9 C 221/2022-70 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobce se žalobou podanou proti žalovanému domáhal zaplacení částky 33 463,70 Kč s příslušenstvím, představované jistinou ve výši 13 000 Kč, poplatkem za poskytnutí a správu úvěru ve výši 11 563,70 Kč a kapitalizovanou smluvní pokutou ve výši 6 500 Kč. Dále požadoval přiznat i příslušenství této pohledávky, tj. zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % a smluvní úrok ve výši 29 % ročně, obojí vždy z částky 13 000 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení. Uvedl, že jeho právní předchůdce, společnost [právnická osoba], uzavřela dne 3. 9. 2019 s žalovaným smlouvu [číslo] s produktovým názvem C2 zelená v hotovosti s tím, že neoddělitelnou částí smlouvy jsou též smluvní podmínky, které jsou obsaženy na stejném listu jako smlouva. Kromě zapůjčené částky ve výši 13 000 Kč se žalovaný zavázal zaplatit žalobci i částku 12 877 Kč jako přesně vyčíslený a neměnný poplatek. Zápůjční úroková sazba ve výši 29 % ročně byla stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy. Žalovaný se zavázal celkovou dlužnou částku ve výši 25 877 Kč splatit v 18 měsíčních splátkách po 1 438 Kč. Splátky nehradil řádně a včas, byla uhrazena pouze částka 360 Kč, a to dne 13. 1. 2020, která byla započtena na poplatky, které byly poníženy na 12 517 Kč a které jsou dále požadovány pouze ve výši 11 563,70 Kč. V důsledku prodlení s placením jednotlivých splátek vzniklo žalobci právo na uhrazení smluvní pokuty v sazbě 0,1 % denně, která byla kapitalizována a ke dni 1. 2. 2022 činila částku 6 500 Kč, sankční poplatky činily 2 400 Kč a zároveň byl kapitalizován zákonný úrok z prodlení ve výši 829,18 Kč. Právní předchůdce žalobce uzavřel dne 28. 1. 2022 s žalobcem smlouvu o postoupení pohledávek, která nabyla účinnosti 1. 2. 2022, kdy došlo k postoupení pohledávky na žalobce ve výši 34 292,88 Kč, o čemž byl žalovaný dne 10. 2. 2022 informován a zároveň vyzván k úhradě dluhu. Následně žalovaný již ničeho neuhradil. 2. Navrhovaný elektronický platební rozkaz nebyl ve věci vydán a žalovanému byla zaslána žaloba spolu s jejím doplněním a výzvou k vyjádření. Doručeno bylo na adresu uvedenou v Informačním systému základních registrů postupem dle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.). Žalovaný se k žalobě ve stanovené lhůtě nevyjádřil a k nařízenému jednání dne 30. 11. 2022 se nedostavil, ač k tomuto byl obeslán a rovněž tak nebyla žalovaným zaslána žádná omluva. Soud proto jednal bez účasti žalovaného dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a rozhodl v jeho nepřítomnosti. Vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Ze smlouvy [číslo] ze dne 3. 9. 2019 bylo zjištěno, že žalovaný se společností [právnická osoba] uzavřel smlouvu o zápůjčce s označením zelená v hotovosti, na základě které si půjčil částku 13 000 Kč, která mu byla poskytnuta v hotovosti při uzavření smlouvy, což potvrdil svým podpisem. Zavázal se tuto zápůjčku splatit i spolu s poplatkem ve výši 12 877 Kč sestávající z úroku ve výši 3 186 Kč, částky za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 6 116 Kč a za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení 3 575 Kč, a to formou 18 měsíčních splátek po 1 438 Kč Celkem tak částku 25 877 Kč. Ze smlouvy rovněž vyplývá, že zápůjční úroková sazba vztahující se k zápůjčce činí 29 % ročně a je pevná po celou sjednanou dobu trvání smlouvy. Uvedená část smlouvy o zápůjčce je podepsána. Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce jsou uvedeny pod podpisem smlouvy a tato část není žalovaným již podepsána. 4. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 1. 2. 2022 bylo zjištěno, že žalovanému bylo sděleno, že k uvedenému dni činí dlužná částka z předmětné zápůjčky 34 292,88 Kč, zároveň byl upozorněn i na dluhy z dalších dvou smluv, které činily 52 841,28 Kč a 60 245,27 Kč a vyzýván k zaplacení uvedených dlužných částek ve lhůtě 10 dnů a informován o tom, že předmětné pohledávky byly postoupeny žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022. 5. Dopisem ze dne 10. 2. 2022 bylo zjištěno, že žalovaný byl opětovně vyzýván k okamžitému splacení částky 34 292,88 Kč včetně příslušenství a poplatků s tím spojených, že pokud částka nebude uhrazena do 17. 3. 2022, stane se splatným celý dluh a žalobce je oprávněn přistoupit k vymáhání pohledávky soudní cestou. Rovněž předžalobní výzvou z 20. 5. 2022 byl žalovaný informován právním zástupcem žalobce o tom, že dluh po splatnosti představuje částku 35 221,76 Kč a byl vyzván k úhradě ve lhůtě 7 dnů a poučen i o narůstajícím příslušenství pohledávky a o možnosti vymáhání soudní cestou. 6. Žalobce v doplnění žalobního návrhu uvedl, že jeho právní předchůdce si byl vědom své zákonné povinnosti posoudit s odbornou péčí schopnost žalovaného spotřebitelský úvěr splácet a tuto svou povinnost splnil. Vycházel při tom z informací, které si sám aktivně zjišťoval a následně ověřoval ze zdrojů nezávislých na spotřebiteli, ať již dostupných veřejně, tak především těch neveřejných a tyto údaje komplexně analyzoval. Nepostupoval tak v rozporu se zákonem o spotřebitelském úvěru ani v rozporu s výkladem zákonných ustanovení ČNB. Vycházel z bankovních i nebankovních registrů, sdružení SOLUS, dále i z insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí. Poté přistoupil ke komplexnímu vyhodnocení aktuální finanční situace žalovaného s ohledem na jeho příjem, který posuzoval dle výše, stability, pravidelnosti, pravdivosti a udržitelnosti po celou dobu trvání obchodu. Právní předchůdce žalobce scoringovým modelem provedl zhodnocení úvěruschopnosti žalovaného, kdy žalovaný předložil pracovní smlouvu, z níž bylo patrné, že byl v době uzavření smlouvy zaměstnán, a to od 1. 11. 2018 a uvedl svůj čistý měsíční příjem 20 831 Kč, což bylo ověřeno výplatními páskami. Provedl také vyhodnocení všech rozhodných výdajů žalovaného. Posuzoval výdaje nejen sdělené a doložené žalovaným, ale konfrontoval je také s jinými právními instituty z oblasti státní sociální politiky (např. životní minimum a částkami vycházejícími ze statistických dat). Má však za to, že poskytovatel úvěru nemá možnost veškeré výdaje objektivně ověřit a vychází tedy z informací dodaných spotřebitelem a informací získaných při respektování principu přiměřenosti. Má za to, že zjišťování konkrétních výdajů konkrétního spotřebitele není správné z mnoha důvodů. Jediným řešením je učinit odhad budoucích nákladů, což lze nejbezpečněji učinit na základě dostatečně rozsáhlého souboru statistických dat a nespoléhat jen na údaje sdělené spotřebitelem. Poukázal na to, že úroky jsou jedním obligatorních pojmových znaků smlouvy o úvěru a jejich výše je ovlivněna řadou vedlejších faktorů. V dané věci byla smlouva uzavřena v bydlišti žalovaného, kde ho navštívil vázaný zástupce s veškerými potřebnými podklady a smlouvu v daném místě uzavřeli. Žalovaný tedy nemusel vynakládat žádné úsilí ani finance k dopravení se do sídla právního předchůdce žalobce, zápůjčka mu byla také hned poskytnuta v hotovosti a při měsíčním režimu splátek vázaný zástupce navštěvoval žalovaného v jeho bydlišti a vybíral jednotlivé splátky. S tímto způsobem splácení úvěru jsou proto spojeny vysoké náklady, které odůvodňují výši úroků 29 % ročně. Jedná se také o běžnou úrokovou sazbu stanovenou v souladu s platnými právními předpisy a judikaturou soudu. Úroková sazba byla ve smlouvě jasně sjednána. 7. Ze zákaznické karty bylo zjištěno, že tuto sepsal s žalovaným vázaný zástupce [jméno] [příjmení] a vyplývá z ní, že jmenovaný bydlí na ubytovně, je svobodný, pracuje jako operátor výroby s příjmem 20 831 Kč, jako další příjem domácnosti je uvedena částka 16 100 Kč. Běžné měsíční výdaje jsou uvedeny v celkové výši 11 115 Kč, a to za externí splátky půjček 1 000 Kč, interní splátky 6 915 Kč a měsíční výdaje jsou odhadovány 3 200 Kč. Byla předložena pracovní smlouva z 1. 11. 2018 a 2 výplatní pásky. Z těchto bylo zjištěno, že příjem žalovaného v červnu 2019 činil 20 591 Kč, v němž byl zahrnut i příspěvek na cestovné a v měsíci červenci 2019 činil příjem 21 071 Kč. Součástí byl i příspěvek na dopravu ve výši 300 Kč. 8. Ze svědecké výpovědi vázaného zástupce [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že žalovaného znal jako dřívějšího klienta, který žil v České republice a úvěry splácel. Uvedl, že pokud vyhodnocení scoringu vyjde klientovi dobře a půjčku nevyčerpá, může ji ještě dočerpat a je mu nabídnuta, ale postupuje se, jako by šlo o novou smlouvu. U cizinců je třeba vždy doložit tzv. zelenou kartu, průkaz své země, pracovní smlouvu a smlouvu o ubytování, čímž dokládá, že má zajištěn pobyt. Pokud jde o ubytování, toto většinou hradí agentura, což je uvedeno v pracovní smlouvě, ale nikde se to nepoznamenává. K žalovanému docházel pro splátky, ví, že bydlel na ubytovně s přítelkyní, na což usoudil dle uspořádání pokoje. Tato mu také předkládala doklad o příjmu, který zahrnul do příjmu domácnosti a to pro informaci. Má-li klient splátky externí či interní, toto se v systému ukáže. Další měsíční výdaje jako na telefon, pojištění apod. či příspěvek na domácnost a nájem se do výdajů poznamená. Agenturní pracovníc