20 C 323/2021-41 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 29. 10. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 959,90 Kč s příslušenstvím, jak je uvedeno ve výroku rozsudku. Tvrdila, že dne 23. 11. 2007 byla mezi společností [právnická osoba] („ původní věřitelka“) jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem uzavřena smlouva o půjčce [číslo]. Na základě smlouvy byla žalovanému poskytnuta půjčka ve výši 20 000 Kč, kterou žalovaný převzal v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit původní věřitelce celkem částku 33 920 Kč, sestávající z půjčky 20 000 Kč a souhrnného poplatku 13 920 Kč, a to v 53 týdenních splátkách po 640 Kč. Žalovaný nehradil své závazky řádně a včas, při neuhrazení splátky měla původní věřitelka právo požadovat uhrazení celé zbylé částky půjčky včetně souhrnného poplatku v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky. Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, ke dni 28. 11. 2008. Žalovaný uhradil toliko 9 040,10 Kč. Žalobkyně však požadovala pouze částku odpovídající neuhrazené jistině a zákonným úrokům z prodlení. Pohledávku z nesplacené půjčky původní věřitelka postoupila žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020. 2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, přestože mu žaloba byla doručena prostřednictvím dožádaného [název soudu] na [země]. 3. Věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání v souladu s § 115a občanského soudního řádu (dále také „o.s.ř.“), neboť s tím účastníci souhlasili, resp. se na výzvu nevyjádřili. 4. Smlouvou o půjčce [číslo] ze dne 23. 11. 2007 bylo prokázáno, že mezi původní věřitelkou a žalovaným byla uzavřena smlouva o půjčce, na základě které původní věřitelka poskytla žalovanému půjčku ve výši 20 000 Kč, přičemž bylo sjednáno, že žalovaný původní věřitelce za půjčku zaplatí souhrnný poplatek 13 920 Kč, a to v 53 týdenních splátkách po 640 Kč. Půjčku žalovaný převzal při podpisu smlouvy. Podle čl. 8 smluvních podmínek se původní věřitelka a žalovaný dohodli, že v případě, kdy dlužník (zákazník) včas nesplní povinnost uhradit splátku, má původní věřitelka právo požadovat uhrazení celé zbylé půjčky včetně souhrnného poplatku, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky. 5. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021 bylo prokázáno, že původní věřitelka žalovanému oznámila postoupení pohledávky žalobkyni. Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne 29. 7. 2021 bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného, nechť do 13. 8. 2021 uhradí dlužnou částku 50 912,61 Kč. 6. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 bylo prokázáno, že původní věřitelka postoupila žalobkyni pohledávky specifikované v příloze smlouvy, včetně pohledávky vůči žalovanému. <i>7. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také „o.z.“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.</i> <i>8. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013 (dále také "o.z. 1964), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.</i> <i>9. Podle § 658 odst. 1 o.z. (1964) při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.</i> <i>10. Podle § 517 odst. 1 a 2 o.z. (1964) dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.</i> 11. Po provedeném dokazování soud shledal, že žalobní návrh je v celém rozsahu důvodný, když dospěl k následujícímu skutkovému a z něj vyplývajícímu právnímu závěru. Bylo prokázáno, že žalovaný platně uzavřel s původní věřitelkou smlouvu o půjčce ve smyslu § 657 a 657 o.z. 1964, na základě které původní věřitelka poskytla půjčku a žalovaný se ji zavázal ve stanovených splátkách vrátit, včetně sjednaného souhrnného poplatku. Žalovaný však uhradil toliko 9 040,10 Kč, další splátky již neuhradil, a to ani po obdržení předžalobní výzvy. Původní věřitelce tak vznikl nárok na úhradu celé zbylé půjčky včetně souhrnného poplatku, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky. Žalobkyně však požadovala pouze částku odpovídající neuhrazené jistině a zákonným úrokům z prodlení Původní věřitelka pohledávku platně postoupila žalobkyni. Jelikož žalovaný dlužné částky neuhradil, žalobkyně má právo na vrácení nesplacené části jistiny půjčky, jakož i zákonného úroku z prodlení podle § 517 o.z. 1964 a § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném do 30. 6. 2010. 12. Žalobkyně uhradila soudní poplatek ve výši 800 Kč. S ohledem na to, že ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, v souladu s položkou 2 bod 2. Sazebníku soudních poplatků, který tvoří přílohu zákona č. 549/1991 Sb., byl poplatek doměřen podle položky 1 bod 1 písm. a). Jelikož poplatek činí 1 000 Kč, žalobkyni bylo uloženo uhradit doplatek v částce 200 Kč Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. 13. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšné žalobkyni, která žalovanému zaslala předžalobní výzvu dle § 142a odst. 1 o.s.ř., přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, činí odměna advokáta za jeden úkon právní služby do podání žaloby 300 Kč. Žalobci náleží odměna advokáta za 2,5 úkonu právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva - ½ úkonu, podání žaloby) po 300 Kč, celkem 750 Kč, 3x paušální náhrada podle § 14b odst. 5 vyhlášky po 100 Kč, celkem 300 Kč, a podle § 137 odst. 3 o.s.ř. náhrada DPH ve výši 21 %, celkem 220,50 Kč, když zástupce žalobkyně je plátcem této daně. Dále žalobkyni náleží náhrada zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen náklady uhradit k rukám advokáta. 14. Lhůta k plnění byla žalovanému podle § 160 odst. 1 věta za středníkem o.s.ř. stanovena v délce 15 dnů s ohledem na žalobní žádání.