7 C 233/2021-49 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobce požadoval po žalovaném zaplacení částky celkem ve výši 32 887,99 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnil tím, že jeho právní předchůdce, společnost [právnická osoba], uzavřel dne 21. 12. 2018 s žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] na částku 15 000 Kč. Kromě této jistiny se žalovaný zavázal zaplatit žalobci i kapitalizované úroky 1 444 Kč, poplatek za poskytnutí a uzavření smlouvy ve výši 7 350 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 394 Kč, úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě bydliště ve výši 2 700 Kč, tj. vše v celkové výši 27 888 Kč. Žalovaný se zavázal dlužnou částku splatit v 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč, poslední splátka byla stanovena na den 21. 2. 2020. Právní předchůdce žalobce úvěr žalovanému poskytl dne 21. 12. 2018. Před uzavřením smlouvy jeho právní předchůdce žalobce posoudil schopnost žalovaného úvěr splácet, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného a jejich ověření doklady - poskytnuté informace byly zaznamenány v žádosti o úvěr - nahlédnutím do veřejných registrů. Žalobce poukázal i na ustanovení § 6 odst. 1 a § 7 nového občanského zákoníku (které se s ohledem na § 3030 stejného zákona aplikuje i na tento případ), a která říkají, že každý má povinnost jednat v právním styku poctivě a že se má za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře. Jedná se o principy, které zná již starší judikatura a ze kterých plyne, že není povinností jedné strany a priory nedůvěřovat straně druhé, nýbrž naopak, vychází se ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta. Žalovaný sjednané splátky nehradil řádně a včas, poslední splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 28. 1. 2019 ve výši 2 000 Kč, dnem následujícím po marném uplynutí lhůty pro úhradu další řádné splátky tak vzniklo právnímu předchůdci žalobce právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činila na jistině úvěru 13 005,38 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru 1 080,10 Kč, úhradě za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy 2 312,74 Kč, úhradě za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu 1 193,99 Kč, úhradě za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě bydliště 6 295,78 Kč. Na dlužnou částku nebylo žalovaným ničeho uhrazeno. Vzhledem k tomu, že nedošlo k uhrazení úvěru ve sjednané lhůtě, tj. k 21. 2. 2020, úročí se neuhrazená jistina úvěru úrokem ve výši 15 % ročně, jak bylo sjednáno v článku„ Splatnost, úrok a RPSN“ smlouvy. Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku žalobci na základě smlouvy dne 24. 6. 2020 s účinností ke dni 8. 7. 2020, postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Dlužná částka činí 13 005,38 Kč na jistině, na úroku 1 080,10 Kč, úhradě za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy 2 312,74 Kč, úhradě za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu 1 193,99 Kč, úhradě za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě bydliště 6 295,78 Kč, smluvní pokutě 9 000 Kč. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebyla žalovaným – přes upomínání - žádná částka uhrazena. 2. Soud ve věci rozhodl dle § 115a o.s.ř bez nařízení ústního jednání. Zástupce žalobce a žalovaný byli usnesením soudu ze dne 22. 9. 2021 vyzváni ke sdělení, zda souhlasí s procesním postupem podle uvedeného zákonného ustanovení, tedy s rozhodnutím věci bez jejich osobní účasti a bez nařízení ústního jednání. Současně byli poučeni podle § 101 odst. 4 o.s.ř. o fikci svého souhlasu s navrhovaným procesním postupem soudu, pokud ve stanovené lhůtě 7 dnů nesdělí soudem požadované stanovisko. Účastníci soudu ve stanovené lhůtě nezaslali své vyjádření, souhlas s takovým procesním postupem soud podle uvedeného poučení jim daného předpokládal, a proto bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení ústního jednání a bez osobní účasti zástupce žalobce a žalovaného. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Žádostí o úvěr, Smlouvou o úvěru [číslo] Předpisem splátek, Transakční historií, bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dne 21. 12. 2018 smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč, který žalovaný čerpal jednorázově v hotovosti dne 21. 12. 2018. Žalovaný se zavázal splatit úvěr v 14 pravidelných měsíčních splátkách po 1 992 Kč, první splátka byla splatná do jednoho měsíce od podpisu Smlouvy, každá další až do úplného zaplacení byla splatná do měsíce po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky, tedy celkem částku 27 888 Kč, která je tvořena úvěrem v částce 15 000 Kč, kapitalizovaným úrokem za poskytnuté peněžení prostředky ve výši 1 444 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, poplatkem za vyhodnocení úvěru ve výši 1 394 Kč, poplatkem za inkaso plateb ve výši 2 700 Kč. Ze žádosti o úvěr k této smlouvě plyne, že žalovaný uvedl, že je svobodný, bez vyživovacích povinností, bydlí v nájmu, má osobní bankovní účet, je zaměstnán se mzdou ve výši 29 300 Kč, měsíční výdaje žalovaného na bydlení tvoří 7 000 Kč, na dopravu, jídlo, osobní náklady 3 000 Kč, splátky stávajících půjček 1 500 Kč, žádné další výdaje uvedeny nebyly. Použitelný příjem u žalovaného tak činí 17 800 Kč. Osobní údaje uvedené žalovaným byly ověřeny z občanského průkazu, pracovní smlouvy, výplatních pásek, bylo ověřeno i zaměstnání žalovaného. Žalovaný právní předchůdci žalobce uhradil 2 000 Kč dne 22. 12. 2018 a dne 28. 1. 2019. Žalovaný byla vyzván k splacení celé pohledávky ve výši 36 967,04 Kč a to do 8. 12. 2020, jak bylo prokázáno dopisem právního zástupce žalobce ze dne 23. 11. 2020 s podacím lístkem. 5. Aktivní legitimace žalobce byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 spolu se seznamem postoupených pohledávek. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 24. 7. 2020. <i>6. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>7. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.</i> <i>8. Podle § 86 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.</i> <i>9. Podle § 87 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> 10. Podle § 547 o.z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. <i>11. Podle § 580 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> <i>12. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 13. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba je pouze co do částky 13 838 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení v kapitalizované výši 981,71 Kč, dále ve výši 10 % p.a. od 21.5.2020 do zaplacení - důvodná, a ve zbytku proto žalobu zamítl. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce