11 C 42/2023-58 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 29.9.2022 domáhala proti žalované zaplacení částky 18 487 Kč s příslušenstvím, a to z titulu dluhu z úvěrové smlouvy (žádost o úvěr ID [číslo]) ze dne 14.12.2021. Návrh odůvodnila tím, že jako věřitel poskytla žalované úvěr ve výši 15 000 Kč, prostřednictvím internetových stránek [webová adresa], kdy identita žadatele je ověřována odesláním 1 Kč na bankovní účet žalobkyně. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr spolu s poplatky, úroky a pojištěním splácet ve 24 pravidelných měsíčních splátkách. Žalobkyně dne 14.12.2021 odeslala poskytnutou částku úvěru ve výši 15 000 Kč na účet č. [bankovní účet] uvedený ve smlouvě. Žalovaná uhradila dne 15.3.2022 částku 6 907 Kč. Dlužná částka pak sestává z neuhrazené jistiny ve výši 13 125 Kč, poplatku za bezpečnou splátku ve výši 396 Kč, poplatku za SMS servis ve výši 196 Kč, úroků ve výši 2 940 Kč, účelně vynaložených nákladů ve výši 830 Kč a smluvních pokut ve výši 1 000 Kč. K výzvě soudu ohledně prokázání posouzení schopnosti žalované jako spotřebitele splácet poskytnutý úvěr žalobkyně uvedla, že před poskytnutím úvěru byla prověřována bonita žalované důsledným zjišťováním jejího kreditního skóre, neboli credit scoringu. Pro tento účel je využíván statistický model, jehož výstupem je pravděpodobnost dodržení úvěrových závazků ze strany klienta. Tímto je zjištěn limit nejvyšší měsíční splátky. Zohledňováno je rodinné postavení klienta, zejména vyživovací povinnosti, příjem partnera, příp. další skutečnosti, využívány jsou úvěrové registry SOLUS, NRKI, CEE a ISIR. 2. Usnesením č.j. 11 C 42/2023-46 ze dne 19.4.2023 soud žalovanou vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, a zároveň ji poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude předpokládat, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Usnesení bylo žalované včetně žaloby doručeno dne 15.5.2023 (do vlastních rukou). Žalovaná se ve stanovené lhůtě k postupu dle ust. § 115a o. s. ř. nevyjádřila, s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila žalobkyně již v žalobě. Soud proto v souladu s § 115a a § 101 odst. 4 o. s. ř. rozhodl bez nařízení jednání, vycházel přitom z obsahu spisu a předložených důkazů. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Úvěrovou smlouvou (ID žádosti [číslo]) ze dne 14.12.2021 a sazbeníkem bylo prokázáno, že žalobkyně uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru, na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč, který se zavázala splatit ve 24 splátkách v celkové výši 24 391 Kč. Současně byl sjednán korunový odklad pro případ prodloužení doby splatnosti, poplatek za korunový odklad ve výši 1 485 Kč, poplatek za doplňkovou službu bezpečná splátka 99 Kč, poplatek za doplňkovou službu SMS servis 49 Kč, účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním ve výši 100 Kč. 4. Dopisem ze dne 8.7.2022 vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 18 357 Kč ve lhůtě 14 dnů od sepsání výzvy, současně žalovanou upozornila na možnost soudního vymáhání dlužné částky. 5. Předžalobní výzvou ze dne 12.8.2022 žalobkyně žalovanou vyzvala ke splacení celého úvěru ve výši 18 487 Kč ve lhůtě do 30 dnů od sepsání výzvy. 6. Výpisem čerpání, splátek a úhrad bylo prokázáno, že dne 14.12.2021 byla žalované poskytnuta jistina ve výši 15 000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru činil 495 Kč, poplatek za SMS 343 Kč, účelně vynaložené náklady 1 060 Kč, smluvní pokuty 1 500 Kč, úrok 4 410 Kč, úrok z prodlení 121,56 Kč, poplatek za bezpečnou platbu 693 Kč, poplatek za expresní výplatu 199 Kč, náklady za vymáhání 1 694 Kč, přičemž žalovaná zaplatila částku 6 907 Kč. <i>7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>8. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.</i> <i>9. Dle ust. § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.</i> <i>10. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.</i> <i>11. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>12. Dle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>13. Dle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 14. Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že žalobní návrh je důvodný pouze z části. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda mezi účastníky smlouvy došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1As 30/2015-39). Úvěr pak může poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná. 15. Žalobkyně na výzvu soudu k doplnění a předložení důkazů vztahujících se ke zkoumání úvěruschopnosti žalované předložila pouze printscreeny ze systému žalobkyně, ze kterých nebylo zjištěno, že by na žalovanou byla vedena exekuce. Ohledně příjmu žalované a zejména prověření dalších výdajů žalované (např. nájem, inkaso a pod.) se omezila na doplnění tvrzení o tom, že vycházela z údajů uvedených žalovanou. V případě žalované neměla pochybnosti o její schopnosti poskytnutý úvěr splácet. Podepsaný soud má s ohledem na popsaný zjištěný skutkový stav věci za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně uloženou jí zákonem, jakožto poskytovateli spotřebitelského úvěru, řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli, a to pod sankcí neplat