7 C 145/2020-86 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobce se domáhal proti žalovanému zaplacení částky ve výši 54 360,84 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 15.12.2012, kdy žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 172 877 Kč a částka byla dne 28.12.2012 převedena na účet prodejce. Nedílnou součástí Smlouvy byly Obchodní podmínky žalobce (dále jen Podmínky). Žalovaný se zavázal, že čerpaný úvěr bude splácet formou 72 pravidelných měsíčních splátek ve výši 3 774 Kč (které obsahují jistinu i úrok), vždy k 15. dni příslušného kalendářního měsíce, a to od 15.1.2013. Žalovaný přestal hradit žalobci pravidelné splátky, a to od splátky splatné 15.9.2017, tzn. od 57. měsíční splátky. Žalovaný porušil svou povinnost řádně a včas splácet předepsané splátky (tj. povinnosti dle čl. III. odst. 5. Podmínek). Konkrétně došlo k prodlení s těmito splátkami: 3 774 Kč splatných dne 15.9.2017, 3 774 Kč dne 15.10.2017, 3 774 Kč dne 15.11.2017, 3 774 Kč dne 15.12.2017, 3 774 Kč dne 15.1.2018. K úhradě dluhu byl žalovaný žalobcem upomínán pod hrozbou ukončení a zesplatnění dané smlouvy, avšak bezvýsledně. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou sjednaného plnění způsobem uvedeným v čl. VI. odst. 2 a 3. Podmínek, žalobce sdělil žalovanému dopisem, že v souladu s ustanovením čl. VI. odst. 2 a 3. Podmínek došlo k ukončení Smlouvy a zesplatnění všech pohledávek žalovaného vyplývajících ze Smlouvy, a to ke dni 16.1.2018. Ve smlouvě o úvěru se smluvní strany výslovně dohodly na obsahu smlouvy o zajišťovacím převodu práva k předmětu financování, kde je mj. uvedeno, že zajištění se sjednává na dobu trvání pohledávky s tím, že dojde-li k zesplatnění pohledávky ze smlouvy vyplývající, je klient/žalovaný povinen vydat společnosti/žalobci předmět financování do tří dnů na vlastní náklady; v případě nesplnění této povinnosti je žalobce oprávněn tento na náklady klienta odebrat na místě, na kterém se nachází, vč. použití všech dostupných prostředků. Následně došlo dne 5.1.2018 (prostřednictvím vymáhací agentury) k zabavení předmětu financování žalovanému žalobcem. Automobil se následně podařilo odprodat dne 17.6.2019 za částku ve výši 30 000 Kč, když současně byla žalovanému dopisem ze dne 18.7.2019 vyúčtována dlužná pohledávka, vzniklá zaviněním žalovaného. Termín k úhradě byl stanoven do 8.8.2019. Úrok z prodlení proto žalobce požaduje od prvního dne následujícího měsíce od uplynutí termínu k úhradě. Na pohledávku tedy celkem byla uhrazena (započtena) částka ve výši 253 988 Kč. Dlužná částka je tvořena: jistinou v důsledku zrušení úvěrové smlouvy 36 562,35 Kč, smluvní pokutou v důsledku zrušení úvěrové smlouvy 7 335,41 Kč, dopojištěním 1 466 Kč, náklady na zprostředkování prodeje 5 203 Kč, poplatkem za evidenční kontrolu vozu 300,08 Kč, poplatky souvisejícími s registrem vozu 2 494 Kč, náklady na odtah vozidla 1 000 Kč. Dluh ke dni podání žaloby tedy činí 54 360,84 Kč. Na smluvní pokutu v důsledku zrušení úvěrové smlouvy ve výši 7 335,41 Kč vzniká žalobci nárok v okamžiku, kdy se žalovaný dostane do prodlení s více jak třemi splátkami, následkem čehož dojde k sesplatnění všech závazků. Tato smluvní pokuta je požadována v sazbě 0,1 % denně z částky 38 329,99 Kč od 7.2.2018 ke dni podání žaloby. Žalovaný přes upomínky svůj dluh neuhradil. Žalobce před uzavřením Smlouvy posoudil s odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr splácet, opatřil si informace z registru SOLUS, CRIBIS, ARES, Registru rizikových subjektů Komerční banky, insolvenčního rejstříku, dále o příjmech a výdajích žalovaného, žalovaný byl svobodný, bezdětný, úvěr hradil zpočátku řádně a včas, uhradil celkem 56 splátek, přímo v praxi tak potvrdil, že byl schopen úvěr splácet. 2. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle § 115a o.s.ř bez nařízení ústního jednání. Žalobce i žalovaný byli usnesením soudu ze dne 23.7.2020 vyzváni ke sdělení, zda souhlasí s procesním postupem podle uvedeného zákonného ustanovení, tedy s rozhodnutím věci bez jejich osobní účasti a bez nařízení ústního jednání. Současně byli poučeni podle § 101 odst. 4 o.s.ř. o fikci svého souhlasu s navrhovaným procesním postupem soudu, pokud ve stanovené lhůtě 7 dnů nesdělí soudem požadované stanovisko. Žalobce a žalovaný soudu ve stanovené lhůtě nezaslali své vyjádření, jejich souhlas s takovým procesním postupem soud podle uvedeného poučení daného účastníkům předpokládal, a proto bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení ústního jednání a bez osobní účasti žalobce a žalovaného. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Smlouvou o úvěru [číslo] ze dne 15.12.2012, Formulářem pro standartní informace o spotřebitelském úvěru, protokolem o předání automobilu ke Smlouvě [číslo] potvrzením o poskytnutí úvěru, fakturou ze dne 4.1.2013, likvidačním listem ze dne 15.12.2012 bylo prokázáno, že žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 172 877 Kč na pořízení automobilu zn. Škoda, typ Octavia Combi, žalovaný vozidlo převzal dne 15.12.2012. Nedílnou součástí uzavřené smlouvy se staly Obchodní podmínky a Sazebníkem poplatků žalobce. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet s úrokovou sazbou 16,25 % p.a. v 72 splátkách po 3 774 Kč měsíčně, vždy do každého 15. dne v měsíci. Žalovaný byl zaměstnán s čistým měsíčním příjmem 16 000 Kč, jeho zaměstnání bylo ověřeno, jak bylo prokázáno záznamem telefonního hovoru žalobce se zaměstnavatelem žalovaného. Předem plateb a dopisem ze dne 18.1.2018 bylo prokázáno, že od září 2017 žalovaný úvěr řádně nesplácel, žalobce proto využil svého oprávnění a přistoupil k zesplatnění pohledávky ve výši 59 675,99 Kč ke dni 16.1.2018. Dopisem ze dne 18.7.2019 došlo k vyčíslení celkové pohledávky k úhradě – se zohledněním jednostranného zápočtu částky získané z odprodeje vozidla – a to ve výši 54 362 Kč se zaplacením nejpozději do 8.8.2019. Pohledávka žalobce je tvořena jistinou v důsledku zrušení úvěrové smlouvy ve výši 36 562,35 Kč, smluvní pokutou v důsledku zrušení úvěrové smlouvy v částce 7 335,41 Kč, dopojištěním 1 466 Kč, náklady na zprostředkování prodeje 5 203 Kč, poplatkem za evidenční kontrolu vozu 300,08 Kč, poplatky souvisejícími s registrem vozu 2 494 Kč, náklady na odtah vozidla 1 000 Kč, jak vyplývá i z faktur ze dne 19.1.2018, ze dne 30.1.2018, ze dne 2.7.2018 spolu s doklady o jejich proplacení, fakturami ze dne 17.1.2019, kupní smlouvy a protokolu o předání vozidla ze dne 17.6.2018. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka, jak bylo prokázáno dopisem ze dne 29.11.2019 spolu s podacím archem. <i>5. V návaznosti na skutečnost, že věc byla rozhodnuta poté, co 1.1.2014 nabyl účinnosti zákon číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník, zabýval se soud i tím, jaký hmotněprávní předpis aplikovat. Dle § 3028 odst. 3 zákona číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník, řídí se právní poměry ze smluv vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. S ohledem na to, že k uzavření smlouvy o úvěru došlo před nabytím účinnosti zákona číslo 89/2012 Sb., aplikoval soud předpis účinný k tomuto dni. Tím je zákon 513/1991 Sb., obchodní zákoník a zákon číslo 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.</i> <i>6. Podle § 261 odst. 3 písm. d) zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31.12. 2013 (dále„ obchodní zákoník“), se touto částí zákona řídí bez ohledu na povahu účastníků závazkové vztahy ze smlouvy o úvěru. Podle § 262 odst. 4 obchodního zákoníku, se ve vztazích podle § 261 nebo podřízených obchodnímu zákoníku dohodou podle odst. 1 použijí, nevyplývá-li z tohoto zákona nebo ze zvláštních právních předpisů něco jiného, ustanovení této části na obě strany; ustanovení občanského zákoníku nebo zvláštních předpisů o spotřebitelských smlouvách, adhezních smlouvách, zneužívajících klauzulích a jiná ustanovení směřující k ochraně spotřebitele je však třeba použít vždy, je-li to ve prospěch smluvní strany, která není podnikatelem. Smluvní strana, která není podnikatelem, nese odpovědnost za porušení povinností z těchto vztahů podle občanského zákoníku a na její společné závazky se použijí ustanovení občanského zákoníku.</i> <i>7. Podle § 497 obchodního zákoníku se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>8. Podle § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30.11.2016, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopn