2 C 17/2025-77 — Okresní soud v Prachaticích

1. Žalobkyně se svým návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu po žalované domáhala zaplacení částky 52 003,68 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že účastníci uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru. Na základě této smlouvy byl žalované poskytnut na její bankovní účet úvěr ve výši celkem 60 000 Kč, který měl být splacen v 60 měsíčních splátkách po 1 337 Kč. Žalovaná však na svůj dluh hradila pouze částečně (19 959,50 Kč), nesplácela řádně a včas, a proto jí byl úvěr ze strany žalobkyně v souladu se sjednanými podmínkami ke dni 3. 7. 2024 zesplatněn. K procesu posuzování úvěruschopnosti žalobkyně uvedla, že při ověřování příjmů vycházela ohledně příjmů z tvrzení žalované, která uváděla svůj příjem závislé činnosti ve výši 25 000 Kč a příjem z podnikatelské činnosti ve výši 18 000 ročně, což je 1 500 Kč měsíčně. Žalovaná dále uvedla příjmy ostatních členů domácnosti 25 000 Kč a 10 600 Kč jako ostatní příjmy. Tyto tvrzené příjmy žalované žalobkyně nijak neověřila. Mezi své výdaje uvedla sama žalovaná náklady spojené s bydlením ve výši 5 600 Kč a ostatní výdaje žadatele včetně výživného 3 000 Kč. Výdaje žalované, ze kterých žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti vycházela, si vypočetla za žalovanou sama na základě svého ekonomického modelu a dospěla k výdajům ve výši 31 264 Kč. Ty nijak neověřovala. Dále uvádí, že žalovanou lustrovala v bankovních a nebankovních registrech, insolvenčním rejstříku, živnostenském rejstříku a evidenci neplatných dokladů. Kromě nesplacené jistiny požaduje žalobkyně též úrok z prodlení.2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že úvěr od žalobkyně čerpala v době, kdy bydlela u matky a s přítelem sháněli vlastní bydlení. Jednoho dne šla do , právnická osoba, ve , adresa, a tam jí sdělili, že si žádnou půjčku vzít nemůže, jelikož na ní nemá nárok, protože pobírala rodičovský příspěvek. Poté šla jednou na , právnická osoba, v mobilu a tam jí to nabídlo, že si může vzít spotřebitelský úvěr. Takže si ho s přítelem vzali a našli si byt. Úvěr splácela do doby, než byly synovi tři roky a skončil jí rodičovský příspěvek. Pak přítel přišel o zaměstnání, ona byla těhotná a neměla z čeho úvěr splácet. Po čase se opět dokázali postavit na vlastní nohy a ona je nyní schopná začít dluh opět splácet. Ke svým aktuálním poměrům uvedla, že je na rodičovské dovolené, aktuálně je bez příjmu, ale má zažádáno o podporu v , Anonymizováno, , avšak na výplatu dávek čeká již 7 měsíců. Žije s přítelem, který je zaměstnán v , Anonymizováno, a jeho příjem činí kolem 60 000 Kč měsíčně. Mezi své výdaje uvádí nájem ve výši 24 000 Kč měsíčně, školku pro syna ve výši 1 680 Kč měsíčně a 1 300 Kč ročně za kroužek keramiky.3. S ohledem na nutnost ověření úvěruschopnosti žalované v projednávané věci nebylo možné ve věci vydat rozsudek pro uznání žalované, jelikož věc bylo nutné řádně projednat.4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně vedla pro žalovanou bankovní účet č. , č. účtu, (zjištěno ze smlouvy o přímém bankovnictví), ke kterému měla žalovaná zřízeno elektronické bankovnictví (zjištěno z podmínek přímého bankovnictví, podmínek k elektronickému podpisu a bankovní identitě KB, smlouvy o elektronickém podpisu a příkazu k administraci). Účastníci uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru (zjištěno z návrhu na poskytnutí úvěru a reportu průběhu schválení, smlouvy o úvěru, úvěrových podmínek pro fyzické osoby nepodnikatele, všeobecných obchodních podmínek , právnická osoba, , sazebníku , právnická osoba, pro občany a sazebníku , právnická osoba, pro podnikatele, podniky a municipality obsluze poboček), na základě které žalobkyně poskytla žalované na její účet finanční prostředky v celkové výši 60 000 Kč (zjištěno z historického výpisu). Úvěr měl být splacen do 25. 6. 2027 v 60 měsíčních splátkách po 1 337 Kč (zjištěno ze standardních informací o spotřebitelském úvěru). Žalovaná nesplácela úvěr řádně a včas, a proto jí byl úvěr ze strany žalobkyně v souladu se sjednanými podmínkami ke dni 3. 7. 2024 zesplatněn (zjištěno z výzvy k okamžitému splacení dluhu ze dne 15. 5. 2024). Žalovaná na svůj dluh hradila pouze částečně ve výši 19 959,50 Kč. Žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky opakovaně vyzývala (zjištěno z upomínky ze dne 4. 9. 2023, upomínky ze dne 5. 10. 2023, upomínky ze dne 6. 11. 2023, upomínky ze dne 20. 11. 2023 a upomínky ze dne 29. 11. 2023). Dne 23. 8. 2024 byla žalované ještě zaslána předžalobní upomínka (zjištěno předžalobní výzvy z 23. 8. 2024 včetně dokladu o odeslání).5. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.6. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odst. 1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odst. 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odst. 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (odst. 3).7. Ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru upravuje okamžik vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy podle § 87 odst. 1 věty první. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení, představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy. Konkrétním účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je kromě ochrany spotřebitele i postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávních sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Projevem ochrany spotřebitele je pak zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany. V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen “o. z.“). Obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nad to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku v prodlení dlužníka s vrácením zbývající částí jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. (více viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021)8. Podle ustanovení § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje