15 C 249/2021-29 — Okresní soud v Pardubicích

1 Žalobce tvrdil, že jako úvěrující uzavřel s žalovanou dne 23. 10. 2019 smlouvu o úvěru, na základě níž byl žalované jako úvěrované poskytnut úvěr v částce 15 000 Kč. Žalovaná úvěr čerpala. Vedle jistiny ve výši uvedené v předchozí větě a úroku (2 970 Kč) byl ujednán i poplatek za zpracování 4 500 Kč a poplatek za hotovostní inkaso v částce 4 800 Kč. S ohledem na úhradu částky 4 000 Kč požadoval po žalované zaplacení částky 23 270 Kč a úroku z prodlení v zákonné výši za dobu od 16. 12. 2020 do zaplacení. 2 Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila. 3 Věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání, neboť k tomu byly splněny předpoklady dle § 115a občanského soudního řádu. 4 Smlouvou o úvěru z 23. 10. 2019 má soud za prokázané, že žalobce jako úvěrující se zavázal poskytnout žalované jako úvěrované úvěr ve výši 15 000 Kč s tím, že žalovaná podpisem smlouvy potvrdila převzetí jistiny v hotovosti. Ze smlouvy o úvěru bylo dále zjištěno, že se zavázala čerpaný úvěr splatit spolu se sjednaným úrokem 2 970 Kč, sjednán byl i poplatek za zpracování 4 500 Kč a poplatek za hotovostní inkaso v částce 4 800 Kč. 5 Výpisem z úvěrového účtu bylo prokázáno, že žalovaná zaplatila žalobci 4 000 Kč. 6 Dle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7 Dle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 8 Dle § 1969 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. 9 Dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 10 Dle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 11 Po provedeném dokazování soud žalobě vyhověl, avšak jen zčásti. 12 Soud posoudil úvěrovou smlouvu jako platnou, avšak jen v části týkající se jistiny a úroku. 13 Soud se při posuzování platnosti smlouvy zabýval vedle podstatných zákonných náležitostí zápůjčky tím, zda poskytovatel s odbornou péčí posoudil schopnost žalované jako spotřebitelky úvěr splácet. 14 Soud má za to, že poskytovatel se nespokojil jen s informacemi od žalované, nýbrž sám vyvinul potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen splácet. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele totiž nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz například rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1As 30/2015-39). Úvěr pak může být poskytnut jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen jej splácet, jinak je smlouva neplatná. V souzené věci z předložených listin vyplývá, že poskytovatel se před podpisem smlouvy zabýval otázkou schopnosti žalované v budoucnu dostát smluvním závazkům dostatečným způsobem, vyžádal si od ní nejen informace, ale i listiny, na základě nichž její schopnost splácet posoudil. 15 Požadovaný dluh z jistiny (k rozsudkem přiznané výši viz odůvodnění níže) je tedy po právu dle smlouvy a dle § 2395 občanského zákoníku. 16 Po právu by byl i požadavek na zaplacení dluhu na úroku. Ten byl ve smlouvě sjednán ve výši, kterou soud považuje za úplatu přiměřenou vzhledem k výši zápůjčky a délce poskytnutí peněz (přiměřeně k tomu i viz § 1802 občanského zákoníku). Ten však byl, jak uvedeno níže, žalovanou zaplacen. 17 Ve zbývajícím rozsahu (tedy nad rámec jistiny a úroku) pak ohledně platnosti smlouvy možno shodně odkázat na následující body odůvodnění. 18 Po právu z důvodů popsaných v dalších bodech není požadavek žalobce na zaplacení poplatků. 19 Předně třeba uvést, že smlouva o úvěru je pojmově úplatná. Úplata může být vyjádřena procentní sazbou či kapitalizovaným úrokem. 20 Dále bývají sjednávány i další poplatky. U nich je třeba odlišovat, zda takto sjednané poplatky jsou úplatou za nějakou službu, aniž by výběr této služby byl nutným předpokladem poskytnutí zápůjčky (např. o pojištění schopnosti splácet zápůjčku či úvěr, možnost měnit výši splátky za poplatek, možnost posunout splatnost termínu splátky apod.). Jiná je situace u poplatků, které dlužník musí vždy zaplatit a jsou součástí celkových nákladů zápůjčky. Sem patří například poplatek za poskytnutí zápůjčky nebo poplatek za vedení účtu apod. 21 V rozhodované věci byly u obou smluv ujednány: (1) poplatek za zpracování smlouvy a (2) poplatek za hotovostní výběr splátek. 22 Ekonomickou funkcí úvěru je poskytnutí peněz, kterých se dlužníku nedostává. Pakliže pouze náklady na vrácení zápůjčky (hotovostní inkaso) tvoří značnou část nominální hodnoty částky, která by měla být dle smlouvy vrácena, pak takový úvěr nemá pro dlužníka racionální smysl. Je v rozporu s § 2 odst. 3, 6 občanského zákoníku, aby samotné náklady na vrácení úvěru dosahovaly tak vysoké částky, jako v projednávané věci. Výši nákladů hotovostního inkasa nelze odůvodnit ani tím, že se jedná o inkaso (výběr peněz přímo u dlužníka), neboť úvěr by bylo možno vrátit levněji (např. poštovní poukázkou). 23 Soud na základě výše uvedených úvah shledává, že částky představující poplatky jsou nepřiměřené, byly shledány v rozporu s dobrými mravy (§ 580 odst. 1 občanského zákoníku). Jde o vadu, ke které soud přihlíží i bez návrhu (§ 588 občanského zákoníku). Tedy žalobu v této části zamítl. 24 S ohledem na skutečnost popsanou v předchozím odstavci odůvodnění se soud musel vypořádat s tím, jak započíst platby učiněné žalovanou. 25 Vyšel z § 1932 občanského zákoníku. Způsob započítávání plateb je totiž upraven ve smluvních podmínkách, nicméně jde o dokument, který není žalovanou podepsán. Navíc jde o text s tak malou velikostí písma, že to budí dojem nedůležitého textu, nehledě na nesnadnou čitelnost. 26 Takový postup odporuje právu, jde o ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran (viz § 56 občanského zákoníku). Aby se o nerovnováhu nejednalo, je třeba, aby text spotřebitelské smlouvy byl dostatečně přehledný a logicky uspořádaný. Obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Nemají sloužit ke skrytí ujednání o smluvní pokutě. V podrobnostech soud odkazuje například na nález Ústavního soudu z 11. 11. 2013, spisová značka I. ÚS 3512/11, kde je problematika obchodních podmínek podrobena testu ústavněprávní konformity, s výsledkem pro dodavatele nepříznivým. 27 Tedy platby žalované vedly k tomu, že byl zcela zaplacen úrok a částečně (v rozsahu 1 030 Kč) i jistina. To vše vede, spolu s výše uvedeným závěrem o neplatnosti ujednání o poplatcích, k tomu, že žalobě soud vyhověl jen částečně a ve zbytku (kompletně poplatky a v části 1 030 Kč i jistina) žalobu zamítl. 28 O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu. 29 Úspěch žalobce možno vyjádřit v procentech následovně: 60,03 % 30 Žalobci náleží právo na poměrnou část nákladů představovanou odečtením míry jeho neúspěchu od poměru jeho úspěchu (tedy 20,07 %). 31 Za účelně vynaložené pokládá soud u žalobce následující náklady: a) zaplacený soudní poplatek 931 Kč, b) odměnu ve výši 2 x 300 Kč za odeslanou upomínku a sepis žaloby upomínky dle § 151 občanského soudního řádu. 32 Dle § 137 odst. 3 písm. a) občanského soudního řádu pak žalobci náleží i náklady představované daní z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrad. Zástupce žalobce je totiž plátcem této daně. 33 Náhrada nákladů řízení žalobci náleží, neboť vyhověl požadavkům ustanovení § 142a občanského soudního řádu tím, že žalované před podáním žaloby odeslal na zákonem požadovanou adresu výzvu k plnění (tj. předžalobní upomínku). 34 Lhůty k plnění stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.