8 C 58/2023-107 — Okresní soud v Prachaticích

1. Žalobkyně žalobou došlou soudu dne 7. 11. 2022 navrhla, aby žalované byla uložena povinnost zaplacení částky 17 300 Kč s odůvodněním, že žalobkyně poskytla žalované dne 28. 4. 2022 na základě její žádosti spotřebitelský úvěr ve výši 6 000 Kč, původně splatný dne 31. 5. 2022. Žalovaná využila svého práva prodloužit splatnost v souladu článkem 5.3 smlouvy, v důsledku čehož splatnost úvěru nastala dne 30. 7. 2022, za poskytnutí úvěru se žalovaná zavázala uhradit sjednaný poplatek. Před poskytnutím úvěru žalobkyně posoudila schopnost žalované poskytnutý úvěr splácet s řádnou pečlivostí dle zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně provedla jako první krok tzv. pre-scoring, na základě kterého byla vyhodnocena řada relevantních, individuálních parametrů (např. věk žadatele, obec a kraj bydliště, kvalitu a časovou osu žádosti apod.). Na základě vyhodnocení získala žalovaná skóre, které převyšuje práh 355 a je první nutnou podmínkou pro poskytnutí úvěru. Žalobkyně si od žalované vyžádala potvrzení o příjmech formou výplatní pásky vydané zaměstnavatelem. Z těchto podkladů žalobkyně vypočetla průměrný čistý měsíční příjem žalované minimálně 35 130 Kč. Žalobkyně disponuje doklady o příjmech žalované za dvě období, kdy ověřila, že příjem žalované nepochází výhradně z dávek od státu, ale z její pracovní činnosti. Na výdajích žalobkyně zohlednila měsíční výdaje žalované ve výši 5 277 Kč za bydlení a energie a 5 764 Kč na osobní výdaje. Žalobkyně provedla lustraci centrální evidence exekucí a insolvenčního rejstříku, kde žalovaná neměla žádný záznam. Dále provedla ověření úvěrové zprávy z registru úvěrů (REPI), který provozuje [právnická osoba] – [anonymizováno 5 slov]. Z tohoto registru bylo zjištěno, že žalovaná má další pravidelně měsíční splátky, se kterými žalobkyně dále počítala na výdajové stránce žalované, jako pravidelné měsíční splátky u žalované byla zjištěna částka 6 000 Kč. Žalobkyně vzala v úvahu fakt, že žalovaná v minulosti se žalobkyní uzavřela jiné úvěrové smlouvy, které řádně splatila. Žalobkyně uplatňuje žalobou náklady spojené s uplatněním pohledávky, kdy dle článku 7.4. smlouvy žalobkyně odeslala žalované doporučeně dvě upomínky k úhradě, za které byla naúčtována náhrada vynaložených nákladů stanovená částkou 450 Kč, respektive 650 Kč. Žalovaná na upomínky nereagovala, žalobkyně byla nucena předat pohledávku k inkasnímu řízení, za toto byla žalované naúčtována dle článku 7.4. smlouvy o spotřebitelském úvěru náhrada nákladů na toto pověření ve výši 1 500 Kč. Tato částka představuje poplatek inkasní agentuře na náhradu jejich nákladů – korespondence, telefonáty, administrativa, služby dodavatelům a inkasní pracovníci v terénu. Další náklady jsou částky vynaložené na odesílání SMS a e-mailových upomínek a telefonování dlužníkovi po splatnosti. Žalovaná uhradila pouze částku 1 200 Kč, o kterou byl žalovaný nárok ponížen. Žalovaná uzavřela na vlastní žádost se žalobkyní dohodu o narovnání, ve které se zavázala uhradit pohledávku ve výši 17 300 Kč v 10 měsíčních splátkách po 1 730 Kč splatných vždy ke každému 15. dni příslušného kalendářního měsíce počínaje následujícím kalendářním měsícem, a to vše pod ztrátou výhody splátek. Žalovaná neuhradila žádnou splátku, dluh se stal ve zbylé výši splatným. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k úhradě předžalobní upomínkou ze dne 23. 6. 2022 odeslanou jí doporučeně. 2. K částečnému zpětvzetí žaloby soud usnesením ze dne 19. 12. 2022, č. j. EPR 305607/2022-9 řízení částečně zastavil co do částky 500 Kč. Předmětem řízení tedy zůstalo zaplacení částky 16 800 Kč. 3. Ve věci byl vydán platební rozkaz, který byl zrušen k odporu žalované. Žalovaná v odporu uvedla, že smlouvu o úvěru [číslo] uzavřela dne 28. 4. 2022, kdy jistina činila 6 000 Kč a úrok 1 680 Kč, celkem měla tedy být vrácena částka 7 680 Kč. Úroková sazba při řádném splácení byla stanovena ve výši 39 % ročně, což je však v rozporu s judikarním stropem, který se ustálil na maximálně čtyřnásobku navýšení obvyklé RPSN, takové ujednání je tedy v rozporu s dobrými mravy a smlouva je absolutně neplatná. Dle žalované je smlouva o úvěru absolutně neplatná i z důvodu nesplnění povinnosti žalobkyně posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost žalované. K uzavření smlouvy se žalobkyní proběhlo telefonicky. Žalovaná doložila poslední dvě výplatní pásky a výpis z účtu. Dokumenty nahrála do klientské sekce, následně proběhlo schválení úvěru a elektronické podepsání smlouvy. Zástupce