, ., a to způsobem, že peněžní prostředky budou poskytnuty ve formě zaplacení ceny zboží přímo prodávající. Žalovaná se naproti tomu zavázala poskytnutou částku vč. úroku ve výši 24,99 % ročně a měsíčního poplatku , částka, za správu smlouvy uhradit ve 48 pravidelných měsíčních splátkách po , částka, (RPSN 30,83 %, celková částka splatná spotřebitelem , částka, ) splatných vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce.5. Z listiny označené jako výpis transakcí k účtu č. , hodnota, -4264040207 soud zjistil, že dne , datum, žalobkyně odeslala spol. , právnická osoba, ., na účet č. , č. účtu, částku , částka, s identifikací transakce č. , hodnota, (8907733757).6. Z listin označených jako credit application a detail dotazu soud zjistil, že žalobkyně se před poskytnutím peněžních prostředků žalované zabývala jejími osobními a majetkovými poměry.7. Skutková zjištění učiněná z ostatních provedených listinných důkazů, resp. další skutková zjištění učiněná ze shora uvedených listinných důkazů považoval soud za nadbytečná, a to s ohledem na zjištěný skutkový stav a na to navazující právní posouzení věci (viz níže).8. Na základě provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně se dne , datum, písemně dohodla s žalovanou na účelovém poskytnutí peněžních prostředků ve výši , částka, na nákup zboží jakož i na podmínkách jejich splácení, přičemž téhož dne žalobkyně uvedené peněžní prostředky poskytla bezhotovostním převodem na účet prodávající (zprostředkovatele) spol. , právnická osoba, . Před poskytnutím peněžních prostředků se žalobkyně zabývala osobními a majetkovými poměry žalované, nikterak ovšem neověřila žalovanou deklarovaný příjem. V řízení poté nebylo prokázáno, že by žalovaná v souvislosti s dohodou žalobkyni cokoliv uhradila, ani to, že by okamžité (jednorázové) vracení peněžních prostředků nebylo přiměřené možnostem žalované; tyto skutečnosti ostatně žalovaná po celou dobu řízení ani netvrdila.9. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, (dále také „ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.11. Podle ustanovení § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Podle ustanovení § 87 odst. 2 ZoSÚ je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.13. Z hlediska právního posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. o. z., na základě níž poskytla žalované účelově vázaný úvěr ve výši , částka, . Soud se zprvu zabýval tím, zda žalobkyně neposkytla žalované v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.) úvěr v rozporu s požadavkem na řádné zkoumání úvěruschopnosti vyjádřeným v ustanovení § 86 odst. 1 ZoSÚ. Soud předesílá, že zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se pak nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případnou neplatnost v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 4129/18, nebo rozsudek Soudního dvora EU ze dne , datum, ve věci C-679/18, OPR-, právnická osoba, ., v. GK). V rozsudku ze dne , datum, ve věci C-449/13, CA Consumer Finance SA v. , jméno FO, a další, Soudní dvůr Evropské unie vyložil čl. 8 směrnice 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a bod 26 její preambule tak, že poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno - v orig. „the burden of proving“) posoudit úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady); tím má být podle Soudního dvora zabráněno, aby věřitelé neposkytovali úvěry nezodpovědně.14. Pro závěr, zda spotřebitelský úvěr byl v daném případě poskytnut žalované v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou ZoSÚ, jsou zcela zásadní skutková zjištění stran ověřování žalovanou sdělených informací o jejích osobních a majetkových poměrech (zejm. pravidelných příjmech a výdajích). Jelikož žalobkyně dle vlastních tvrzení zcela rezignovala, ať již úmyslně, či z nedbalosti, na jakékoliv ověření žalovanou deklarovaných příjmů, lze bez dalšího uzavřít, že postupovala v rozporu s § 86 odst. 1 větou prvou ZoSÚ. Za tohoto stavu soud uzavírá, že žalobkyně poskytla žalované spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou ZoSÚ, což má dle § 87 odst. 1 ZoSÚ za následek absolutní neplatnost smlouvy o úvěru. S ohledem na shora uvedené se soud ani nezabýval konkrétními osobními a majetkovými poměry žalované, které žalobkyně v rámci posuzování úvěruschopnosti žalované zjistila, jelikož vzhledem k výše popsanému zásadnímu deficitu tohoto procesu ze strany žalobkyně by veškerá další zjištění byla nadbytečná.15. Vzhledem k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru vznikla žalo