17 C 353/2022-147 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou podepsanému soudu dne 16. 6. 2022 domáhala proti žalované zaplacení celkem částky 359 518,02 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že dne 18. 7. 2018 žalovaná uzavřela s jejím právním předchůdcem ([právnická osoba], dříve [právnická osoba]) smlouvu o úvěru – [příjmení] [jméno], jejíž nedílnou součástí byly Úvěrové podmínky, Sazebník poplatků a Všeobecné obchodní podmínky. Na základě této byla žalované poskytnuta částka 400 000 Kč, kterou se zavázala splácet pravidelnými měsíčními anuitními splátkami ve výši 5 514 Kč; úrok byl sjednán ve výši 5,4 % p.a. Protože žalovaná úvěr řádně a včas nesplácela, byl tento k datu 5. 12. 2020 zesplatněn. Na dluh žalovaná uhradila pouze částku 160 740 Kč. Dlužná částka je pak představována jistinou ve výši 312 518,02 Kč, smluvním kapitalizovaným úrokem ke dni 30. 11. 2021 ve výši 21 172,59 Kč, úrokem z prodlení kapitalizovaným ke dni 30. 11. 2021 ve výši 24 902,39 Kč a poplatky ve výši 1 000 Kč. Dále žalobkyně tvrdila, že dne 24. 6. 2019 žalovaná uzavřena s jejím právním předchůdcem ([právnická osoba], dříve [právnická osoba]) smlouvu o kontokorentním úvěru – [příjmení] [anonymizováno], jejíž nedílnou součástí byly Úvěrové podmínky, Sazebník poplatků a Všeobecné obchodní podmínky. Touto se banka zavázala umožnit žalované čerpat finanční prostředky na běžném účtu č. [bankovní účet] do výše 45 000 Kč; úrok byl sjednán ve výši 19,99 % p.a. Žalovaná se zavázala hradit měsíční splátky tak, že každý kalendářní měsíc trvání smlouvy zajistí na běžném účtu kreditní obrat minimálně ve výši 25 % z výše kontokorentního rámce, čímž dojde ke splácení kontokorentu minimálně v této sjednané výši. Ačkoli žalovaná kontokorent čerpala, sjednané měsíční splátky nehradila a došlo tak k překročení sjednaného limitu. Proto banka smlouvu vypověděla a žalovanou vyzvala k úhradě celé dlužné částky do 5. 12. 2020. Dlužná částka je pak představována jistinou ve výši 45 000 Kč, smluvním kapitalizovaným úrokem ve výši 1 856,57 Kč a sjednaným úrokem a úrokem z prodlení od 1. 12. 2021 do zaplacení. K výzvě soudu žalobkyně uvedla, že před poskytnutím úvěru dne 18. 7. 2018 vycházelo vyhodnocení úvěruschopnosti žalované z relevantních externích a interních registrů (BRKI, insolvenční rejstřík, evidence exekucí atd.) a z údajů uvedených žalovanou (tato byla v době podání žádosti o úvěr zaměstnána na dobu neurčitou s čistým měsíčním příjmem 35 823 Kč). Před poskytnutím úvěru dne 24. 6. 2019 bylo opět vycházeno z relevantních externích a interních registrů (BRKI, insolvenční rejstřík, evidence exekucí atd.) a z údajů uvedených žalovanou (tato byla v době podání žádosti o úvěr zaměstnána na dobu neurčitou s čistým měsíčním příjmem 39 265 Kč). Banka tak dospěla k závěru, že schopnost žalované splácet oba úvěry je dostatečná. 2. Žalovaná, ačkoli byla k soudním jednáním konajícím se ve dnech 12. 4. 2023 a 31. 5. 2023 řádně předvolána, se ani k jednomu jednání bez předchozí řádné a včasné omluvy nedostavila (předvolání k jednání považoval soud žalované za doručené dnem 16. 3. 2023 a 2. 5. 2023). Soud proto postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl bez přítomnosti žalované. 3. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2021, seznamem postoupených pohledávek a oznámením o postoupení pohledávky ze dne 15. 12. 2021. 4. Podle ust. § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 6. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 7. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodné obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 8. Podle ust. § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 9. Podle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Ze žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 16. 7. 2018 (včetně jeho doplnění) soud zjistil, že v tomto žalovaná uvedla, že je vdaná, bydlí v pronájmu, je zaměstnána na dobu neurčitou s čistým měsíčním příjmem 35 823 Kč, celkové splátky úvěrů činí 4 607 Kč. Úvěr měl být zčásti použit – co do 343 531 Kč – na splacení úvěru [číslo]. Dle protokolu o prověření úvěruschopnosti klienta ze dne 26. 7. 2022 (vyhodnocení provedeno ke dni 16. 7. 2018) činil měsíční příjem žalované 35 823 Kč, splátky závazků představovaly částku 4 607 Kč, ostatní výdaje 15 444 Kč a sjednaná splátka 5 514 Kč. Dle výpisu z účtu žalované číslo [bankovní účet] činil zůstatek na účtu za období od 29. 3. 2018 do 30. 4. 2018 3 102,47 Kč, za období od 30. 4. 2018 do 31. 5. 2018 1 998,63 Kč, za období od 31. 5. 2018 do 29. 6. 2018 771,76 Kč. Akceptačním dopisem ze dne 18. 7. 2018 bylo prokázáno, že mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [příjmení] [jméno], na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 400 000 Kč se sjednanou úrokovou sazbou 5,4 % p.a. Měsíční splátka úvěru činila 5 790 Kč. Dopisem ze dne 20. 11. 2020 prohlásila banka nesplacenou část úvěru za splatnou ke dni 5. 12. 2020 a žalovanou vyzvala k zaplacení dlužné částky ve výši 317 258,72 Kč ve lhůtě do 7 dnů. 11. Ze žádosti o kontokorentní úvěr ze dne 21. 6. 2019 soud zjistil, že v tomto žalovaná uvedla, že je rozvedená, bydlí v pronájmu, je zaměstnána na dobu neurčitou s čistým měsíčním příjmem 39 265 Kč, celkové splátky úvěrů činí 9 514 Kč. Dle protokolu o prověření úvěruschopnosti klienta ze dne 26. 7. 2022 (vyhodnocení provedeno ke dni 21. 6. 2019) činil měsíční příjem žalované 39 265 Kč, splátky závazků představovaly částku 9 514 Kč, ostatní výdaje 13 291 Kč a sjednaná splátka 1 350 Kč. Dle výpisu z účtu žalované číslo [bankovní účet] činil zůstatek na účtu za období od 28. 2. 2019 do 29. 3. 2019 1 024,76 Kč, za období od 29. 3. 2019 do 30. 4. 2019 9 505,92 Kč, za období od 30. 4. 2019 do 31. 5. 2019 14 234,58 Kč. Akceptačním dopisem ze dne 24. 6. 2019 bylo prokázáno, že mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které byl žalované poskytnut kontokorent do částky 45 000 Kč se sjednanou úrokovou sazbou 19,99 % p.a. Dopisem ze dne 20. 11. 2020 byl úvěr prohlášen za splatný ke dni 5. 12. 2020 a žalovaná vyzvána k úhradě dluhu ve výši 48 130,06 Kč ve lhůtě do 7 dnů. 12. Tato skutková zjištění jsou základem pro následující právní závěr soudu: Soud se tedy nejprve zabýval otázkou, zda mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování