8 C 67/2021-49 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 9. 6. 2021 proti žalované domáhala zaplacení částky ve výši 7 794,86 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřela s žalovanou dne 27. 11. 2018 Smlouvu o bankovních produktech a službách (dále jen„ smlouva“), na základě níž se banka zavázala poskytnout žalované bankovní produkty a služby. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky banky, Produktové podmínky kontokorentního úvěru a produktové podmínky běžného účtu a platebního styku, s jejichž obsahem se žalovaná seznámila a souhlasila, stejně tak jako s obsahem Úrokového lístku a Sazebníku poplatků, což stvrdila svým podpisem smlouvy a dispozic. V uvedené smlouvě se banka zavázala pro žalovanou zřídit a vést bankovní účet č. [bankovní účet] specifikovaný v dispozicích ke smlouvě, jež jsou její nedílnou součástí. Dále se banka zavázala provádět na tomto účtu vklady a výplaty dle pokynů žalované a úročit aktuální zůstatek na účtu v souladu proměnlivou úrokovou sazbou uveřejněnou v aktuálním sazebníku. Žalovaná se zavázala svěřit bance peněžní prostředky, dodržovat podmínky sjednané v dispozicích smlouvy, udržovat na běžném účtu dostatek peněžních prostředků, nejméně ve výši minimálního zůstatku, a platit za vedení běžného účtu a platební styk poplatky dle platného sazebníku. Žalovaná tuto povinnost nesplnila, dostala se do nepovoleného záporného zůstatku, který nevyrovnala a z tohoto titulu žalobkyni dluží 656,10 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 29. 1. 2021 do zaplacení. [příjmení] také se zavázala poskytnout žalované kontokorentní úvěr [anonymizováno], kterým umožnila žalované přečerpat prostředky na běžném účtu až do výše povoleného úvěrového limitu ve výši 2 000 Kč sjednaného v aktuálních dispozicích ke smlouvě. Žalovaná se zavázala dodržet měsíční kreditní příjem a kreditní období na běžném účtu a nepřekročit povolený limit. Žalovaná svou povinnost nesplnila, zejména tím, že překročila sjednanou výši úvěrového limitu a nesplácela úvěr řádně a včas. Z tohoto důvodu banka využila svého práva a v souladu se smlouvou a podmínkami kontokorentního úvěru převedla dne 3. 1. 2020 aktuální výši nepovoleného přečerpání účtu 5 338,76 Kč na nově zřízený úvěrový účet č. [bankovní účet], a to za účelem jeho uhrazení žalovanou v pravidelných splátkách, což písemně oznámila žalované včetně výše a počtu pravidelných splátek. Žalovaná však ani tuto svoji povinnost nesplnila a dlužnou částku nesplatila. Z tohoto důvodu využila banka svého práva a prohlásila v souladu s produktovými podmínkami úvěr za ihned splatný v celé výši, a to ke dni 7. 5. 2020, neboť žalovaná porušila svoji stanovenou splátkovou povinnost. Žalobkyně nabyla pohledávku postoupením. Žalovaná tak nadále dluží žalobkyni na jistině částku 5 338,76 Kč, smluvní poplatky ve výši 1 800 Kč, úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni 28. 1. 2021 ve výši 296,38 Kč, úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 338,76 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení a smluvní úrok ve výši 21,99 % ročně z částky 5 338,76 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení. Do současné doby žalovaná dluh neuhradila ani přes předchozí výzvy. 2. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 1. 2021. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Soud rozhodl ve věci bez jednání dle § 115a o.s.ř., když uzavřel, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas, žalovaná se k výzvě soudu ve stanovené lhůtě nevyjádřila, proto soud postupoval dle § 101 odst. 4 o.s.ř. a předpokládal tedy, že k tomuto postupu nemá námitek. 5. Soud řešenou věc posuzoval po právní stránce, vycházeje přitom z obsahu smlouvy o vedení bankovního účtu a o úvěru, podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“), zejména podle ustanovení § [číslo] a násl., upravujících závazky ze smluv uzavíraných se spotřebitelem, ustanovení § [číslo] a násl., upravujících úvěr, § 2991 o bezdůvodném obohacení a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2017 (dále jen„ zákon č. 257/2016 Sb.