9 C 232/2022-62 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobce se žalobou podanou proti žalované domáhal zaplacení částky 21 844 Kč představované jistinou ve výši 8 405,40 Kč, poplatkem za poskytnutí a správu úvěru ve výši 6 238,60 Kč, kapitalizovanou smluvní pokutou ve výši 5 000 Kč a sankčních poplatků ve výši 2 200 Kč. Dále požadoval kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 494,34 Kč vypočtený do 17. 3. 2022 a ode dne následujícího tj. od 18. 3. 2022 do zaplacení zákonný úrok z prodlení dosud nevypočtený ve výši 11,75 % ročně z částky 8 405,40 Kč a smluvní úrok ve výši 56 % ročně z částky 8 405,40 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení. Uvedl, že jeho právní předchůdce, společnost [právnická osoba], uzavřela dne 22. 11. 2019 s žalovanou smlouvu [číslo] s produktovým názvem D S0 HC týdenní 10/ 2019 s tím, že neoddělitelnou částí smlouvy jsou též smluvní podmínky, které jsou obsaženy na stejném listu jako smlouva. Kromě zapůjčené částky ve výši 10 000 Kč se žalovaná zavázala zaplatit žalobci i částku ve výši 7 994 Kč jako přesně vyčíslený a neměnný poplatek, celkově tak částku 17 994 Kč. Zápůjční úroková sazba ve výši 56 % ročně byla stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy. Žalovaná se zavázala dlužnou částku ve výši 17 994 Kč splatit v 52 týdenních splátkách po 347 Kč. Splátky nehradila řádně a včas, byla uhrazena pouze částka 3 350 Kč, která byla započtena ve výši 1 594,60 Kč na jistinu, která byla tak ponížena na částku 8 405,40 Kč a částka ve výši 1 755,40 Kč, byla započtena na poplatky, které byly poníženy na částku 6 238,60 Kč. Dále uvedl, že v důsledku prodlení s placením jednotlivých splátek vzniklo mu i právo na uhrazení smluvní pokuty v sazbě 0,1 % denně, která byla kapitalizována a ke dni 1. 2. 2022 činila částku 5 000 Kč, sankční poplatky činily 2 200 Kč a kapitalizováný zákonný úrok z prodlení ve výši 494,34 Kč. Právní předchůdce žalobce uzavřel dne 28. 1. 2022 s žalobcem smlouvu o postoupení pohledávek, která nabyla účinnosti 1. 2. 2022, kdy došlo k postoupení pohledávky na žalobce ve výši 22 338,34 Kč, o čemž byla žalovaná dne 10. 2. 2022 informována a zároveň vyzvána k úhradě dluhu. Následně žalovaná již ničeho neuhradila. 2. V doplnění žalobního návrhu žalobce uvedl, že jeho právní předchůdce si byl vědom své zákonné povinnosti posoudit s odbornou péčí schopnost žalované spotřebitelský úvěr splácet a má za to, že tuto svou povinnost splnil. Vycházel při tom i z informací, které si sám aktivně zjišťoval a ověřoval ze zdrojů nezávislých na spotřebiteli, ať již dostupných veřejně, tak i těch neveřejných a tyto údaje komplexně analyzoval, proto má za to, že nepostupoval v rozporu se zákonem o spotřebitelském úvěru ani v rozporu s výkladem zákonných ustanovení ČNB. Vycházel z bankovních i nebankovních registrů, sdružení [příjmení], dále i z insolvenčního rejstříku a centrální evidence exekucí. Poté přistoupil ke komplexnímu vyhodnocení aktuální finanční situace žalované s ohledem na její příjem, který posuzoval jak dle výše, stability, pravidelnosti, pravdivosti, tak i udržitelnosti po celou dobu trvání obchodu. Vázaný zástupce právního předchůdce žalobce vyplnil na základě dokumentů předložených dlužnicí před uzavřením smlouvy zákaznickou kartu, která je dokumentem, ve kterém jsou pravdivě a úplně uvedeny veškeré ověřené relevantní informace pro posouzení schopnosti spotřebitelský úvěr ze strany žalované splácet. V předmětném případě bylo žalovanou sděleno a doloženo, že má pravidelný měsíční příjem ve výši 17 617 Kč, což bylo doloženo výplatními páskami za září a říjen 2019. Dále bylo ověřeno, že další čisté příjmy domácnosti činily 25 000 Kč. V součtu tedy dosahovaly částky 42 617 Kč. Veškeré tyto skutečnosti byly ze strany vázaného zástupce, a to paní [jméno] [příjmení], ověřeny. Rovněž bylo provedeno vyhodnocení všech rozhodných výdajů žalované, kdy byly právním předchůdcem žalobce posuzovány nejen výdaje sdělené a doložené, ale konfrontovány byly s právními instituty z oblasti sociální politiky, např. životním minimem a částkami vycházejícími ze statistických dat. Má však za to, že poskytovatel úvěru nemá možnost veškeré výdaje objektivně ověřit a vychází tedy z informací dodaných spotřebitelem a informací získaných při respektování principu přiměřenosti. Má za to, že zjišťování konkrétních výdajů konkrétního spotřebitele není správné z mnoha důvodů. Jediným řešením je učinit odhad budoucích nákladů, což lze nejbezpečněji učinit na základě dostatečně rozsáhlého souboru statistických dat a nespoléhat jen na údaje sdělené spotřebitelem. Poukázal i na to, že úroky jsou jedním z obligatorních pojmových znaků smlouvy o úvěru a jejich výše je ovlivněna řadou vedlejších faktorů, jedná se o rychlost poskytnutí úvěru, způsob jeho poskytnutí, celkovou délku a rizikovost, proto je úroková sazba vyšší, než obvyklá úroková míra bank. V dané věci také byla smlouva uzavřena v bydlišti žalované, kde ji navštívil vázaný zástupce s veškerými potřebnými podklady a smlouva v daném místě i uzavřena. Žalovaná tedy nemusela vynakládat žádné úsilí ani finance k dopravení se do sídla právního předchůdce žalobce, finanční prostředky byly také poskytnuty žalované v hotovosti a při týdenním režimu splátek vázaný zástupce navštívil žalovanou v jejím bydlišti a vybíral jednotlivé splátky. S tímto způsobem splácení úvěru jsou spojeny vysoké náklady, které tak odůvodňují výši úroků, která byla stanovena 56 % ročně. Při určení výše úroků bylo počítáno celkem s 60 návštěvami vázaného zástupce. Má za to, že sjednaná výše úroku tak byla v souladu se zásadami soukromého práva a stanovena jasně a srozumitelně. Pokud by soud dospěl k závěru, že sjednaný úrok je v rozporu s dobrými mravy, je nepřiměřený, měl by aplikovat ust. § 577 o.z. a sjednanou výši úroků moderovat. 3. Ve věci nebyl vydán navrhovaný elektronický platební rozkaz, žalované byla zaslána žaloba a její doplnění spolu s výzvou k vyjádření, doručeno bylo na adresu uvedenou v Informačním systému základních registrů postupem dle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.). Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k nařízenému jednání na 1. 12. 2022 se bez omluvy nedostavila, ač k tomuto byla obeslána a doručení bylo vykázáno 7. 10. 2022. Soud proto jednal bez účasti žalované a rozhodl v její nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 o.s.ř. Vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. Ve věci nemohlo být rozhodnuto rozsudkem pro zmeškání vzhledem k tomu, že žalovaná nebyla o této možnosti zaslaným předvoláním informována – poučena. 4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 22. 11. 2019 bylo zjištěno, že žalovaná se společností [právnická osoba] uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které si půjčila částku 10 000 Kč, kterou obdržela v hotovosti. Úvěr se zavázala splatit i spolu s poplatkem ve výši 7 994 Kč sestávajícím z úroku ve výši 3 103 Kč, částky za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 4 891 Kč, a to formou 52 týdenních splátek po 347 Kč. Úrok byl sjednán ve výši 56 % po celou dobu trvání smlouvy. Uvedená část smlouvy o úvěru byla podepsána, pokud však jde o smluvní podmínky, které byly uvedeny na následující straně a nejsou tak součástí smlouvy a nejsou žalovanou ani podepsány. 5. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 1. 2. 2022 bylo zjištěno, že žalované bylo sděleno, že dlužná částka z uvedeného úvěru činí ke dni 1. 2. 2022 částku 22 338,34 Kč, zároveň byla vyzvána k doplacení dlužné částky ve lhůtě 10 dnů od doručení a informována o tom, že předmětná pohledávka byla postoupena žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022. 6. Dopisem ze dne 10. 2. 2022 bylo zjištěno, že žalovaná byla opětovně vyzvána k okamžitému splacení částky 22 338,34 Kč včetně příslušenství a poplatků s tím, že pokud částka nebude uhrazena do 17. 3. 2022, stane se splatným celý dluh a žalobce je oprávněn přistoupit k vymáhání pohledávky soudní cestou. Rovněž předžalobní výzvou z 20. 5. 2022 byla žalovaná informována právním zástupcem žalobce o tom, že dluh po splatnosti představuje částku 23 336,85 Kč a byla vyzvána k úhradě ve lhůtě 7 dnů a poučena i o narůstajícím příslušenství pohledávky a o možnosti vymáhání soudní cestou. 7. Ze zákaznické karty žalované bylo zjištěno, že tuto s žalovanou sepisovala [jméno] [příjmení] jako vázaný zástupce a z karty vyplývá, že jmenovaná bydlí v nájmu, je svobodná, pracuje jako operátor s příjmem 17 617 Kč, další čistý příjem domácnosti je uveden částkou 25 000 Kč a celkem tak příjmy činí 42 617 Kč. Běžné měsíční výdaje jsou uvedeny v celkové výši 5 000 Kč. Předložen byl doplněk k pracovní smlouvě ze dne 30. 6. 2019 navazující na pracovní smlouvu ze dne 10. 7. 2017 s tím, že je sjednán pracovní poměr na dobu neurčitou. Z předložených výplatních pásek za měsíc září a říjen 2019 bylo zjištěno, že čistá mzda činila 20 864 Kč a 14 370 Kč, při čemž příspěvky na ubytování nejsou patrné. 8. Podle § 2390 a § 2392 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zas