15 C 177/2022-36 — Okresní soud v Pardubicích

1 Žalobce tvrdil, že jako [právnická osoba] uzavřel se žalovaným jako dne 14. 4. 2020 smlouvu o úvěru, na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr v částce 3 000 Kč. Žalovaný úvěr čerpal. Vedle jistiny ve výši uvedené v předchozí větě žádal úrok v částce 840 Kč, poplatky 651 Kč, smluvní pokutu 1 356 Kč. Dále tvrdil, že pohledávku od věřitele nabyl postoupením. 2 Žalovaný uvedl, že si není vědom nesplacení závazku. Neobdržel ani informace o postoupení pohledávky na žalobce. Nebylo ani vedeno jednání o úhradě závazku. Měl dostatek prostředků, aby takto nízký závazek zaplatil. 3 Soud ve věci nařídil jednání na den 6. 9. 2022. Žalobce se z jednání řádně a včas omluvil. 4 Žalovaný se k jednání nedostavil bez omluvy. Soud projednal věc v jeho nepřítomnosti, přičemž důsledkem toho bylo zejména to, že se žalovaný zbavil možnosti být poučen ve smyslu § 118a občanského soudního řádu, pokud jde o prokázání skutečností v jeho obraně ohledně tvrzených úhrad. 5 Smlouvou o úvěru z 14. 4. 2020 má soud za prokázané, že [právnická osoba] jako věřitel se zavázal poskytnout žalovanému úvěr v částce 3 000 Kč. Ze smlouvy o úvěru bylo dále zjištěno, že se žalovaný zavázal čerpaný úvěr splatit spolu s úrokem v částce 840 Kč, poplatky 651 Kč, sjednána byla smluvní pokuta. 6 Dle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7 Dle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 8 Dle § 1969 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. 9 Dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 10 Dle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 11 Po provedeném dokazování soud žalobě vyhověl, avšak jen částečně. 12 Soud se při posuzování platnosti smlouvy zabýval vedle podstatných zákonných náležitostí smlouvy otázkou, zda poskytovatel s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného jako spotřebitele úvěr splácet. Při jednání soud hodlal žalobce ve smyslu § 118a občanského soudního řádu poučit, že bude muset nabídnout důkazy k prokázání svých tvrzení ohledně posouzení žalovaného splácet úvěr. Žalobce totiž realizoval v tomto směru toliko tvrzení, aniž by k vlastnímu posuzovacímu procesu nabídl jakýchkoli důkazů Přitom poučení dle § 118a občanského soudního řádu se realizuje výhradě při jednání (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu z 20. 3. 2018, sp. zn. 32 Cdo 3098/2016) a k tomu se žalobce nedostavil. Tedy se možnosti být poučen sám zbavil. 13 Průběh posuzování úvěruschopnosti spotřebitele přitom musí být takový, že poskytovatel úvěru je povinen postupovat s odbornou péčí; vychází i z informací poskytnutých spotřebitelem. Nemůže se však spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. 14 I u žalobce třeba uvést, že se neúčastí u jednání (byť omluvenou) zbavil možnosti poučení dle § 118a občanského soudního řádu, pokud jde o posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet. 15 Na smlouvu o úvěru tedy třeba na základě závěrů vyslovených Soudním dvorem Evropské unie z 5. 3. 2020, sp. zn. C -679/18 hledět jako na neplatnou, neboť původní věřitel neposoudil úvěruschopnost žalovaného jakožto spotřebitele dostatečným způsobem, resp. nezaznamenal tento proces takovým způsobem, aby obstál v rámci soudního řízení. 16 Nad rámec uvedeného závěru navíc soud za problematické spatřuje i to, jak je smlouva o úvěru strukturována, zejména jak malé je písmo u textu, jímž je upravena záležitost úroků, smluvní pokuty, poplatků oproti jiným částem textu smlouvy (údaje o dlužníku, výše úvěru, splátky). Takový postup soud shledává v rozporu se zákonem (§ 580 odst. 1 občanského zákoníku). Jde o vadu, ke které soud přihlíží i bez návrhu (§ 588 občanského zákoníku). Tedy by soud žalobu v této části zamítl i v situaci, kdy by na proces posouzení úvěruschopnosti nahlížel jako na řádně realizovaný. 17 Žalobě tak bylo vyhověno toliko částečně, pokud jde o jistinu a úrok z prodlení, za použití § 2991 občanského zákoníku (vydání jistiny z titulu bezdůvodného obohacení) a § 1970 občanského zákoníku (zaplacení úroku z prodlení z dlužné jistiny). 18 Pokud jde o požadavek na úrok z prodlení, vyšel soud z toho, že ač je smlouva o úvěru posouzena jako absolutně neplatná, bylo zde dohody stran v tom směru, že zapůjčená jistina bude vrácena do dne předcházejícího dni, od nějž je požadován úrok z prodlení. Tedy v období, za něž je úrok z prodlení požadován, je žalovaný v prodlení se zaplacením jistiny. 19 Ve zbytku byla žaloba zamítnuta s ohledem na výše zmíněné závěry o neplatnosti příslušných dílčích nároků. 20 O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu. 21 Úspěch žalobce možno vyjádřit následovně: 60 %. 22 Žalobci náleží právo na poměrnou část nákladů představovanou odečtením míry jeho neúspěchu od poměru jeho úspěchu. 23 Ve věci bylo aplikováno ustanovení § 14b odst. 1 vyhlášky číslo 177/1996 Sb., ve znění platném ke dni zahájení řízení (dále i jen„ vyhláška“). Jde totiž o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech (žalobce ostatně takto své náklady účtoval). 24 Za účelně vynaložené pokládá soud u žalobce následující náklady: a) zaplacený soudní poplatek 400 Kč, b) odměnu advokáta dle § 14b odst. 1 vyhlášky v rozsahu 3 x 200 Kč za převzetí zastoupení advokátem a sepis žaloby, odeslanou upomínku, paušální náhradu hotových výdajů advokáta dle § 14b odst. 5 vyhlášky, za výše specifikované úkony, tedy 3x po 100 Kč, c) odměnu advokáta dle § 7 vyhlášky v rozsahu 1 000 Kč za repliku k vyjádření žalovaného a paušální náhradu hotových výdajů advokáta dle § 14 vyhlášky v rozsahu 1 x 300 Kč. 25 Dle § 137 odst. 3 písm. a) občanského soudního řádu pak žalobci náleží i náklady představované daní z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrad. Zástupce žalobce je totiž plátcem této daně. 26 Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobce (platební místo dle § 149 odst. 1 občanského soudního řádu). 27 Náhrada nákladů řízení žalobci náleží, neboť vyhověl požadavkům ustanovení § 142a občanského soudního řádu tím, že žalovanému před podáním žaloby odeslal na zákonem požadovanou adresu výzvu k plnění (tj. předžalobní upomínku). 28 Lhůty k plnění vycházejí z § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.