žalobkyně tehdy nezajímaly žádné další údaje týkající se příjmu žalované, především se vůbec nezajímal o výdajovou stránku domácnosti. Taktéž se neptal na případné další finanční závazky a jak je zvládá splácet. Pohyby na bankovním účtu, jehož výpis žalobkyni předkládala vypadaly tak, že na účtu byly velmi nízké pohyby jasně vykazující nepoměr mezi příjmem a výdaji na měsíční splátky úvěrovým společnostem. V období podpisu smlouvy u žalobkyně žalovaná platila na splátky několika úvěrů u nebankovní společností. Celkem hradila na úvěr u [právnická osoba], měsíční splátky 3 221 Kč a 2 022,83 Kč, na úvěr u [právnická osoba] částku 1 800 Kč měsíčně. Dále měla žalovaná tři úvěry u [právnická osoba], částku 459 Kč hradila na úvěru u [právnická osoba], na úvěry hradila u [právnická osoba], měsíčně 398 Kč a 1 500 Kč, další tři úvěry měla u [právnická osoba] v celkové měsíční splátce 8 299 Kč, u [právnická osoba] hradila měsíční splátku 4 484 Kč, dále měla jednorázový úvěr u [právnická osoba] ve výši 6 188 Kč a revolvingový úvěr u [anonymizováno] [právnická osoba] s úvěrovým limitem 50 000 Kč a pohyblivou měsíční splátkou. V té době byla zaměstnána u [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení] s průměrným příjmem 21 504 Kč. Nemohla si vystačit se svými příjmy tak, aby pokryla nezbytné životní potřeby a poplatila všechny splátky úvěrovým společnostem, snažila se to vykrývat jinými půjčkami, bohužel se stále hlouběji dostávala do dluhové spirály, proto si zařídila úvěr u žalobkyně a byl jí schválen. Žalobkyně se na jiné případné finanční závazky a schopnost tyto splácet žalované při uzavírání úvěrové smlouvy vůbec neptala. Důvodem, proč si brala právě tuto půjčku, bylo především splácení předchozích závazků. Žalované přijde nevěrohodné, že by v registrech dlužníků vykazovala negativní výsledek. Při uzavírání smlouvy se žalobkyní žalovaná nedokázala správně vyhodnotit dopady podmínek nastaveného úvěru. Od března 2020 se žalovaná potýká se závislostí na online hazardních hrách, díky čemuž si z nedostatku financí začala brát nebankovní úvěry. Žalovaná byla na rodičovské dovolené a od léta 2020 nastoupila zpět do zaměstnání na částečný úvazek. Rodičovský příspěvek vyčerpala v listopadu 2021 září 2021 už pro ni byla situace nezvladatelná a vyhledala pomoc organizace [anonymizováno] pro nelátkové závislosti, kam od října 2021 pravidelně dochází. Zároveň si zajistila zákaz hraní od Ministerstva financí a začala spolupracovat s dluhovou poradkyní organizace [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizováno], která jí pomáhá dostat se z dluhové pasti. 4. Mezi účastníky bylo nesporné, že dne 28. 4. 2022 žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které žalobkyně jako úvěrující poskytla žalované jako úvěrované úvěr ve výši 6 000 Kč na bankovní účet žalované. Smluvní strany si ujednaly úrok z úvěru ve výši 39 % ročně. Dle článku 4.4 smlouvy byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni jednorázový poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 6 408 Kč, který je splatný společně s jistinou úvěru a úrokem. Pro případ, že úvěrovaný vrátí úvěr řádně a včas, zavázal se úvěrující poskytnout úvěrovanému slevu z poplatku za poskytnutí úvěru, a to tak, že poplatek po slevě bude činit 1 488 Kč; v takovém případě uhradí úvěrovaný úvěrovanému poplatek za poskytnutí úvěru přímo ve výši po slevě. Dle článku 5.1 smlouvy byla žalovaná povinna poskytnuté peněžní prostředky vrátit do 30 dnů včetně veškerých plateb, k nímž se ve smlouvě zavázala, a to bezhotovostně v jediné splátce na bankovní účet úvěrujícího, tj. vrátit jistinu spolu s úrokem a poplatkem za poskytnutí úvěru. Dle článku 5.3 byla žalovaná oprávněna požádat o prodloužení splatnosti úvěru o 15 dnů s tím, že za prodloužení se účtuje poplatek ve výši 20 % jistiny úvěru. Taková částka, kterou tedy byla dle smlouvy žalovaná povinna vrátit, součet jistiny poskytnutého úvěru, úroku a poplatku (byla rovna částce 12 600 Kč, nebo v případě slevy za včasné splacení je celková částka k vrácení 7 680 Kč). Dle článku 7.1 v případě prodlení úvěrovaného s plněním dluhu byl úvěrující oprávněn požadovat náhradu všech nákladů, které mu vznikly v důsledku prodlení úvěrovaného, úroky z prodlení stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je úvěrovaný v prodlení. Dle článku 7.2 smlouvy bylo ujednáno, že za porušení povinnosti, které jsou nepeněžní povahy, je úvěrující oprávněn požadovat smluvní pokutu ve výši 15 % z jistiny poskytnutého úvěru za každé porušení, a to nepředloží-l