18 C 239/2020-36 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se domáhala žalobou doručenou podepsanému soudu dne 7. 9. 2020 proti žalované zaplacení částky 1 524 Kč s odůvodněním, že žalovaná cestovala dne 24. 6. 2020 veřejným dopravním prostředkem (metro linka B) v [obec], jehož provozovatelem je žalobkyně. Žalovaná se na výzvu orgánu přepravní kontroly nevykázala označenou jízdenkou, nezaplatila jízdné 24 Kč a požadovanou přirážku 1 500 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Po vydání elektronického platebního rozkazu žalovaná uhradila částku 1524 Kč a to dne 24. 11. 2020, žalobkyně v této části vzala žalobu zpět a soud aniž by vyžadoval souhlas žalované, neboť se tak stalo před zahájením jednání, řízení dle § 96 odst. 1 o.s.ř. v této části zastavil (výrok I.). Předmětem řízení tak zůstalo pouze příslušenství – úrok z prodlení. 4. Soud rozhodl ve věci bez jednání dle § 115a o.s.ř., když uzavřel, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, žalobkyně se vzdala práva účasti u jednání již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, žalovaná se k výzvě soudu ve stanovené lhůtě nevyjádřila, proto soud postupoval dle § 101 odst. 4 o.s.ř. a předpokládal tedy, že k tomuto postupu nemá námitek. 5. Předloženými listinami, a to zápisem o provedené přepravní kontrole, bylo prokázáno, že žalovaná cestovala dne 24.6.2020 na lince B (metro) městské hromadné dopravy provozované žalobkyní, neprokázala se jízdním dokladem, sankci 1 500 Kč nezaplatila. <i>6. Podle § 2550 o.z. smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné.</i> <i>7. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zák. č. 266/1994S Sb. o drahách, v platném znění cestující je povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému (odstavec 4 písm. d)) a (ad.c) na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržování přepravního řádu. Dle odst. 6 téhož ustanovení zákona výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1.500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1.500 Kč.</i> 8. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně, žalobkyně až po podání žaloby uhradila jízdné a přirážku k jízdnému.. Vzhledem k tomu, že žalovaná se s plněním své povinnosti dostala do prodlení, uložil jí soud povinnost zaplatit úroky z prodlení dle § 1970 o.z., neboť prodlení žalované trvalo minimálně od 25.6.2020 do 24. 11. 2020. Výše úroků z prodlení je v souladu s nař. vl. č. 351/2013 Sb. (výrok II.). 9. O nákladech řízení soud rozhodoval ve smyslu ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 146 ost. 2 věta prvá o.s.ř., podle které jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. V dané věci žalovaná až po podání žaloby uhradila dlužnou částku, jejíž zaplacení se navrhovalo, a tudíž zavinila, že řízení muselo být vůči ní co do jistiny zastaveno. Z toho důvodu tedy soud přiznal žalobci vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení. Tyto náklady řízení byly představovány: soudním poplatkem ve výši 400 Kč odměnou advokáta za 2,5 úkonu právní pomoci po 200 Kč (převzetí, sepis žaloby a ½ úkonu za výzvu k plnění) dle § 14b odst. 1 písm. c) vyhl. č. 177/96 Sb., tj. 500 Kč 1 úkon právní pomoci po 1 000 Kč dle § 14b odst. 3, § 7 vyhl. č. 177/96 Sb. za zpětvzetí žaloby 3 x režijní paušál po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/96 Sb., tj. 300 Kč 1x režijní paušál po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. g) vyhl.č. 177/96 Sb. + 21 % DPH (zák.č. 237/2004 Sb.), tj. 441 Kč Žádné mimořádné okolnosti případu, pro které by soud ve smyslu § 150 o.s.ř. výjimečně nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, zjištěny ani tvrzeny nebyly. Ze všech těchto důvodů tedy soud uložil žalované nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 941 Kč (výrok III.). 10. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.