10 C 140/2023-57 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 6. 10. 2022 (upřesněnou podáním doručeným soudu dne 19. 12. 2023) domáhala po žalované zaplacení částky 8 924 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky jdoucím od 21. 11. 2021 do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 190 Kč a smluvní pokuty ve výši 596,30 Kč. Tvrdila, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 7. 10. 2021 uzavřena Smlouva o úvěru [číslo] to distančním způsobem na adrese [webová adresa] (dále jen„ Smlouva“). Na základě smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 6 700 Kč s možností postupného čerpání a žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobkyni spolu s příslušenstvím k datu splatnosti dle smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy je mimo jiné Sazebník a Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Žalovaná požádala o poskytnutí úvěru prostřednictvím internetové stránky [webová adresa] vyplněním žádosti o poskytnutí úvěru a poskytla údaje, na základě kterých žalobkyně posoudila její úvěruschopnost. Žalobkyně při ověřování úvěruschopnosti nejprve zjistila u žalované informace ohledně celkového počtu členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem, počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem majících příjem, pravidelné měsíční výdaje uvedené spotřebitelem při žádosti o spotřebitelský úvěr, čisté měsíční příjmy uvedené spotřebitelem, ověřené čisté měsíční příjmy a další; tyto informace žalovaná sdělila žalobkyni. Dále žalobkyně ověřila, zda se žalovaná nenachází v registrech - centrální evidence exekucí, insolvenční rejstřík, registru neplatných dokladů, registru PČR hledaných osob, registr politicky aktivních osob, katastrálního rejstřík – kontrola platnosti adresy, registr„ sankční seznamy“ a interní registr historie klienta. Úvěr byl poskytnut žalované v souladu se schváleným kreditním rámcem, který odpovídá disponibilnímu příjmu domácnosti žalované. Žalobkyně provedla posouzení úvěruschopnosti žalované podle interní metodiky schválené ČNB a zcela v souladu se zákonnými požadavky vymezenými v zákoně č. 257/2016 Sb. Žalobkyně nahlédla do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti dlužníka – spotřebitele, konkrétně do databází vedených spol. [anonymizováno] – [anonymizována čtyři slova], která provozuje a spravuje registr bankovních a nebankovních klientských informací (NRKI a BRKI registry), dále insolvenčního rejstříku, do centrální evidence exekucí, a to se závěrem, že dlužník byl a je schopen své závazky splácet, nebyl veden ani v insolvenčním rejstříku, ani v evidenci exekucí. Následně žalobkyně vycházela z informací získaných od žalované, a to jednak získaných prostřednictvím licence AISP (PSD2) náhledem na bankovní účet žalované a související transakce dokládající její příjmy a výdaje (resp. kladný rozdíl mezi příjmy a výdaji umožňující řádné splácení závazků žalované), případně předložením výpisu z účtu a z výplatních pásek žalované prokazujících její pravidelný příjem, a také provedla lustraci dokladu předloženého dlužníkem v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra ČR. Žalovaná následně správnost svých identifikačních údajů, (jméno a příjmení, trvalý pobyt, e-mail, telefonní číslo a číslo bankovního účtu) žalobkyni potvrdila ve smlouvě a toto odsouhlasila podpisem úvěrové smlouvy. Úvěr byl žalované vyplacen, a to dne 7. 10. 2021 v částce 4 000 Kč, dne 8. 10. 2021 v částce 1 000 Kč a dne 30. 10. 2021 v částce 1 700 Kč. Žalovaná si při sjednávání smlouvy zvolila volitelné služby, a to služba“ Klidné spaní” za poplatek ve výši 110 Kč, služba“ Presto” za poplatek ve výši 495 Kč, informační SMS servis za poplatek ve výši 29 Kč. Jedná se o služby, které jsou volitelné a je na uvážení zájemce o úvěr, zda je bude chtít využít. Žalovaná požádala o odklad splatnosti úvěru celkově o 14 dní v souladu s čl. 2 Sazebníku, splatnost úvěru nastala tedy dne 20. 11. 2021. Žalovaná splatila celkem 905 Kč, a to dne 15. 11. 2021. Zaplacená částka byla použita nejprve na úhradu výdajů, které je třeba nahradit, dále na úhradu úroků z prodlení, pak smluvních pokut, poté poplatků za doplňkové služby a nakonec na zaplacení jistiny úvěru. Žalobkyni dále v důsledku prodlení žalované se splacením úvěru vznikl nárok na úhradu zákonných úroků z prodlení a smluvní pokuty v souladu s čl. 6 Všeobecných obchodních podmínek. Ke dni podání žaloby má žalovaná vůči žalobkyni nesplacenou pohledávku ve výši 10 840,14 Kč, zahrnující jistinu 6 700 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 1 590 Kč, poplatek za službu„ Klidné spaní“ 110 Kč, poplatek za službu„ Presto“ 495 Kč, poplatek za službu„ Informační SMS servis“ 29 Kč, dále zákonný úrok z prodlení 726,14 Kč, účelně vynaložené náklady 1 190 Kč (náklady spojené s upomínáním, které jsou vypočteny na základě skutečně provedených úkonů). Žalobkyně je v případě prodlení oprávněna požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů, které jí vznikly v souvislosti s prodlením žalované, a to paušálně ve výši 35 Kč denně, maximálně však ve výši 490 Kč za jeden kalendářní měsíc vymáhání pohledávky (jedná se o 28 SMS, 34 emailů a 10 telefonátů). Dále žalobkyně požadovala po žalované zaplacení smluvní pokuty v souladu s čl. 6 všeobecných obchodních podmínek a čl. 3 sazebníku ve výši 0,1 % denně za prvních 90 dnů prodlení žalované, tj. za období od 21. 11. 2021 do 18. 2. 2022, která představuje částku 596,30 Kč. Do dne podání žaloby žalovaná dlužnou částku neuhradila. 2. K výzvě soudu žalobkyně doplnila, že posouzení úvěruschopnosti žalované provedla dle interní metodiky schválené Českou národní bankou (CreditworthinessMethodology) a zcela v souladu se zákonnými požadavky vymezenými v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalobkyní ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalované činila 8 300 Kč, která podle žalobkyně umožňuje bezproblémové splácení úvěru ve výši poskytnuté žalované. K ověření výše příjmu využila žalobkyně licence AISP. Žalobkyně využívá služeb [právnická osoba], která disponuje licencí pro přístup k osobním bankovním údajům. Banka, u níž je žalovanou uvedený účet veden, nejprve příjme požadavek o poskytnutí informací o účtu. Majitel účtu je následně přesměrován do internetového bankovnictví, aby se autorizoval a potvrdil, že banka může informace o účtu poskytnout. 3. Usnesením č.j. 10 C 140/2023-45 ze dne 13. 7. 2023 soud účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, a zároveň je poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude předpokládat, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Usnesení bylo žalované včetně žaloby doručeno dne 14. 8. 2023 v souladu s ust. § 46b a ust. § 49 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), a to na adresu evidovanou jako bydliště žalované v informačním systému evidence obyvatel. 4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila a žalovaná se k výzvě soudu dle ust. § 115a o. s. ř. nevyjádřila, rozhodl soud v souladu se shora citovaným ustanovením bez nařízení jednání, vycházel přitom z obsahu spisu a předložených listinných důkazů. 5. Podle ust. § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 7. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 8. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřeb