18 C 277/2021-89 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou podepsanému soudu dne 16. 8. 2021 domáhala proti žalované zaplacení částky ve výši 4 143,36 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovanou dne 9. 10. 2012 smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalované spotřebitelský úvěr ve výši 115 805,98 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve sjednané výši a to počínaje měsícem následujícím po uzavření smlouvy. Úroková sazba byla sjednána ve výši 13,9 % p.a. Žalovaná své povinnosti ze smlouvy o úvěru neplnila a dostala se do prodlení, proto právní předchůdkyně žalobkyně v souladu se smlouvou prohlásila dne 17. 8. 2017 veškeré pohledávky za okamžitě splatné. V souladu se smlouvou pak právní předchůdkyně žalobkyně požadovala i smluvní pokutu ve výši 20% z celkové částky všech nesplacených splátek po dni prohlášení úvěru za splatný. Dlužná částka nyní zahrnuje jistinu ve výši 3 985,36 Kč kapitalizovaný úrok z úvěru ve výši 61,87 Kč kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 101,30 Kč úrok ve výši 13,9 % p.a. z dlužné jistiny ve výši 3 985,36 Kč od 18. 8. 2017 do zaplacení úrok z prodlení ve výši 8,05 % p.a. z dlužné částky ve výši 3 985,36 Kč od 18. 8. 2017 do zaplacení Do současné doby žalovaný dluh neuhradil ani přes předchozí výzvy. 2. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 3. 2018. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Soud rozhodl ve věci bez jednání dle § 115a o.s.ř., když uzavřel, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas, žalovaná se k výzvě soudu ve stanovené lhůtě nevyjádřila, proto soud postupoval dle § 101 odst. 4 o.s.ř. a předpokládal tedy, že k tomuto postupu nemá námitek. 5. Soud řešenou věc posuzoval po právní stránce, vycházeje přitom z obsahu smlouvy o úvěru, podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“), zejména podle ust. § 1810 a násl., upravujících závazky ze smluv uzavíraných se spotřebitelem, ust. § 2395 a násl., upravujících úvěr, a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon č. 257/2016 Sb.“). <i>6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>7. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.</i> <i>8. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>9. Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>10. Podle § 1969 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.</i> <i>11. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>12. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 13. Po provedeném dokazování měl soud prokázán následující skutkový stav: 14. Smlouvou o úvěru – Konsolidace – restrukturalizace úvěrů uzavřenou dne 9. 10. 2012 mezi společností [právnická osoba] (dále jen„ banka“) na straně jedné a žalovanou na straně druhé, bylo zjištěno, že se banka zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr ve výši 115 805,98 Kč. Žalovaná se zavázala splatit poskytnutý úvěr s úrokem ve výši 13,9 % p.a. s tím, že úvěr bude splácen měsíčními splátkami po 3 179,51 Kč počínaje 25. 10. 2012 s tím, že splátky jsou splatné k 25. dni v měsíci. Celková částka, kterou spotřebitel má zaplatit byla ve výši 158 980,99 Kč. Úvěr byl poskytnut na předčasné splacení peněžitých závazků žalované ze smlouvy o úvěru, kterou mezi sebou banka a žalovaná uzavřeli. Pokud dojde k porušení smluvních povinností, zejm. pokud se klient ocitne v prodlení se splněním jakékoli pohledávky banky, je banka oprávněna prohlásit svým rozhodnutím dluhy klienta vůči bance za ihned splatné a požádat klienta o jejich předčasné splacení a požadovat po žalované zaplacení smluvní pokuty (čl. IV. smlouvy). 15. Opakovanými výzvami k zaplacení dluhu, přehledem plateb žalované, výpisy z úvěrového účtu, platební historií a oznámením banky o zesplatnění úvěru ze dne 17. 8. 2017 bylo zjištěno, že žalovaná nesplácela úvěr řádně a včas, a proto banka úvěr k 17. 8. 2017 zesplatnila a vyzvala žalovanou k úhradě dluhu. 16. Žalobkyně k výzvě soudu sdělila, že v případě konsolidace – restrukturalizace úvěru, banka nevyžaduje pro doložení příjmů žádné další doklady, neboť u tohoto produktu dochází pouze k přenastavení počtu splátek, případně změně úrokové sazby na již poskytnutých úvěrech a neschvaluje se ani žádný nový objem. žalovaná požádala o snížení splátek z důvodu zhoršení její finanční situace (odchod žalované na mateřskou dovolenou, ztráta zaměstnání osoby žijící ve společné domácnosti) a po splnění tříměsíční zkušební doby upraveného splácení banka žalované vyhověla a její stávající úvěry restrukturalizovala novou smlouvou. 17. Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Smlouvou o úvěru dle § 2395 a násl. o.z. se právní předchůdkyně žalobkyně jako úvěrující zavázala poskytnout žalované jako úvěrované v její prospěch peněžní částku ve výši 115 805,98 Kč, přičemž se žalovaná zavázala tyto poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s úroky ve výši 13,9 % p.a.. Došlo tedy k platnému uzavření smlouvy o úvěru dle § 2395 o. z., když žalobkyně prokázala, že její právní předchůdkyně splnila svou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr dle § 86 a násl. zák. č. 257/2016 Sb. ve znění platném ke dni uzavření úvěrové smlouvy. Žalované byl úvěr poskytnut na konsolidaci již stávajících dluhů, které v předcházejícím období uzavřela s totožným úvěrujícím, tj. se společností [právnická osoba] a tímto úvěrem v podstatě jen sjednávala novou výši splátek a všechny dluhy sjednotila do jediného úvěru. Žalovaná tím, že úvěr nesplácela ve sjednaných lhůtách, porušila podstatným způsobem své smluvní povinnosti stanovené smlouvy, ocitla se v prodlení se zaplacením jistiny úvěru a úrokového příslušenství. Následkem uvedeného právní předchůdkyně žalobkyně oprávněně prohlásila úvěr za splatný a požadovala zaplacení jednak dlužné jistiny úvěru, tak i poplatků, úroků a úroků z prodlení, když výše dluhu byla prokázána platební historií. Soud tedy na základě těchto skutečností považuje za oprávněný nárok žalobkyně vůči žalované na zaplacení dlužné částky jistiny, dlužných smluvních úroků v kapitalizované výši, tak i úroku z prodlení v kapitalizované výši a dále pak za dobu od 18. 8. 2017 je oprávněný nárok jak na úrok