9 C 96/2021-64 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobce se po žalované domáhal zaplacení částky 27 000 Kč spolu s příslušenstvím. Tvrdil, že právní předchůdce žalobce – společnost [právnická osoba] uzavřela se žalovanou dne 11. 1. 2018 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] to po předchozím posouzení její schopnosti poskytnuté peněžní prostředky splácet. Zápůjčka činila částku 15 000 Kč a byla proplacena v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná stvrdila svým podpisem. Žalovaná se v souvislosti s poskytnutou půjčkou zavázala právnímu předchůdci žalobce zaplatit poplatek ve výši 12 000 Kč, který představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčení peněžních prostředků za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy v částce 3 000 Kč, úrok 19,31 % ročně, odměnu za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 3 000 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč. Zavázala se celkovou dlužnou částku uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 450 Kč, když poslední splátka měla být uhrazena dne 7. 3. 2019. Žalovaná porušila svoji povinnost splácet poskytnutou zápůjčku řádně a včas, marným uplynutím týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky se ocitla v prodlení se všemi neuhrazenými splátkami a žalobci tak vzniklo právo na uhrazení celé dlužné částky. 2. Dne 29. 11. 2019 došlo k uzavření smlouvy o postoupení pohledávek, na základě které právní předchůdce žalobce postoupil uvedenou pohledávku za žalovanou na žalobce, což bylo žalované oznámeno dopisem z téhož dne a byla zároveň vyzvána k úhradě dlužné částky. 3. Ke dni postoupení činila výše pohledávky z uvedené zápůjčky částku 29 250 Kč a sestávala z dlužné jistiny ve výši 15 000 Kč a dlužné částky na poplatku 12 000 Kč, součástí dlužné částky bylo i navýšení účtované původním věřitelem, které však žalobce neuplatňuje a požaduje pouze částku 27 000 Kč. Kapitalizované smluvní úroky činily 2 148,24 Kč, tj. 19,31 % roční úrok počítaný z dlužné jistiny ve výši 15 000 Kč za dobu od 8. 3. 2019 do data postoupení pohledávky, tj. 29. 11. 2019. Kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně, počítaný z jistiny ve výši 15 000 Kč, činil za dobu od 15. 3. 2019 do data postoupení, tj. do 29. 11. 2019 částku 1 056,25 Kč. 4. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který se nepodařilo žalované doručit, proto byl zrušen. Následně byla žalované doručena žaloba spolu s výzvou k vyjádření se jak k žalobě, tak i k navrhovanému postupu, tj. k rozhodnutí bez nařízení jednání. Doručeno bylo postupem dle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.). Žalovaná se k žalobnímu návrhu, ani k navrhovanému postupu ve stanovené lhůtě, ani do současné doby nevyjádřila. Soud po daném poučení rozhodl ve věci bez nařízení jednání, na základě důkazů ve spise založených dle § 115a o.s.ř. Žalobce vyjádřil svůj souhlas s rozhodnutím bez jednání již v žalobním návrhu. 5. Podle § 2390 občanského zákoníku (dále jen o.z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 6. Při peněžité zápůjčce lze sjednat i úroky (§ 2392 odst. 1 o.z.). 7. Podle § 1970 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Ze zjištěného skutkového stavu a za použití shora citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že návrh na zaplacení dlužné částky ve výši 27 000 Kč s úroky z prodlení byl důvodný. 9. Smlouvou o spotřebitelském úvěru v hotovosti s označením [anonymizováno] [číslo] ze dne 10. 1. 2018 měl soud prokázáno, že právní předchůdce žalobce – [právnická osoba] poskytl žalované zápůjčku ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce za tuto zápůjčku poplatek v částce 12 000 Kč, který se skládal z úroku ve výši 3 000 Kč, administrativní činnosti v hodnotě 3 000 Kč a hotovostního inkasa splátek 6 000 Kč. Celkovou splatnou částku ve výši 27 000 Kč se žalovaná zavázala uhradit v pravidelných 60 týdenních splátkách po 450 Kč v hotovosti. 10. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019, seznamem postoupených pohledávek z těchto smluv a oznámením o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 měl soud zjištěno, že právní předchůdce žalobce postoupil pohledávky za žalovanou na žalobce, o čemž žalovanou informoval a zároveň ji vyzval, aby uhradila dlužnou částku ve výši 29 250 Kč do 10 dnů po obdržení dopisu. 11. Předžalobní výzvou ze dne 3. 9. 