10 C 29/2021-43 — Okresní soud v Pardubicích

1 Předchůdce žalobce (společnost [právnická osoba], [IČO]) se žalobou doručenou soudu dne 23. 9. 2020 domáhal po žalované zaplacení částky 12 48 Kč se zákonným úrokem z prodlení jdoucím od 23. 7. 2015 do zaplacení a smluvní pokuty ve výši 4 000 Kč. Tvrdil, že dne 26. 6. 2014 byla mezi společností [právnická osoba], [IČO], jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem, uzavřena Smlouva o úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“), na základě které byl žalované poskytnut bezúčelový hotovostní úvěr v celkové výši 8 000 Kč, a to za úplatu, úrok a dále za administrativní poplatek ve výši 240 Kč, který byl splatný jednorázově při výplatě úvěru. Celkové náklady tohoto spotřebitelského úvěru byly sjednány ve výši 5 760 Kč, přičemž se skládají z úroku ve výši 20 % z jistiny, tedy z úroku ve výši 1 600 Kč, úplaty ve výši 3 920 Kč a administrativního poplatku ve výši 240 Kč Smlouvou se žalovaná zavázala uhradit celkovou dlužnou částku ve výši 13 520 Kč, po odečtení administrativního poplatku ve výši 240 Kč, který byl splatný jednorázově při výplatě úvěru, ve 13-ti pravidelných rovnoměrných měsíčních splátkách ve výši 1 040 Kč, kdy první splátka byla splatná 30. den po uzavření Smlouvy, každá další splátka až do úplného zaplacení byla splatná 30. den od splatnosti předchozí splátky s tím, že úrok a úplata byly splatné v prvních 5-ti měsíčních splátkách a také částečně v 6. splátce. Žalovaná si sjednanou jistinu v hotovosti převzala při podpisu Smlouvy, což stvrdila svým podpisem. Žalovaná před podáním žaloby uhradila na svůj závazek vyplývající ze Smlouvy administrativní poplatek ve výši 240 Kč a dále částku v celkové výši 1 040 Kč. Žalovaná se dne 26. 8. 2014 dostala do prodlení se splácením svého závazku vyplývajícího ze Smlouvy, neboť řádně a včas neuhradila 2. splátku splatnou dne 25. 8. 2014. Dnem splatnosti poslední splátky, tj. dnem 21. 7. 2015, nastala splatnost celého úvěru. Právní předchůdce žalobce jako postupitel na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 1. 2016 postoupil pohledávku za žalovanou vyplývající ze Smlouvy na žalobce jako postupníka. Dále se žalobce domáhal po žalované zaplacení smluvní pokuty ve výši 4 000 Kč Do dne podání žaloby žalovaná ničeho ani přes písemnou výzvu žalobci neuhradila. 2 Usnesením Okresního soudu v Pardubicích č.j. 10 C 29/2021-35 ze dne 19. 4. 2021 bylo rozhodnuto, že v řízení bude na místo žalobce [právnická osoba], nadále pokračování se žalobcem, neboť v důsledku fúze sloučením došlo po zahájení řízení k zániku původního žalobce, a to ke dni 1. 12. 2020. 3 Podáním doručeným soudu dne 22. 3. 2021 vzal žalobce žalobu částečně co do částky 9 760 Kč (částka v rozsahu nad bezdůvodné obohacení včetně smluvní pokuty) a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % p.a. z částky 5 760 Kč od 23. 7. 2015 do zaplacení, zpět, a nadále se po žalované domáhal zaplacení částky 6 720 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p.a. z částky 6 720 Kč od 23. 7. 2015 do zaplacení. S ohledem na částečně zpětvzetí žaloby soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku a řízení podle § 96 odst. 1, 2 a 4 občanského soudního řádu (o. s. ř.) částečně zastavil. 4 K výzvě soudu žalobce upřesnil, že připouští, že v daném případě nebyla právním předchůdcem žalobce řádně splněna povinnost poskytovatele úvěru, v souladu s ustanovením § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném a účinném do 30. 11. 2016, a to pečlivě zkoumat úvěruschopnost žalované, jakožto žadatele o úvěr, před uzavřením smlouvy, což má tak za následek vyslovení absolutní neplatnosti takovéto spotřebitelské smlouvy. Vzhledem k tomu však na straně žalované vzniklo bezdůvodné obohacení, když bylo žalované právním předchůdcem žalobce plněno bez jakéhokoliv spravedlivého důvodu. S ohledem na vznik bezdůvodného obohacení, v souladu s § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, je žalovaný povinen tyto prostředky vydat tomu, na jehož úkor se obohatil, tedy žalobci. Žalobce si je zároveň vědom toho, že vzhledem k uvedenému nemůže již do dlužné částky započítávat jakýkoliv nárok na úplatu či poplatky sjednané v neplatné Smlouvě. Stejně tak není oprávněn na žalovaném vymáhat úroky nebo sjednanou smluvní pokutu. Naopak, úrok z prodlení v zákonné výši, jakožto zákonné příslušenství každé peněžité pohledávky1 i pohledávky vzniklé z titulu bezdůvodného obohacení, je žalobce oprávněn ze skutečně nevrácených prostředků nárokovat, a to ode dne následujícího po dni uskutečnění výzvy k vrácení bezdůvodného obohacení, tedy po dni odeslání Předžalobní upomínky ze dne 11. 5. 2015. Žalobce však úrok z prodlení požaduje až od data 23. 7. 2015. Do data podání žaloby žalovaná uhradila žalobci z poskytnuté částky ve výši 8 000 Kč částku ve výši 1 280 Kč. Ve zbytku, tj. v částce 6 720 Kč, žalovaná neuhradila ničeho. 5 Usnesením č.j. 10 C 29/2021-36 ze dne 3. 5. 2021 soud žalovanou vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, a zároveň ji poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude předpokládat, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Usnesení bylo žalované včetně žaloby doručeno dne 17. 5. 2021, přičemž soud považoval usnesení se žalobou žalované za doručené v souladu s ust. § 46b a § 49 jen o. s. ř., neboť písemnosti byly doručovány na adresu bydliště žalované evidovanou v informačním systému evidence obyvatel. 6 Žalovaná se k žalobě nevyjádřila ani neprokázala, že by dlužnou částku uhradila. S ohledem na skutečnost, že žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v žalobě a žalovaná se k výzvě soudu dle ust. § 115a o. s. ř. nevyjádřila (soud má za to, že souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání), rozhodl soud bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. <i>7 Podle ust. § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>8 Podle § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru ve znění platném do 30. 11. 2016 věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.</i> <i>9 Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>10 Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>11 Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 12 Soud měl prokázáno Smlouvou o úvěru [číslo] že předchůdce žalobce ([právnická osoba], [IČO]) jako věřitel uzavřel dne 26. 6. 2014 s žalovanou jako dlužníkem smlouvu o úvěru, dle níž byla žalované poskytnuta částka 8 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala věřiteli splatit ve 13 měsíčních splátkách po 1 040 Kč. 13 Soud se tedy nejprve zabýval otázkou, zda mezi účastníky smlouvy došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí, ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou b