Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky 40 718,76 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že se žalovaným uzavřela smlouvu o vedení účtu dne , datum, , na základě které žalobkyně vedla žalovanému běžný účet č. , hodnota, a k jeho žádosti ze 3. 4. 2024 mu umožnila přečerpat běžný účet do výše úvěrového limitu ve výši 5 000 Kč, který byl na základě dodatků navýšen na 60 000 Kč. Poskytnuté peněžní prostředky byly úročeny úrokovou sazbou 21,9 % ročně, dále byly účtovány poplatky dle sazebníku ve výši 1 950 Kč. Žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru, neboť žalovaný řádně nehradil, bylo mu zasláno oznámení o zesplatnění ke dni 29. 4. 2025. K tomuto datu žalovaný dlužil žalobkyni jistinu 38 768,76 Kč. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky výzvou zástupce žalobkyně ze dne 14. 4. 2026.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, žalobkyně se k nařízenému jednání s omluvou nedostavila, proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků dle § 101 odst. 3 o. s. ř.3. Soud učinil následující skutková zjištění.4. Žalobkyně se žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu ČSOB Plus Kontu, na základě kterého se zavázala pro žalovaného vést účet č. , č. účtu, a dále smlouvu o poskytování služeb ČSOB elektronického bankovnictví dne , datum, , jejímž předmětem bylo poskytování služby ČSOB telefonního bankovnictví, ČSOB internetového bankovnictví, případně ČSOB Internet Banking 24. Dne , datum, uzavřela žalobkyně se žalovaným smlouvu o kontokorentu k účtu č. , hodnota, s úvěrovým limitem 5 000 Kč s tím, že se žalovaný zavázal hradit pohyblivou úrokovou sazbu dle oznámení, která ke dni uzavření smlouvy činila 21,9 % ročně a současně se zavázal hradit poplatky dle sazebníku ve výši 300 Kč za upomínku, 500 Kč za výzvu k uhrazení dlužné částky, 150 Kč za výzvu ke splnění smluvních podmínek s tím, že dle 6.3 smlouvy byla banka oprávněna úvěr zesplatnit, pokud nastane skutečnost, která může ohrozit splacení úvěru, mezi kterou patří zejména prodlení se splacením peněžitých částek vůči ČSOB a neplnění povinností klienta.5. V žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru žalovaný uvedl, že je zaměstnán na dobu určitou s čistým měsíčním příjem 20 000 Kč a pravidelnými měsíčními výdaji bez splátek úvěru 10 000 Kč. Dne , datum, uzavřeli účastníci dodatek ke smlouvě o úvěru, jímž byl zvýšen úvěrový limit s účinností na 6 000 Kč. Dále účastníci uzavřeli dne , datum, dodatek o navýšení úvěrového limitu na částku 12 000 Kč. Dne , datum, dodatek o navýšení úvěrového limitu na 20 000 Kč, dne , datum, na 25 000 Kč, dne , datum, na 30 000 Kč, dne , datum, na 40 000 Kč, , datum, na 50 000 Kč a dne , datum, na 60 000 Kč. V žádostech o navýšení kontokorentu uváděl žalovaný totožné skutečnosti jako v případě první žádosti o poskytnutí kontokorentů.6. Dne 13. 3. 2025 byl žalovaný vyrozuměn upomínkou, že neplní podmínky kontokorentu, dne 6. 2. 2025 mu byla zaslána poslední výzva k zaplacení dluhu s tím, že nebude-li částka uhrazena 5. 2. 2025, bude úvěr zesplatněn. První výzva k zaplacení dluhu byla žalovanému zaslána k 8. 12. 2024. Opakovaná výzva k úhradě dluhu byla žalovanému zaslána v lednu 2025. Oznámení o zesplatnění úvěru bylo žalovanému zasláno 1. 5. 2025 doporučeně s dodejkou na adresu trvalého pobytu.7. Ve vztahu k úvěruschopnosti žalobkyně uvedla, že relevantní informace byly zjišťovány z účtu žalovaného, který pro žalovaného vedla, v březnu 2024 byl zjištěn příjem 20 135 Kč, v únoru 2024 ve výši 20 125 Kč, v lednu 2024 ve výši 25 325 Kč, v dubnu 2024 byl zjištěn příjem 16 761 Kč, od společnosti , právnická osoba, . Na základě výdajů výdajových transakcí na účtu, banka zjistila výdaje žalovaného, po jejichž úhradě, byla vypočtená platební kapacita 12 486,60 Kč. Žalovaný byl bez úvěrové historie.8. Tímto způsobem byly ověřována úvěruschopnost ve vztahu ke všem uzavřeným dodatkům. Žalovaný požadoval navýšení úvěrového limitu na 100 000 Kč, maximální výše úvěrového limitu, však byla stanovena naše na 60 000 Kč. Žalovaný za dobu trvání smluvního vztahu vyčerpal celkem 129 640,98 Kč a žalobkyni zaplatil 99 203,60 Kč.9. Z historie účtu soud zjistil, že nevrácená jistina úvěru činila ke dni zesplatnění 38 768,76 Kč, žalovanému byl účtován poplatek za upomínku 300 Kč, za výzvu k úhradě dlužných částek 500 Kč, třikrát poplatek za dodržení podmínky kontokorentu 150 Kč, celkem 1 950 Kč.10. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), podle níž se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Dle § 2399 odst. 1. o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.12. V dané věci strany uzavřely smlouvu o kontokorentu, nejprve ve výši limitu 5 000 Kč a následně došlo k rozšíření tohoto kontokorentu až na částku 60 000 Kč. Úvěruschopnost žalovaného byla řádně ověřena. Žalovaný však neplnil sjednané podmínky, úvěr řádně nesplácel, proto byl opakovaně vyzýván upomínkami k úhradě dlužných částek. Žalobkyně v souladu se smlouvou přistoupila k zesplatnění pohledávky ke dni 29. 4. 2025, k tomuto dni činila dlužná jistina 38 768,76 Kč, dlužné poplatky 1 950 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit úrok z úvěru ve výši 21,90 % dle oznámení o úrokových sazbách. Žalobkyně úrok kapitalizovala za období od 1. 11. 2024, kdy žalovaný plnil úrok do 24. 3. 2026 na částku 6 222,56 Kč z nesplacené jistiny.13. Soud žalobě jako zcela důvodné vyhověl, neboť má za to, že žalobkyně jednak řádně prozkoumala úvěruschopnost žalovaného, kdy vycházela z výpisů z účtu, který pro žalovaného vedla, kam byla žalovanému vyplácená mzda a současně z něj byly patrné některé výdaje žalovaného. Žalovaný poskytnutý úvěr řádně nesplácel, žalobkyně oprávněně zesplatnila závazky žalovaného ke dni 29. 4. 2025 a žalovaný z tohoto titulu dluží 38 768,76 Kč, dále oprávněně účtovala poplatky ve výši celkem 1 950 Kč a běžný úrok, který žalobkyně kapitalizovala do 24. 3. 2026, od tohoto data dále již požadovala sazbu úroku ve výši 8,05 % ročně v souladu s § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb. Na úrok z prodlení má žalobkyně nárok dle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně se domáhala úroku z prodlení ve výši zákonné a za období, za které jí náleží. Za období od 15. 11. 2024, kdy došlo k porušení smlouvy o úvěru do 24. 3. 2026, úroky z prodlení kapitalizovala na částku 3 616,58 Kč a dále se domáhala úroku od data následujícího do zaplacení (z jistiny 38 768,76 Kč plus poplatky 1 950 Kč = 40 718,76 Kč).14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 940 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 036 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 40 718,76 Kč sestávající z částky 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 400 Kč ve výši 504 Kč. Žaloba byla podána na ustáleném vzoru.15. Povinnost k plnění byla stanovená ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Pokud jde o náhradu nákladů řízení tu je žalovaný povinen plnit k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 o. s. ř.