10 C 78/2023-39 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 19. 10. 2022 domáhal po žalované zaplacení částky 11 550 Kč se zákonným úrokem z prodlení jdoucím od 1. 12. 2020 do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaná uzavřela dne 31. 10. 2020 s žalobcem smlouvu o zápůjčce (Smlouva), na základě které poskytl žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč (Jistina), které byly žalované zaslány na účet č. [bankovní účet] dne 31. 10. 2020. Žalovaná se zavázala za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 3 250 Kč (Poplatek). Jistina a Poplatek byly splatné dne 30. 11. 2020, žalovaná však své smluvní závazky neuhradila řádně a včas, ke dni podání žaloby žalovaná na svůj dluh uhradila pouze 9 200 Kč, kdy touto částkou byla umořena smluvní pokuta, náklady spojené s uplatněním pohledávky a ponížen poplatek. Žalobce poskytl zápůjčku prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které si žalovaná nejprve přečetla nabídku na uzavření smlouvy, nastavila si dle vlastní volby dostupné parametry – splatnost a výši zápůjčky. Poté žalovaná vyplnila na webové stránce žalobce formulář – Žádost o poskytnutí zápůjčky, kde zadala své osobní údaje, včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaná učinila návrh na uzavření konkrétní smlouvy o zápůjčce vůči žalobci. Žalovaná zaškrtla řádek s tímto textem:„ Potvrzuji, že jsem se seznámil se zněním Smlouvy o zápůjčce a zněním Všeobecných obchodních podmínek, které jsou její součástí, těmto dokumentům porozuměl a souhlasím s jejich zněním“. Tím žalovaná zároveň odsouhlasila znění Obchodních podmínek žalobce. Smlouva o zápůjčce je klientem podepsána elektronicky, a to PINem, který [právnická osoba] zasílá na klientem uvedené telefonní číslo. V důsledku prodlení žalované vznikla povinnost uhradit též úroky z prodlení a účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením (písemné výzvy) v celkové výši 2 500 Kč (písemné výzvy odeslány dne 7. 12. 2020, 14. 12. 2020, 21. 12. 2020, 30. 12. 2020, 14. 1. 2021). Celková výše dluhu žalované kde dni podání návrhu činí 11 550 Kč (Jistina + Poplatek). Dále žalobce po žalované uplatnil smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč, tato částka již byla umořena částečnou úhradou žalované. Žalobce dále uvedl, že před uzavřením smlouvy posuzoval úvěruschopnost žalované, od které si vyžádal informace o rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech. Do dne podání žaloby žalovaná dlužnou částku neuhradila. 2. V průběhu řízení žalobce doplnil, že prověřil úvěruschopnost žalované tak, že dotazem na zdroj příjmů žalovaná uvedla, že je na základě smlouvy na dobu neurčitou zaměstnancem na plný úvazek (zaměstnavatelem je [právnická osoba] [anonymizováno] [obec]), pracovní pozice operátor výroby, její měsíční příjem činí 24 631 Kč. Žalobce ověřil příjmy žalované na základě výplatních pásek od zaměstnavatele [anonymizována dvě slova] [obec] předložených žalovanou se žádostí o zápůjčku, a to za měsíc srpen 2020, kdy čistá mzda žalované činila 25 347 Kč a za měsíc září 2020, kdy čistá mzda žalovaného činila 23 914 Kč. Z doložených výplatních pásek nebylo zjištěno, že by zaměstnavatel žalované strhával jakékoli částky na předchozí exekuce. Průměrný čistý měsíční příjem žalované tak činí 24 630,50 Kč. Žalobce měl za prokázané, že žalovaná má stabilní zaměstnání a příjem. Ohledně výdajů žalovaná uvedla, že její měsíční výdaje činí 2 Kč, dále uvedla, že je vdaná, nemá nezletilé děti a bydlí v podnájmu. Vzhledem k tomu, že žalovanou tvrzené výdaje ve výši 2 Kč byly nižší než částka nezabavitelného minima, která ke dni podání žádosti o zápůjčku žalovanou činila 7 772 Kč, vzal žalobce v rámci vyhodnocení úvěruschopnosti žalované v úvahu výdaje ve výši částky nezabavitelného minima. Následně žalobce ověřil úvěruschopnost žalované rovněž nahlédnutím do Centrální evidence exekucí, kde ke dni podání žádosti o zápůjčku žalovaná neměla žádný záznam. V rámci vyhodnocení úvěruschopnosti žalované vycházel žalobce z příjmů žalované ve výši 24 630,50 Kč, výdajů ve výši - 7 772 Kč, kdy rozdíl představuje částku 16 858,50 Kč. Na základě výše uvedeného byla žalované poskytnuta zápůjčka ve výši 10 000 Kč, což je částka, která se vejde do limitu 16 858,50 Kč. 3. Usnesením č.j. 10 C 78/2023-36 ze dne 12. 5. 2023 soud účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, a zároveň je poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude předpokládat, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Usnesení bylo žalované včetně žaloby doručeno dne 26. 5. 2023 v souladu s ust. § 46b a ust. § 49 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), a to na adresu evidovanou jako bydliště žalované v informačním systému evidence obyvatel. 4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. S ohledem na skutečnost, že se účastníci k výzvě soudu dle ust. § 115a o. s. ř. nevyjádřili, rozhodl soud v souladu se shora citovaným ustanovením bez nařízení jednání, vycházel přitom z obsahu spisu a předložených listinných důkazů. 5. Podle ust. § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 7. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 8. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 9. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 12. Smlouvou o zápůjčce ze dne 31. 10. 2020, upomínkami ze dne 7. 12. 2020, 14. 12. 2020, 21. 12. 2020, 30. 12. 2020, 14. 1. 2021, potvrzením o provedené platbě, výpisem z účtu žalobce a předžalobní výzvou ze dne 28. 2. 2022 bylo prokázáno, že žalobce a žalovaná uzavřeli dne 31. 10. 2020 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytl žalované zápůjčku ve výši 10 000 Kč, a to převodem na bankovní účet žalované, poplatek byl sjednán ve výši 3 250 Kč. Zápůjčku se žalovaná zavázala uhradit do 30 dnů. Žalovaná v rozporu se smlouvou zápůjčku řádně nesplatila, i přes opakované upomínky uhradila pouze 9 200 Kč. 13. Tato skutková zjištění jsou základem pro následující právní závěr soudu: 14. Žalobce se domáhal zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o zápůjčce. Soud zde pouze uvádí, že mnozí poskytovatelé finančních prostředků označují uzavírané smlouvy jako smlouvy o zápůjčce, peněžní ústavy, zejm. pak banky tyto smlouvy označují jako smlouvy o úvěru. Zatímco předmětem smlouvy o úvěru může být pouze pů