10 C 49/2023-32 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobou doručenou soudu dne 8. 12. 2022 požadoval žalobce po žalovaném zaplacení částky 21 689,18 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 551,59 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 18 854,97 Kč, úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 21 689,18 Kč od 29. 7. 2022 do zaplacení a smluvní pokuty ve výši 1 713,45 Kč. Tvrdil, že mezi žalovaným a společností [právnická osoba], [IČO], došlo dne 25. 2. 2021 k uzavření Smlouvy o úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“), jejíž nedílnou součástí je Předpis splátek. Na základě uzavřené smlouvy žalovaný obdržel finanční hotovost ve výši 25 000 Kč, kterou převzal v místě svého bydliště, což stvrdil vlastnoručním podpisem smlouvy. Spolu s jistinou úvěru se žalovaný zavázal uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 21 480 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Celkově se tak žalovaný zavázal původnímu věřiteli uhradit částku ve výši 46 480 Kč. Žalovaný se v uzavřené smlouvě zavázal poskytnutou částku původnímu věřiteli splatit ve 14 měsíčních splátkách ve výši 3 320 Kč, splatnost poslední splátky a zároveň celková splatnost závazku pak připadala na den 25. 4. 2022. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Žalovaný uhradil částku ve výši 6 640,01 Kč, která odpovídá 2 řádně uhrazeným splátkám. Jednotlivé úhrady splátek byly původním věřitelem alokovány poměrně na jistinu a smluvně sjednané příslušenství pohledávky. Na poskytnutou jistinu úvěru tak byla alokována částka ve výši 3 310,82 Kč a na smluvně sjednané příslušenství pohledávky byla alokována částka ve výši 3 329,19 Kč. Žalovaný se tak dostal do prodlení s úhradou částky 39 839,99 Kč, kterou představoval součet zůstatku jistiny ve výši 21 689,18 Kč a zůstatku smluvního příslušenství pohledávky ve výši 18 150,81 Kč. Závazek ze smlouvy o úvěru nebyl původním věřitelem zesplatněn, jeho splatnost tak nastala nejpozději ke dni splatnosti poslední předepsané splátky, tj. ke dni 25. 4. 2022. Ode dne 26. 4. 2022 je žalovaný v prodlení s úhradou shora uvedené částky. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo původnímu věřiteli právo na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny i právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Dne 4. 4. 2022 byla mezi původním věřitelem a žalobcem uzavřena Rámcová smlouva o postupování pohledávek, ve znění pozdějších dodatků. Na základě této smlouvy pak došlo k postoupení pohledávek, a to konkrétně prostřednictvím Dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 7. 2022, postoupení pohledávek se stalo účinným ke dni 28. 7. 2022. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 56 046,91 Kč a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 21 689,18 Kč, nesplaceného smluvního úroku 1 802,35 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru 10 500 Kč, nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru 1 991,32 Kč, nesplaceného inkasního poplatku 3 857,15 Kč, postoupeného sankčního poplatku 3 000 Kč, postoupených paušálních nákladů na vymáhání pohledávky 500 Kč, postoupeného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků ve výši 2 044,06 Kč po celkové splatnosti závazku, postoupeného kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 1 346,94 Kč a postoupené smluvní pokuty ve výši 9 315,92 Kč. Po zvážení všech okolností vzniku pohledávky a s ohledem na osobu žalovaného, žalobce učinil rozhodnutí v soudním řízení ku prospěchu žalovaného neuplatnit postoupené sankční poplatky, paušální náklady na vymáhání pohledávky, část smluvní pokuty, postoupeného smluvního úroku po splatnosti úvěru jakož i kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení. Žalobce nárokuje po žalovaném zaplacení nesplacené jistiny 21 689,18 Kč, nesplaceného kapitalizovaného smluvního úroku 1 802,35 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru 10 500 Kč, nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru 1 991,32 Kč, nesplaceného inkasního poplatku 3 857,15 Kč, postoupeného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků po revizním přepočtu ve výši 704,16 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 551,59 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 713,45 Kč. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo původnímu věřiteli právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení, kterou žalobce požaduje z neplacené pohledávky ve výši 21 689,18 Kč, a to za období od 26. 4. 2022 do 14. 7. 2022, a to ve výši 1 713,45 Kč. Do dne podání žaloby žalovaný ničeho ani přes písemnou upomínku žalobci neuhradil. 2. Žalobce dále k výzvě soudu doplnil, že jeho právní předchůdce jako poskytovatel půjčky, splnil svou zákonnou povinnost ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě žalovaným vyplněné Žádosti o úvěr, ve které uvedl své údaje, číslo občanského průkazu, jakož i další údaje, dále pak požadovanou částku úvěru, příjmy, výdaje, zaměstnání. Žalovaný je při žádosti o úvěr povinen uvést o své osobě pravdivé, správné a úplné údaje, což stvrdil svým podpisem žádosti o úvěr. Na základě této žádosti byla s odbornou péčí posuzovaná schopnost žalovaného splácet úvěr a možnost dostát svému závazku. S ohledem na výši příjmů a výši úvěru, původní věřitel vyhodnotil žalovaného jako způsobilého ke splácení úvěru takové výše, jaká mu byla poskytnuta, tedy 25 000 Kč. Dle údajů uvedených žalovaným mu měsíčně zbývalo k úhradě případných ostatních závazků 11 734 Kč, v takovém případě tak bylo možno dovodit, že žalovaný byl v takové finanční situaci, která mu umožnila splácet další závazky, a to i s ohledem na to, že výše měsíční splátky dle uzavřené smlouvy byla 3 320 Kč. Žalovanému tak mělo i po odečtení měsíčních splátek dotčeného úvěru, dle jeho tvrzených údajů, měsíčné zůstat 8 414 Kč, kterými mohl volně disponovat. Za dané situace tak nebyl jediný důvod se domnívat, že by žalovaný nebyl schopen dostát svým závazkům a nemohl splácet spotřebitelský úvěr. 3. Usnesením č.j. 10 C 49/2023-27 ze dne 27. 4. 2023 soud žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, a zároveň ho poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude předpokládat, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Usnesení bylo žalovanému včetně žaloby doručeno dne 12. 5. 2023 v souladu s ust. § 46b a ust. § 49 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), a to na adresu evidovanou jako bydliště žalovaného v informačním systému evidence obyvatel. 4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil ani neprokázal, že by dlužnou částku uhradil. S ohledem na skutečnost, že žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v žalobě a žalovaný se k výzvě soudu dle ust. § 115a o. s. ř. nevyjádřil (soud má za to, že souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání), rozhodl soud bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. 5. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 7. 2022 došlo k postoupení pohledávek na žalobce. Změna v osobě věřitele byla žalovanému písemně oznámena dne 4. 8. 2022. 6. Podle ust. § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 8. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 9. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnost