Okresní soud v Prachaticích 1 C 55/2026-59 – Náklady řízení

Žalobkyně se domáhá zaplacení částky 34 902 Kč s příslušenstvím představující nevypořádané nároky ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené mezi účastnicemi dne , datum, na jejímž základě byl žalované poskytnut neúčelový úvěr tak, že na účet žalované byla převedena částka 27 500 Kč a částka 2 500 Kč byla zaslána zprostředkovateli úvěru jako jeho provize. Žalobkyně zdůraznila, že řádně posoudila úvěruschopnost žalované na základě výplatních pásek za měsíce červenec a srpen 2025, jakož i nahlédnutím na potvrzení o úhradě mzdy na účet žalované za kalendářní měsíce květen, červen, červenec a srpen 2025. Žalovaná byla dále lustrována v centrální evidenci exekucí, insolvenčním rejstříku, katastru nemovitostí a v registru CRIF. Žalobkyně prověřovala žalovanou i telefonicky, přičemž zjistila výši průměrné mzdy ve výši 42 758 Kč korespondující s doloženými výplatními páskami. Co se týče výdajů žalované, vycházela žalobkyně z prohlášení matky žalované o tom, že žalovaná bydlí s rodiči a na bydlení přispívá měsíčně částkou 1 800 Kč. Ohledně výše nákladů žalované vycházela žalobkyně i z normativních nákladů na bydlení pro nájemní bydlení, kde jsou částky vyšší než u bydlení tzv. u rodičů. Žalobkyně rovněž přihlédla k výši existenčního a životního minima na jednotlivce s tím, že částka životního minima činila v době poskytnutí úvěru 4 860 Kč a žalobkyně konečně zohlednila i průměrné výdaje obyvatelstva dle statistiky vedené Českým statistickým úřadem. Žalobkyně přitom dospěla k závěru, že žalovaná disponující průměrným příjmem ve výši 42 758 Kč s náklady na bydlení ve výši 1 800 Kč a měsíčních splátkách ostatních úvěrů ve výši 0 Kč disponovala dostatečným příjmem pro hrazení měsíční splátky ve výši 1 134 Kč, neboť bylo rovněž zjištěno, že žalovaná má pracovní poměr na dobu neurčitou a neexistují žádné poznatky o tom, že by žalovaná měla potíže se sázkami či hazardními hrami. Co se týče plnění ze strany žalované, konstatuje žalobkyně, že žalovaná uhradila toliko verifikační platbu ve výši jedné koruny.2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasí, jelikož žalobkyně dostatečně neposoudila její schopnost úvěr splácet. Pokud by tak totiž učinila, musela by zjistit, že ke dni uzavření předmětné smlouvy byla již žalovaná povinna platit měsíčně splátky jiných závazků ve výši 94 554 Kč; to vše při průměrné mzdě žalované ve výši cca 40 000 Kč. Žalobkyně tedy podle žalované rezignovala na nahlédnutí do bankovních a nebankovních registrů, ze kterých by neschopnost žalované splácet další úvěry musela nutně zjistit. Pro případ, že by soud žalobu v celém rozsahu nezamítl a uložil žalované povinnost vrátit poskytnutou jistinu či její část, uvedla žalovaná, že její čistá mzda v roce 2026 činí 45 831 Kč, přičemž žalovaná je povinna měsíčně platit částku 9 850 Kč na základě uzavřených dohod o narovnání a částku 4 558 Kč na osobní úvěr u , právnická osoba, . Vedle toho musí žalovaná průběžně obsluhovat kontokorenty a revolvingové úvěry a má i další běžné nezbytné životní náklady celkem ve výši cca 22 000 Kč. Proto je žalovaná schopná na případný zůstatek jistiny hradit maximálně částku 1 000 Kč měsíčně.3. Po provedeném dokazování zjistil soud následující skutkový stav.Mezi účastnicemi je nesporné, že dne , datum, uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru, přičemž ze zprávy , právnická osoba, ., ze dne , datum, soud zjistil, že na účet vedený na jméno žalované byla dne , datum, od žalobkyně připsána částka 27 500 Kč. Z potvrzení o provedení transakce vystaveného ČSOB, a. s., vyplývá, že dne , datum, byla na účet zprostředkovatele úvěru zaslána částka 2 500 Kč. Z potvrzení o provedení transakce vystaveného ČSOB, a.s., vyplývá, že z účtu žalované byla žalobkyni zaslána částka jedné koruny dne , datum, .4. Z tabulky umoření úvěru soud zjistil, že s výjimkou platby ve výši 1 Kč nebylo žalovanou uhrazeno ničeho.5. Dne , datum, byla žalované vystavena upomínka z důvodu neplacení.6. Dopisem ze dne , datum, doručeným žalované dle sledování zásilek , právnická osoba, dne , datum, byl úvěr zesplatněn.7. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované soud zjistil následující.8. Mezi účastnicemi je nesporné, že průměrný čistý měsíční příjem žalované v měsících předcházejících poskytnutí úvěru činil více než 40 000 Kč, což žalobkyně také ověřila (viz výplatní pásky). Z print screenu z internetového bankovnictví žalované pak dále vyplývá, že zaměstnavatelem žalované byla žalované zaslána mzda za červen ve výši 40 363 Kč a za květen ve výši 51 601 Kč.9. Z výpisu z katastru nemovitostí týkajícího se pozemku parc. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, , jehož součástí je dům , hodnota, , soud zjistil, že jeho vlastníky jsou , jméno FO, a , jméno FO, .10. , jméno FO, vystavila dne , datum, potvrzení, že žalovaná, která je její dcerou, bydlí v domě rodičů a měsíčně jim přispívá částkou 1 800 Kč.11. Žalobkyně předložila rovněž výpisy z insolvenčního rejstříku a ze softwaru SOKORDIA, ze kterých se podává, že dne 22. 9. 2025 byla provedena lustrace žalované, ze které nevyplynulo, že by žalovaná byla v insolvenci či měla nějaké exekuce.12. Žalobkyně dále předložila výpis z registru platebních informací REPI, ze kterého vyplývá, že žalobkyně měla ke dni , datum, 5 otevřených smluv, přičemž v jednom případě činí zbývající částka k doplacení 20 322 Kč, v dalším 10 000 Kč, v dalším 9 769 Kč, u dalšího je to 27 799 Kč a u posledního 15 900 Kč, přičemž u žádného z úvěru není evidována žádná částka po splatnosti, ani žádná částka vymáhaná inkasními agenturami. Ve věci žalované pak je evidováno dalších 6 smluv, které však již byly ukončeny.13. Z komplexního výpisu z registrů CRIF, poskytovatele služeb Bankovnímu registru klientských informací a Nebankovnímu registru klientských informací, vyplývá, že žalovaná měla v září 2025 dluh u , právnická osoba, ., na který zbývala zaplatit částka 474 065 Kč, přičemž výše splátky činila 4 558 Kč.14. Dále pak žalovaná čerpala úvěr u společnosti , právnická osoba, , přičemž suma zbývajících splátek v září 2025 činila 23 475 Kč s tím, že úvěr měl být splacen jednorázově.15. Žalovaná dne , datum, načerpala i úvěr u společnosti , právnická osoba, ., na který měla jednou splátkou uhradit částku 15 232 Kč.16. Dne , datum, zahájila žalovaná čerpání úvěru u společnosti , právnická osoba, , kterým jí byla poskytnuta suma 100 000 Kč, přičemž včetně úroku zbývala žalované v září 2025 k doplacení částka 189 139 Kč ve splátkách po 7 881 korunách.17. Z výpisu z registru je patrné i to, že žalovaná měla kontokorentní úvěr u společnosti , právnická osoba, ., přičemž v srpnu 2025 byla 3 dny po splatnosti. Kontokorentní úvěr měla žalovaná v září 2025 i u , právnická osoba, ., a avšak nenacházela se po splatnosti. U , právnická osoba, čerpala žalovaná i revolvingový úvěr, kde rovněž nebyla po splatnosti.18. Dne , datum, žalovaná zahájila i čerpání úvěru u , právnická osoba, . s měsíční splátkou ve výši 3 259 Kč a zbývající sumou k doplacení 20 638 Kč.19. V září 2025 zbývalo žalované rovněž doplatit revolvingový úvěr u společnosti , Anonymizováno, . ve výši 29 987 Kč, přičemž výše měsíční splátky činila 7 236 Kč.20. Dne , datum, začala žalovaná používat i splátkovou kreditní kartu u společnosti , právnická osoba, ., přičemž v září neměla žádnou částku po splatnosti.21. Žalovaná od , datum, čerpala rovněž revolvingový úvěr u společnosti , právnická osoba, s tím, že čerpaná částka v září 2025 byla 64 938 Kč.22. U společnosti , právnická osoba, . měla žalovaná splátkovou kreditní kartu od , datum, se zbývající částkou 47 500 Kč v září 2025 s tím, že žádná suma nebyla po splatnosti.23. Z komplexního výpisu z registru dále vyplývá, že v říjnu 2025 byly již u žalované evidovány dlužné splátky výše uvedených úvěrů po splatnosti celkem ve výši 51 348 Kč.24. Z komplexního výpisu z registrů se dále podává i to, že pouze v měsíci září 2025 došlo k odmítnutí žádostí o poskytnutí úvěru ze strany společností , právnická osoba, ., , právnická osoba, ., , Anonymizováno, ve čtyřech případech, a dále pak došlo k odmítnutí poskytnutí úvěru v srpnu 2025 ze strany společností , právnická osoba, ., , Anonymizováno, a , právnická osoba, .25. Z výplatní pásky za měsíc leden 2026 vyplývá, že žalované bylo na účet zasláno 45 540 Kč, v únoru to bylo 40 360 Kč, v březnu bylo žalované zasláno 43 856 Kč, v květnu 2026 49 746 Kč, v červnu 37 367 Kč a v červenci 43 340 Kč.26. Z dohody o narovnání uzavřené mezi žalovanou a společností , Anonymizováno, dne , datum, vyplývá, že žalovaná se zavázala splatit svůj závazek ve výši 32 400 Kč formou měsíčních splátek po 1 350 Kč.27. Dohod o narovnání ze dne , datum, se žalovaná zavázala splatit závazek vůči společnosti , právnická osoba, ., ve výši 27 000 Kč ve splátkách po 1 000 Kč měsíčně.28. Závazek vůči společnosti , právnická osoba, . se žalovaná dohodou o narovnání ze dne , datum, zavázala zaplatit v měsíčních splátkách po 2 000 Kč (celkem 48 000 Kč).29. Žalovaná se smlouvou o smíru a narovnání ze dne , datum, zavázala zaplatit sumu 28 800 Kč splátkami po 1 000 Kč měsíčně vůči společnosti , právnická osoba, .30. Dohodu o narovnání uzavřela žalovaná dne , datum, i se společností , právnická osoba, . a zavázala se zaplatit sumu 36 000 Kč v měsíčních splátkách po 1 000 Kč.31. Dne , datum, uzavřela žalovaná dohodu o narovnání se společností , právnická osoba, a zavázala se zaplatit částku 103 232 Kč ve splátkách po 2 500 Kč.32. Vůči společnosti , právnická osoba, . se žalovaná dohodou ze dne , datum, zavázala zaplatit částku 3 600 Kč ve splátkách po 1 000 Kč.33. Protože jde o spotřebitelský úvěr ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, zabýval se soud nejprve tím, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného.34. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.35. Podle ustanovení § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.36. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je důsledkem poskytnutí spotřebitelského úvěru v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 téhož zákona neplatnost smlouvy, k níž soud přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.37. Co se týče posouzení úvěruschopnosti žalované, lze konstatovat, že žalobkyně od žalované řádně vyžádala doklady o výši jejího příjmu, rovněž řádně ověřila výši nákladů žalované na bydlení, avšak z přiloženého komplexního výpisu z registrů vyplývá, že žalovaná byla v době poskytnutí úvěru již velmi vysoce úvěrově zatížena, přičemž byla povinna hradit měsíční splátku úvěru vůči , právnická osoba, ve výši 4 558 Kč, dále měla povinnost uhradit závazek vůči společnosti , právnická osoba, ve výši 23 475 Kč, který měl být uhrazen jednou splátkou, dále pak částku 15 232 Kč vůči společnosti , právnická osoba, , jež měla být zaplacena rovněž jednou splátkou, dále pak závazek vůči společnosti , právnická osoba, s měsíční splátkou ve výši 7 881 Kč, závazek vůči , Anonymizováno, ve výši 3 259 Kč měsíčně a taktéž pohledávku vůči , Anonymizováno, ve výši 7 236 Kč. Vedle toho je z registru patrné, že žalovaná měla na své jméno vedeny rovněž kreditní splátkové karty či kontokorentní a revolvingové úvěry. Z přehledu jednotlivých neúspěšných žádostí pak taktéž vyplývá, že žalovaná se minimálně v období července a srpna 2025 obracela na řadu institucí s žádostí o úvěr a v 10 případech byla odmítnuta. Z komplexního výpisu z registrů je zjevně patrné, že finanční situace žalované se v období srpna a září výrazně zhoršila a žalovaná se věc snažila řešit dalšími úvěry a půjčkami. Současně je zřejmé, že žádosti žalované byly jinými společnostmi poskytujícími úvěry v rozhodné době nejméně v 10 případech odmítnuty. Jelikož tedy z uvedeného vyplývá, že výdajová stránka žalované nebyla komplexně posouzena, přičemž z uvedených skutečností taktéž vyplývá, že žalovaná již objektivně nebyla schopna další úvěry splácet, nezbývá než uzavřít, že úvěruschopnost žalované nebyla ze strany žalobkyně řádně posouzena, a smlouva o úvěru je proto neplatná.38. Protože žalobkyně neprokázala, že před uzavřením smluv o spotřebitelském úvěru byla dostatečným způsobem posouzena úvěruschopnost žalované, shledal soud smlouvy o úvěru neplatnými, a proto soud žalobu v rozsahu uvedeném ve výroku II zamítl.39. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem. Břemeno tvrzení i důkazní břemeno ohledně prokázání případného plnění vráceného žalobkyni tíží žalovanou. Žalobkyně nemusí prokazovat negativní skutečnost. Žalovaná však netvrdí ani neprokazuje, že by plnila a soud proto vychází z tabulky umoření, ze které se podává pouze plnění ve výši 1 Kč na verifikační platbu. S ohledem na to, že se nedostavila k jednání, nemohlo jí být poskytnuto příslušné poučení o nutnosti doplnit tvrzení a důkazy.40. Při stanovení způsobu plnění soud přihlédl zejména k výši příjmů žalované (cca 43 500 Kč měsíčně) a výdajů nutných na splátky dalších úvěrů ve výši 14 408 Kč (9 850 Kč dle dohod o narovnání a 4 558 Kč na splátku úvěru u , právnická osoba, .), jakož i k tomu, že žalovaná musí hradit další běžné výdaje na živobytí. Uvedené nenasvědčuje tomu, že by žalovaná byla schopna zbývající dluh jednorázově uhradit. Soud proto považuje za přiměřené, aby žalovaná dlužnou částku splatila v pravidelných měsíčních splátkách v původně sjednané výši pod ztrátou výhody splátek, neboť takto určený způsob plnění přiměřeně zohledňuje jak zájem žalobkyně na uspokojení jejího nároku, tak ochranu spotřebitele před nepřiměřenými dopady okamžité splatnosti celé dlužné částky.41. Ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je ustanovením speciálním k obecné úpravě bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, anebo soudem určené), která není odvislá od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka – spotřebitele; nárok na zákonné úroky z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době určené dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021). Proto soud žalobkyni nepřiznal ani nárok na úroky z prodlení.42. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu. Žalobkyně se včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku domáhala zaplacení částky 40 091,87 Kč (uplatněný smluvní úrok ve výši 21,24 % činil částku 1 588,64 Kč, uplatněný smluvní úrok ve výši 11,5 % činil 1 370,55 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení představovala částka 2 230,68 Kč). Žalobkyni byla přiznána suma 27 499 Kč, a byla tak úspěšná přibližně ze 69 %, zatímco žalovaná byla úspěšná přibližně z 31 %. Čistý úspěch žalobkyně tak činí přibližně 38 %.43. Účelně vynaložené náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 397 Kč, z odměny zástupce za 3 úkony právní služby do podání žaloby po 700 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a sepis žaloby) podle § 14b odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, a ze 3 tzv. režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu. Řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech. Jednotlivé žaloby, jak je soudu z rozhodovací činnosti známo, se v zásadě liší jen údaji o žalovaných a žalované částce. Tyto žaloby mají podobu vzoru, který se v jednotlivých dílčích případech odlišuje jen v minimální míře, a to pouze takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován, avšak základ právní argumentace včetně její stylizace a formálního vyjádření zůstává totožný, pouze případně jen s drobnými odchylkami. Po podání žaloby má žalobkyně nárok na odměnu za 1 úkon právní služby (replika k vyjádření žalované) ve výši 2 500 Kč podle § 7 bodu 5 a § 11 advokátního tarifu; dále pak z paušální náhrady hotových výdajů za 1 úkon ve výši 450 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Náklady tak činí celkem 6 747 Kč. Po připočtení náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 1 123,50 Kč činí celkové náklady řízení žalobkyně 7 870,50 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyně má právo na náhradu 38 % plné náhrady nákladů řízení, náleží jí náhrada nákladů řízení ve výši 2 990,79 Kč. Při poměřování úspěchu ve věci je nezbytné přihlédnout nejen k jistině, nýbrž i k požadovanému příslušenství pohledávky, jelikož úspěch ve věci je nutné posuzovat ohledně celého předmětu sporu (k tomu srov. nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08, a usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015).