8 C 46/2021-37 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se žalobním návrhem podaným dne 26. 3. 2021 domáhala proti žalovanému zaplacení celkové částky 4 500 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že dne 20. 11. 2015 uzavřel se společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o úvěru č. [anonymizováno] (dále jen„ smlouva“), která byla sjednána v režimu již uzavřené Rámcové smlouvy. Na základě uzavřené smlouvy žalovaný obdržel bezhotovostním převodem na svůj bankovní účet finanční prostředky ve výši 1 500 Kč a zavázal se za poskytnutí úvěru uhradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 555 Kč Celkem se tak žalovaný zavázal uhradit částku ve výši 2 055 Kč se splatností do 14. 1. 2016. Proces poskytnutí finančních prostředků žalovanému byl takový, že na internetových stránkách [webová adresa] žalovaný zvolil bezhotovostní formu poskytnutí úvěru a následně si vybral výši požadovaného úvěru a navolil vyhovující počet dnů splácení úvěru. Po vyplnění uvedených dat se žalovanému zobrazilo, jaký bude poplatek za poskytnutí úvěru a jakou celkovou částku by byl povinen uhradit. Jelikož uvedené podmínky poskytnutí finančních prostředků žalovanému vyhovovaly, zvolil políčko„ Chci půjčit“. V dalším kroku vyplnil registrační formulář, do něhož uvedl e-mail, číslo mobilního telefonu, jméno, příjmení, rodné číslo a číslo občanského průkazu, trvalé bydliště, popř. kontaktní adresu. V následující sekci vyplnil údaje o svém zaměstnání, tj. typ příjmu, jméno nebo název zaměstnavatele, IČ zaměstnavatele, jakož i výši svého příjmu. V následující sekci žalovaný vyplnil údaje o kontaktní osobě a v poslední sekci pak i číslo bankovního účtu, na který měly být poskytnuté finanční prostředky žalovanému zaslány. V okamžiku, kdy byly všechny části registračního formuláře ze strany žalovaného vyplněny, byl povinen se seznámit s celkovým obsahem Rámcové smlouvy o spotřebitelském úvěru a následně po odsouhlasení předmětné smlouvy z vlastní vůle byl žalovaný povinen na důkaz svého souhlasu s předmětnou smlouvou tuto odsouhlasit zaškrtnutím příslušného čtvercového políčka, čímž potvrdil, že rozuměl a souhlasil se všemi právními součástmi procesu. Poté následovalo odsouhlasení dalších souvisejících dokumentů, a to Všeobecných obchodních podmínek, formuláře dle zákona o spotřebitelském úvěru, souhlasu se zpracováním a nakládáním s osobními údaji, ceníku a čestného prohlášení klienta. Po procesu odsouhlasení všech uvedených dokumentů, byla žalovanému na zadané číslo mobilního telefonu odeslána sms zpráva s unikátním kódem: w2vi. Tento žalovaný opsal do příslušného pole internetového formuláře, čímž dokončil tvorbu svého osobního profilu a zároveň tím i odeslal žádost o poskytnutí úvěru. Žádost o poskytnutí úvěru byla žalovanému následně schválena, kdy mu byla na zadaný bankovní účet odeslána požadovaná finanční částka. Na základě projektu fúze sloučením ze dne 24. 11. 2016 došlo ke sloučení zanikající společnosti [právnická osoba], [IČO] se společností [právnická osoba], [IČO]. V rámci tohoto procesu přešlo veškeré jmění zanikajících společností, tedy i všechny dotčené vymáhané pohledávky, na nástupnickou společnost [právnická osoba], [IČO]. Žalovaný své povinnosti z uzavřené smlouvy o úvěru nesplnil, když do sjednané doby splatnosti řádně neuhradil částku, k jejímuž plnění se zavázal. Z původního věřitele byla pohledávka za žalovaným následně postoupena na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 30. 5. 2018 s účinností k témuž dni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem původního věřitele ze dne 12. 7. 2018. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 5 955 Kč a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 1 500 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 555 Kč, poplatků za prodlení ve výši 900 Kč a jednorázové smluvní pokuty ve výši 3 000 Kč. Vzhledem k tomu, že ve smlouvě, která je právním základem žalovaného nároku, je příslušenství pohledávky specifikováno pevnou částkou, představuje v žalobním návrhu kapitalizovaný úrok. Výše kapitalizovaného úroku činí 1 455 Kč a je tvořena součtem nedoplatků poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 555 Kč a postoupených poplatků za prodlení žalovaného ve výši 900 Kč. Poplatky za prodlení žalovaného představují smluvně sjednané příslušenství pohledávky pro případ prodlení se splacením úvěru. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši určené datem prvního dne prodlení se splacením úvěru, tj. 15. 1. 2016, a to od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od 31. 5. 2018 z jistiny ve výši 1 500 Kč do zaplacení. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný do termínu splatnosti neuhradil svůj závazek vyplývající z uzavřené smlouvy o úvěru, byl původní věřitel oprávněn nárokovat si jednorázovou smluvní pokutu ve výši 3 000 Kč. Smluvní pokuta se stala splatnou následující kalendářní den po dni termínu splatnosti úvěru, tj. dne 15. 1. 2016. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který se nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou, proto byl zrušen. Následně byla žalovanému zaslána na adresu uvedenou v Centrální evidenci obyvatel žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k žalobě a k tomu zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání. Doručeno bylo postupem dle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.). 3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možno rozhodnout bez nařízení jednání, s čímž žalobkyně souhlasila již v žalobním návrhu, žalovaný na výzvu soudu nereagoval, soud měl po daném poučení dle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že žalovaný konkludentně souhlasí. Soud proto rozhodl dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) ve věci bez jednání na základě důkazů ve spise založených. 4. Soud měl prokázáno listinami označenými jako Rámcová smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 27. 7. 2015 a jako Smlouva o spotřebitelském úvěru č. [anonymizováno] ze dne 20. 11. 2015, že společnost [právnická osoba], [IČO] uzavřela dne 20. 11. 2015 s žalovaným smlouvu, v níž se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 1 500 Kč, která bude žalovanému zaslána na jím označený účet. Žalovaný se zavázal úvěr splatit Kč do 25 dnů od jeho poskytnutí spolu s poplatkem 555 Kč. Zároveň byla pro případ prodlení sjednána sazba poplatku v prodlení ve výši 100 Kč za prodlení 5, 10, 15, 20 a 25 dnů a ve výši 200 Kč za prodlení 30 a 60 dnů, tj. celkem 900 Kč, zároveň pro případ porušení povinnosti žalovaného dlužnou částku splatit byla ve smlouvě dohodnuta smluvní pokuta ve výši 3 000 Kč splatná den následující po dni termínu splatnosti úvěru. Výpisem z účtu bylo prokázáno, že částka 1 500 Kč byla žalovanému poukázána na jím označený účet. 5. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala dokumentací o fúzi sloučením a smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 30. 5. 2018 O postoupení pohledávky byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne 12. 7. 2018. 6. Předžalobní výzvou ze dne 12. 7. 2018 byl žalovaný vyzván k okamžité úhradě a upozorněn na řešení věci soudní cestou. 7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen o. z.), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 9. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 10. Podle ust. § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Ze zjištěného skutkového stavu a za použití zákonných ustanovení shora citovaných dospěl soud k závěru, že návrh žalobkyně na zaplacení jistiny 1 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení a kapitalizovaným úrokem ve výši 1 455 Kč je důvodný. Soud měl prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 20. 11. 2015 smlouvu o úvěru, podle které žalovanému poskytla finanční prostředky ve výši 1 500 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit do 25 dnů ode dne poskytnutí, což však neučil ani po zaslání předžalobní výzvy právního zástupce žalobkyně. Protože žalovaný nesplnil svoji povinnost zaplatit dlužnou částku včas a dostal se do prodlení, je povinen zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení dle § 1970 o. z. Jedná se o zákonný