27 C 75/2017-680 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobce podal proti žalovanému návrh na určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnavatele ze dne 15. 11. 2016, která byla žalobci doručena dne 16. 11. 2016. Žalobce uvedl, že jeho pracovní poměr u žalovaného vznikl dne 14. 2. 2011, kdy byl jmenován do funkce [anonymizováno] [stát. instituce]. Před tímto datem působil žalobce u žalovaného jako referent stavebního odboru a následně od října 2005 do října 2007 jako vedoucí stavebního odboru. Funkci tajemníka vykonával až do 31. 1. 2017, kdy skončil běh výpovědní doby na základě výpovědi z pracovního poměru, která byla žalobci doručena dne 16. 11. 2016. Uvedeného dne si starosta žalovaného zavolal žalobce do své kanceláře, kde byl přítomen i místostarosta [anonymizováno] [jméno] [příjmení], a žalobci předložil dopis datovaný dnem 15. 11. 2016 označený jako„ Upozornění na porušení stanovených povinností“. Hned vzápětí poté, co žalobce toto upozornění převzal, sdělil mu starosta, že tím jsou naplněny důvody pro výpověď a žalobci předal výpověď a dohodu o ukončení pracovního poměru s tím, nechť si žalobce vybere. Žalobce nesouhlasil ani s uzavřením dohody ani s výpovědí a následně mu byl doručen dopis datovaný dnem 15. 11. 2016 obsahující výpověď z pracovního poměru pro soustavné méně závažné porušování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci. Žalobce poté starostovi sdělil, že s výpovědí nesouhlasí, na což místostarosta reagoval slovy, že se jej zbaví, ať to stojí, co to stojí. Žalobce uvedl, že označená výpověď je neplatná. Starosta žalovaného, [anonymizováno] [jméno] [příjmení], se po celou dobu od svého nástupu do funkce dne 30. 6. 2016 netajil tím, že se chce žalobce„ zbavit“. Starosta žalovaného neměl zájem s žalobcem nikterak spolupracovat v zájmu žalovaného, od doby svého nástupu nepozval žalobce na žádnou poradu, nikdy s ním neměl zájem řešit pracovní záležitosti. Starosta žalovaného žalobci sám ani prostřednictvím rady či zastupitelstva nezadal jakýkoliv úkol k rozpočtu na rok 2017 a vůbec jej k tvorbě tohoto rozpočtu nepřipustil. Účelově žalobce obcházel, když zadával práci úředníkům bez vědomí žalobce, ač ten ho upozorňoval, že jsou to podřízení právě žalobce jako tajemníka. Starosta záměrně nesvolával společné porady, a pokud ano, bez přítomnosti žalobce. Žalobce uvedl, že na jeho pracovní poměr se jako na vedoucího úředníka územního samosprávného celku vztahuje zákon č. 312/2002 Sb., který upravuje taxativně důvody, pro které může být vedoucí úředník odvolán. Poukázal na to, že s odvoláním tajemníka musí vyslovit souhlas ředitel krajského úřadu a tento souhlas je nutným hmotně právním předpokladem platnosti odvolání vedoucího úřadu. Uvedl dále, že výpověď lze vedoucímu úředníku udělit jen z důvodu dle § 52 písm. c) zákoníku práce. V projednávaném případě je výpověď z pracovního poměru daná žalobci rovněž neplatná pro rozpor s dobrými mravy, neboť k ní bylo přistoupeno s přímým úmyslem způsobit žalovanému jako zaměstnanci újmu – zbavit se ho. K jednotlivým ve výpovědi z pracovního poměru uvedeným porušením povinnosti ze strany žalobce tento uvedl, že se nezakládají na pravdě. Dne 17. 8. 2016 žalobce paní [příjmení], nijak ani slovně, nenapadl. Oznámení městské policie, které bylo dáno na podatelnu dne 24. 8. 2016, není záznamem městské policie a ani neobsahuje žádné konkrétní údaje. Tehdejší vrchní strážník žalovaného pan [příjmení] [příjmení] žalobci k jeho dotazu sdělil, že v evidenci městské policie žádný záznam o údajném napadení evidován není a rovněž mu sdělil,„ že má zakázáno s žalobcem mluvit“. Žalobci není rovněž jasné, jaká veřejnost měla být přítomna v kanceláři, kde se nachází podatelna, kde nikdo kromě žalobce a paní [příjmení] přítomen nebyl. K druhému výpovědnímu důvodu žalobce uvedl, že vlastnosti textového editoru dokáže průměrně zdatný IT specialista jakkoli upravit. U textového editoru stačí, mít jej otevřen na obrazovce počítače a nijak na něm nepracovat, věnovat se jiné činnosti na PC, a přesto vlastnosti evidují dobu úprav, což však může být značně zavádějící, tyto„ vlastnosti“ tedy o vykonané nebo nevykonané práci žalobce nesvědčí. Žalobce uvedl, že soubor týkající se koncepce sportu u žalovaného na svém počítači otevřen měl, ale pouze z toho důvodu, že mu jeho zpracování uložil za svého působení na úřadě bývalý starosta působící u žalovaného do 30. 6. 2016, pan [příjmení] [jméno] [příjmení]. I kdyby jej zpracovával později, jednalo by se o práci pro zaměstnavatele. Žalobce nerozporuje, že chybou podřízené úřednice došlo ke zveřejnění předmětného materiálu na úřední desce až 3. 11. 2016. Tato činnost byla v kompetenci podřízené úřednice paní [příjmení] [jméno] [příjmení]. Okamžitě poté, co žalobce toto pochybení, tedy nezveřejnění, ze strany podřízené zjistil, věc řešil osobně na Krajském úřadě Pardubického kraje, tedy se správním orgánem, který vede řízení, v němž mělo dojít ke zveřejnění. Bylo zjištěno, že rozhodnutí dosud nebylo vydáno a bylo dohodnuto, že okamžitě dojde ke zveřejnění dotčeného oznámení na úřední desce žalovaného, čímž byla sjednána náprava a občanům bylo umožněno v nezkrácené míře uplatnit svá práva. Žalobce uvedl, že neuznává ani jednu z uvedených skutečností jako důvod relevantní pro výpověď dle § 52 písm. g) zákoníku práce. Dopisem ze dne 18. 11. 2016 žalobce žalovanému sdělil, že nesouhlasí s upozorněním na údajná porušení pracovních povinností doručeným dne 16. 11. 2016 a dopisem ze dne 24. 11. 2016 sdělil, že nesouhlasí s výpovědí a trvá na dalším zaměstnávání. 2. Žalovaný s návrhem nesouhlasil a navrhl jeho zamítnutí. Uvedl, že dne 14. 2. 2011 byl žalobce jmenován do funkce tajemníka [stát. instituce] a dne 16. 11. 2016 byla žalobci doručena výpověď z pracovního poměru ze dne 15. 11. 2016, a to pro soustavné méně závažné porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci. Výpovědní doba počala žalobci běžet dne 1. 12. 2016 a skončila uplynutím dne 31. 1. 2017. Žalovaný odmítá nepravdivé tvrzení žalobce, podle kterého se starosta žalovaného od svého nástupu do funkce dne 30. 6. 2016 měl na adresu žalobce vyjadřovat ve smyslu, že se ho chce„ zbavit“. Po nástupu nového starosty žalovaného do funkce byla v práci žalobce zjištěna celá řada nedostatků. Dlouhodobé nedostatky v práci žalobce byly předchozím starostou žalovaného, panem [příjmení] [jméno] [příjmení], přehlíženy, resp. nebyly vůbec řešeny. Jednalo se např. o hrubé zanedbání vedení spisové služby, vážné nedostatky zjištěné v rámci kontroly výkonu samotné působnosti ze strany Ministerstva vnitra ČR, zjištěná pochybení a dlouhodobé neřešení problémů v oblasti IT atd. Vysloveně nepravdivé je tvrzení žalobce, že s ním neměl nikdy zájem spolupracovat. Jak dokládá prezenční listina z jednání finančního výboru ze dne 26. 9. 2016 a 25. 10. 2016, žalobce se na jednání finančního výboru bez omluvy neodstavil. Žalovaný poznamenal, že právní předpisy umožňují, aby obec (územní samosprávný celek) postupoval dvěma možnými způsoby, tj. jak cestou podání žádosti o udělení souhlasu k odvolání z funkce dle zákona o úřednících, tak cestou výpovědi nebo okamžitého zrušení pracovního poměru dle zákoníku práce. Závěr, že vedoucího úředníka z důvodu porušení povinnosti vyplývající z pracovněprávních vztahů lze pouze odvolat z funkce a následně dát výpověď z pracovního poměru by vedl nedůvodnému zvýhodnění určitých zaměstnanců proti ostatním, u kterých by shodné porušení povinnosti vyplývající z pracovněprávních vztahů vedlo k ukončení pracovního poměru výpovědí – v případě vedoucích úředníků pouze k odvolání z funkce. Žalovaný odmítá tvrzení žalobce o neplatnosti výpovědi z pracovního poměru z důvodu jejího rozporu s dobrými mravy. Žalobce porušoval povinnosti vyplývající z pracovněprávních vztahů po delší časovou dobu a k ukončení jeho pracovního poměru nedošlo dříve jenom z důvodu laxního přístupu [anonymizováno] [jméno] [jméno] (bývalého starosty žalovaného) ke kontrole práce žalobce. 3. K odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Pardubicích ze dne 9. 11. 2017 č.j. [číslo jednací], kterým bylo určeno, že předmětná výpověď z pracovního poměru je neplatná, rozhodl Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích svým usnesením ze dne 31. 5. 2018 č.j. [číslo jednací] tak, že odvolací soud výše uvedený rozsudek okresního soudu zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení. V odůvodnění svého zrušujícího usnesení odvolací soud uvedl, že odvolání z funkce a výpověď z pracovního poměru jsou 2 právní instituty, které je třeba posuzovat odděleně a byť se pracovní poměr žalobce u žalovaného vedle zákoníku práce řídil i zákonem o úřednících, žádné z jejich ustanovení vztahujících se k pracovnímu poměru úředníků územně samosprávných celků nevylučuje, aby jmenovanému funkcionáři územně samosprávného celku byla bez dalšího, tj. bez předchozího odvolání z funkce dána výpověď z pracovního poměru ze všech důvodů uvedených v § 52 zákoníku práce. 4. Žalobce v doplňujícím v