15 C 163/2020-24 — Okresní soud v Pardubicích

1 Žalobce se po žalovaném domáhal následujícího plnění: a) částky 9 018,28 Kč jako jistiny, b) poplatku ve výši 5 776,72 Kč, c) úroku z prodlení v zákonné výši z jistiny za dobu od 13. 10. 2009 do zaplacení (za dobu od 17. 6. 2016 kapitalizovaného částkou 7 603,68 Kč). 2 V souvislosti se shora uvedeným žádáním tvrdil, že [právnická osoba] poskytla jako zapůjčitel žalovanému na základě smlouvy [číslo] z 29. 9. 2008 půjčku ve výši 18 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal zaplatit spolu s úrokem a poplatkem v částce 12 528 Kč. Dluh však splnil toliko částečně, zůstal dlužen na jistině částku uvedenou v předchozím bodě odůvodnění a na poplatku částku uvedenou tamtéž. 3 Žalobce rovněž tvrdil, že výše specifikované pohledávky za žalovaným nabyl od původního věřitele smlouvou o postoupení pohledávek. 4 Žalovaný se přes výzvu soudu k žalobě nevyjádřil. 5 Věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání, neboť k tomu byly splněny předpoklady dle § 115a občanského soudního řádu. 6 V návaznosti na skutečnost, že věc byla rozhodnuta poté, co 1. 1. 2014 nabyl účinnosti zákon číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník, zabýval se soud i tím, jaký hmotněprávní předpis aplikovat. Dle § 3028 odst. 3 zákona číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník, řídí se právní poměry ze smluv vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. S ohledem na to, že k uzavření předmětné smlouvy došlo před nabytím účinnosti zákona číslo 89/2012 Sb., aplikoval soud předpis účinný k tomuto dni. Tím je zákon číslo 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Pokud se v odůvodnění hovoří o občanském zákoníku, míněn je zákon číslo 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 7 Pokud jde o smlouvu o postoupení pohledávky, ta byla uzavřena po 1. 1. 2014, proto soud v souladu s § 3028 odst. 3 zákona číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník aplikoval zákon číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník. 8 Žalobce prokázal smlouvou o půjčce popsanou v bodě 2 shora uvedenou skutkovou verzi ohledně sjednání půjčky, ujednání o úrocích, vrácení půjčky ve splátkách, ujednání o poplatcích. 9 Dle § 657 občanského zákoníku smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 10 Dle § 658 odst. 1 občanského zákoníku při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 11 Dle § 56 odst. 1 občanského zákoníku spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. 12 Dle § 55 odst. 2 občanského zákoníku ujednání ve spotřebitelských smlouvách podle § 56 jsou neplatná. 13 Dle § 517 odst. 1 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění. 14 Dle § 517 odst. 1 občanského zákoníku jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. 15 Dle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 16 Po provedeném dokazování soud žalobě zčásti vyhověl, pokud jde o požadavky na zaplacení jistiny, úroků z prodlení z jistiny, úroků z jistiny. V tomto rozsahu posoudil totiž soud smlouvu o půjčce jako platnou, ve zbývajícím rozsahu pak ohledně její platnosti třeba odkázat na body 24-28 odůvodnění. 17 Tato požadovaná plnění jsou totiž po právu dle smlouvy o půjčce a dle § 657, § 658 občanského zákoníku (vrácení půjčky, zaplacení úroku) a § 517 odst. 2 občanského zákoníku (zaplacení úroku z prodlení), v návaznosti na prodlení žalovaného se splácením sjednaných splátek. 18 Přiznaná plnění pak náleží žalobci, jako aktuálnímu věřiteli (§ 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb.), který nabyl pohledávku na základě výše uvedené smlouvy o postoupení pohledávky. 19 Po právu však z důvodů popsaných v dalších bodech není požadavek žalobce na zaplacení poplatku. 20 Smlouva o půjčce je zpravidla sjednávána jako úplatná, ostatně jinak tomu není ani v rozhodované věci. Úplata může být vyjádřena procentní sazbou či kapitalizovaným úrokem. 21 Ekonomickou funkcí půjčky je poskytnutí peněz, kterých se dlužníku nedostává. Pakliže pouze náklady na vrácení půjčky (hotovostní inkaso) tvoří značnou část nominální hodnoty částky, která by měla být dle smlouvy vrácena, pak taková půjčka nemá pro dlužníka racionální smysl. Výši nákladů hotovostního inkasa nelze odůvodnit ani tím, že se jedná o inkaso (výběr peněz přímo u dlužníka), neboť půjčku by bylo možno vrátit levněji (např. poštovní poukázkou). Dlužník má sice na formuláři smlouvy možnost volby hotovostního inkasa splátek a bezhotovostního režimu, ovšem volený způsob je vázán na podmínky. U bezhotovostního způsobu je nezbytnou podmínkou, aby dlužník měl bankovní účet. Avšak v případě, že nebude bezhotovostní výběr zvolen, bude situace taková, že poplatek za hotovostní inkaso se neuplatní, výše úroku a poplatku za administrativní činnost však bude jiná. Nelze však uzavřít, že by byla nutně stejná jako v případě hotovostního inkasa. Možnost volby bezhotovostního režimu poskytnutí a splácení půjčky je jen zdánlivá a má toliko zastřít nepřiměřenou výši poplatku za hotovostní inkaso splátek a zdůvodnit celkovou nepřiměřenou výši ceny půjčky. 22 Soud na základě úvah v bodech 19-21 odůvodnění shledává, že částka představující poplatek je nepřiměřená, byla shledána jak v rozporu s dobrými mravy (§ 3 odst. 1 občanského zákoníku), tak i v rozporu s ustanoveními na ochranu spotřebitele (§ 56 občanského zákoníku). Jde o vadu, ke které soud přihlíží i bez návrhu (§ 55 občanského zákoníku). Tedy žalobu v této části zamítl. 23 U úroku z prodlení pak vyšel soud z výše uvedených úvah s tím, že úrok z prodlení z jistiny žalobci náleží, z poplatků však samozřejmě nikoliv. Z tohoto důvodu soud u kapitalizovaného úroku z prodlení vypočetl, kolik činil za období do 17. 6. 2016 úrok z prodlení z jistiny a tuto žalobci přiznal (částka 4 4465,55 Kč). Co do zbytku požadavku, který odpovídá úroku prodlení z poplatku, žalobu zamítl. 24 Pokud jde o procesní aspekt tohoto částečného zamítnutí, jde o právní posouzení smlouvy provedené soudem, na němž by nemohlo nic změnit ani případné poučení žalobce ve smyslu § 118a občanského soudního řádu. 25 O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu. 26 Úspěch žalobce možno vyjádřit následovně: 60,95 %. 27 Žalobci náleží právo na poměrnou část nákladů, představovanou odečtením míry jeho neúspěchu od poměru jeho úspěchu. 28 Ve věci bylo aplikováno ustanovení § 14b odst. 1 vyhlášky číslo 177/1996 Sb., ve znění platném ke dni zahájení řízení (dále i jen„ vyhláška“). Jde totiž o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech (žalobce ostatně takto své náklady účtoval). 29 Za účelně vynaložené pokládá soud u žalobce následující náklady: a) zaplacený soudní poplatek 800 Kč, b) odměnu advokáta dle § 14b odst. 1 vyhlášky v rozsahu 3 x 300 Kč za převzetí zastoupení advokátem a sepis žaloby, odeslanou upomínku, paušální náhradu hotových výdajů advokáta dle § 14b odst. 5 vyhlášky, za výše specifikované úkony, tedy 3x po 100 Kč. 30 Ve smyslu závěrů uvedených v bodech 27-28 odůvodnění soud provedl přepočet účelně vynaložených nákladů v návaznosti na naznačený úspěch žalobce. 31 Dle § 137 odst. 3 písm. a) občanského soudního řádu pak žalobci náleží i náklady představované daní z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrad. Zástupce žalobce je totiž plátcem této daně. 32 Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobce (platební místo dle § 149 odst. 1 občanského soudního řádu). 33 Náhrada nákladů řízení žalobci náleží, neboť vyhověl požadavkům ustanovení § 142a občanského soudního řádu tím, že žalovanému před podáním žaloby odeslal na zákonem požadovanou adresu výzvu k plnění (tj. předžalobní upomínku). 34 Lhůty k plnění vycházejí z § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.