2020 měl soud prokázáno, že zástupce žalobce vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky ve výši 33 582,71 Kč nejpozději do 18. 9. 2020. Zároveň byla v této výzvě upozorněna, že se jedná o poslední výzvu k úhradě závazku či možnosti uzavření dohody o splátkovém kalendáři s tím, že v opačném případě bude muset být postupováno soudní cestou a částka bude navýšena o náklady spojené s vymáháním. 12. K výzvě soudu žalobce doplnil žalobu, pokud jde o ověření schopnosti žalované spotřebitelský úvěr splácet. Uvedl, že tuto schopnost žalované dle dikce ust. § 84 - § 89 zák. č. 257/2016 Sb., prověřil na základě informací získaných od žalované a nahlédnutím do databází umožňujících toto posouzení. Údaje zaznamenal do karty zákazníka, v níž se udává, že jeho právní předchůdce ověřil majetkovou situaci žalované, z pracovní smlouvy, z výplatních pásek a předložených dokladů SIPO a neměl tak důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované. Žalovaná do postoupení pohledávky, ani po jejím postoupení ničeho neuhradila, a to ani, pokud jde o jistinu či poplatek. Stále tak dluží částku 27 000 Kč. 13. Z předložené zákaznické karty žalované bylo zjištěno, že pracovala jako operátorka od roku 2017, její čistý příjem činil 13 000 Kč, výdaje na bydlení 1 500 Kč, když bydlí jako spolubydlící, osobní výdaje byly uvedeny částkou 3 800 Kč, vyživovací povinnosti při 2 nezaopatřených dětech 1 500 Kč, celkem tak výdaje byly uvedeny částkou 6 800 Kč s tím, že disponibilní příjem je 6 200 Kč. Sdělené údaje byly ověřeny pracovní smlouvou a výplatními páskami, tyto sice nejsou zcela zřetelné, ale je zřejmé, že se týkaly žalované, která se dříve jmenovala [příjmení]. 14. Na základě provedeného dokazování a posouzení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k tomu skutkovému a z něho vyplývajícímu právnímu závěru: 15. Právní předchůdce žalobce poskytl žalované na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru označené jako [anonymizováno] [číslo] finanční částku ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala splácet tuto zápůjčku společně s poplatky ve smlouvě přesně uvedenými v pravidelných týdenních splátkách po 450 Kč. Bylo prokázáno, že před poskytnutím tohoto úvěru a uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobce v souladu s ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb., posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr a k tomuto si opatřil informace jak od žalované jako spotřebitelky, tak i dalšími listinnými důkazy. Žalovaná poskytnuté finanční prostředky převzala v hotovosti, ale následně neplnila své závazky plynoucí ze smlouvy, když nesplatila ani jednu splátku, ač se k tomuto zavázala. Právní předchůdce žalobce proto zesplatnil dlužné částky a vyzval žalovanou k jejich úhradě. Listinnými důkazy bylo prokázáno, že žalovaná porušila svoji povinnost plynoucí z ustanovení § 2390 o.z., když poskytnuté finanční prostředky nezačala ani splácet a dosud na dlužnou částku ničeho neuhradila. Dlužná částka činila jistinu ve výši 15 000 Kč a poplatky ve smlouvě dohodnutými v celkové výši 12 000 Kč, které byly ve smlouvě řádně a zřetelně rozepsány. Pokud šlo o úrok za poskytnutí zápůjčky, jeho již vypočtená výše byla přesně ve smlouvě o zápůjčce uvedena a byla vypočtena ke dni poslední splátky, která měla být dle smlouvy zaplacena. Nejvyšší položku v uvedených poplatcích činil hotovostní režim splátek a žalovaná si sama u zápůjčky tento režim zvolila, i když byla na výběr i varianta bez poplatku, tj. bezhotovostní splátky na účet, který byl přímo ve smlouvě o zápůjčce uveden. Ve smlouvě o zápůjčce, která byla s žalovanou jako zákaznicí sjednána, jsou tak přesně rozepsány jednotlivé částky poplatků včetně jejich výše. Je zřejmé, že tyto byly psány při jednání s žalovanou, jsou psány rukou a žalovanou podepsány. Z celé smlouvy vyplývá, že je zcela přehledná, jednotlivé položky jsou zcela zřetelné, je z nich i patrné kolik činila celková dlužná částka. Vzhledem k tomu, že žalovaná neuhradila dlužnou jistinu včas, je povinna hradit i úrok z prodlení, který činí 9,75 % ročně. K datu postoupení pohledávky, tj. k datu 29. 11. 2019, byl vypočten částkou 1 056,25 Kč. Od data následujícího po postoupení pohledávek, tj. od 30. 11. 2019, již tyto úroky nebyly dále vypočteny a platí ve výši 9,75 % ročně z částky 15 000 Kč, která byla půjčena, až do doby zaplacení celé pohledávky.