2 C 215/2025-18 — Okresní soud v Prachaticích

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu po žalovaném domáhala zaplacení částky 33 329 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný spolu s právní předchůdkyní žalobkyně , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, , uzavřeli dne 2. 9. 2024 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , číslo, . Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut na jeho bankovní účet úvěr ve výši 20 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 2. 10. 2024. Smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , číslo, byla prodloužena splatnost původní smlouvy o úvěru do 20. 11. 2024. Žalovaný však na svůj dluh hradil pouze částečně, dne 20. 3. 2025 částku 3 000 Kč. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni převedena na základě smluv o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2025. K procesu posuzování úvěruschopnosti žalobkyně v žalobě uvedla, že její právní předchůdkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného na základě jeho lustrací v Insolvenčním rejstříku, Centrální evidenci exekucí a posoudila jeho úvěruschopnost a základě jím tvrzených příjmů a výdajů, ale uvedla, že nemá žádné důkazy k prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Kromě nesplacené jistiny požaduje žalobkyně též úrok z prodlení.2. Žalovaný podal proti vydanému elektronickému platebnímu rozkazu včasný odpor, který však ani v dodatečné lhůtě blíže neodůvodnil a k žalobě se nevyjádřil.3. S ohledem na nutnost ověření úvěruschopnosti žalovaného v projednávané věci nebylo možné ve věci vydat rozsudek pro uznání žalovaného, jelikož věc bylo nutné řádně projednat.K výroku I4. Podáním ze dne 4. 12. 2025 vzala žalobkyně svou žalobu částečně zpět, a to ohledně částky 16 329 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 17 000 Kč od 21. 3. 2025 do zaplacení.5. Podle § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř.") může žalobce za řízení vzít návrh na jeho zahájení zpět, a to zčásti nebo zcela. Podle § 96 odst. 2 o.s.ř. je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.6. S ohledem na shora uvedené soud řízení dle § 96 odst. 1 a 2 o.s.ř. v části zastavil. K tomuto postupu nebyl nutný souhlas žalovaného (§ 96 odst. 4 o. s. ř.).K výroku II7. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaný uzavřel dne 2. 9. 2024 s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o úvěru (zjištěno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , číslo, , všeobecných obchodních podmínek a předsmluvního formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru), na základě které čerpal peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč (zjištěno z potvrzení o platbě). Poskytnutý úvěr měl být splacen do 20. 11. 2025 (zjištěno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , číslo, ). Pohledávka za žalovaným byla nejprve převedena na přechodného věřitele , právnická osoba, (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek č. , číslo, z 20. 1. 2025) a ten ji následně téhož dne převedl na žalobkyni (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek č. 27/2024 ze dne 20. 1. 2025 a přehledu postoupených pohledávek). O čemž byl žalovaný informován (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne 30. 10. 2025 včetně dokladu o odeslání). Žalovaný hradil na dlužnou částku pouze částečně (3 000 Kč), k úhradě zbytku dlužné částky byl opakovaně vyzýván (zjištěno ze SMS upomínek, e-mailových upomínek smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , číslo, , výzvy k uhrazení pohledávky ze dne 6. 12. 2024, výzvy k uhrazení pohledávky ze dne 24. 12. 2024). Dne 30. 10. 2025 byla žalovanému ještě zaslána předžalobní upomínka (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne 30. 10. 2025 včetně dokladu o odeslání).8. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.9. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odst. 1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odst. 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odst. 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (odst. 3).10. Ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru upravuje okamžik vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy podle § 87 odst. 1 věty první. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení, představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy. Konkrétním účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je kromě ochrany spotřebitele i postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávních sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Projevem ochrany spotřebitele je pak zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany. V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen “o. z.“). Obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nad to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku v prodlení dlužníka s vrácením zbývající částí jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. (více viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. , spisová značka, )11. Podle ustanovení § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.13. Podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.14. Předmětná smlouva o spotřebitelském úvěru byla uzavřena za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, který v ustanovení § 86 ukládá povinnost poskytovateli před uzavřením smlouvy o úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Poskytovatel je pak oprávněn poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli úvěr v rozporu s u