“). 6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 8. Podle § 1969 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. 9. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 11. Po provedeném dokazování měl soud prokázán následující skutkový stav: 12. Smlouvu o bankovních produktech a službách a Dispozicemi k této smlouvě uzavřené dne 27. 11. 2018 mezi společností [právnická osoba] (dále jen„ banka“) na straně jedné a žalovanou na straně druhé, bylo zjištěno, že se banka zavázala pro žalovanou zřídit a vést bankovní účet č. [bankovní účet] specifikovaný v dispozicích ke smlouvě, jež jsou její nedílnou součástí. Dále se banka zavázala provádět na tomto účtu vklady a výplaty dle pokynů žalované a úročit aktuální zůstatek na účtu v souladu proměnlivou úrokovou sazbou uveřejněnou v aktuálním sazebníku. Žalovaná se zavázala svěřit bance peněžní prostředky, dodržovat podmínky sjednané v dispozicích smlouvy, udržovat na běžném účtu dostatek peněžních prostředků, nejméně ve výši minimálního zůstatku, a platit za vedení běžného účtu a platební styk poplatky dle platného sazebníku. Dále se banka zavázala poskytnout žalované kontokorentní úvěr [anonymizováno], kterým umožnila žalované přečerpat prostředky na běžném účtu až do výše povoleného úvěrového limitu ve výši 2 000 Kč sjednaného v aktuálních dispozicích ke smlouvě. Žalovaná se zavázala dodržet měsíční kreditní příjem a kreditní období na běžném účtu a nepřekročit povolený limit a splatit poskytnutý úvěr s úrokem ve výši 21,99 % ročně. 13. Opakovanými výzvami k zaplacení dluhu, přehledem plateb žalované a oznámeními banky o vypovězení smlouvy o běžném účtu a o zesplatnění úvěru měl soud za prokázané, že žalovaná nedodržela podmínky smlouvy, dostala se na svém bankovním účtu do nepovoleného záporného zůstatku, který nevyrovnala a z tohoto titulu žalobkyni dluží 656,10 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 29. 1. 2021 do zaplacení. Pro porušení podmínek smlouvy o kontokorentním úvěru pak banka také využila svého práva a v souladu se smlouvou a podmínkami kontokorentního úvěru převedla dne 3. 1. 2020 aktuální výši nepovoleného přečerpání účtu 5 338,76 Kč na nově zřízený úvěrový účet č. [bankovní účet], a to za účelem jeho uhrazení žalovanou v pravidelných splátkách, což písemně oznámila žalované včetně výše a počtu pravidelných splátek. Žalovaná však ani přesto svoji povinnost nesplnila a dlužnou částku nesplatila, proto využila banka svého práva a prohlásila v souladu s produktovými podmínkami úvěr za ihned splatný v celé výši, a to ke dni 7. 5. 2020. 14. Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Tím, že se žalovaná dostala se na svém bankovním účtu do nepovoleného záporného zůstatku, který nevyrovnala, se na úkor banky bezdůvodně obohatila ve smyslu ustanovení § 2991 o.z. a z tohoto titulu žalobkyni dluží 656,10 Kč Smlouvou o úvěru dle § 2395 a násl. o.z. právní předchůdkyně žalobkyně jako úvěrující žalované umožnila přečerpat prostředky na běžném účtu až do výše povoleného úvěrového limitu ve výši 2 000 Kč, přičemž se žalovaná zavázala tyto poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s úroky ve výši 21,99 % ročně. Došlo tedy k platnému uzavření smlouvy o úvěru dle § 2395 o. z. Žalovaná tím, že překročila sjednanou výši úvěrového limitu a úvěr nesplácela ve sjednaných lhůtách, porušila podstatným způsobem své smluvní povinnosti stanovené smlouvy. Následkem uvedeného právní předchůdkyně žalobkyně oprávněně prohlásila úvěr za splatný a požadovala zaplacení jednak dlužné jistiny úvěru, tak i poplatků, úroků a úroků z prodlení, když výše dluhu byla prokázána výpisem z účtu. Soud tedy na základě těchto skutečností považuje za oprávněný i nárok žalo