6 C 222/2022-89 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně podala proti žalovanému návrh na zaplacení částky 67 483 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že dne 1. 2. 2019 byla mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] a žalovaným uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta právním předchůdcem žalobkyně zápůjčka ve výši 40 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli celkem částku ve výši 78 583 Kč, a to formou 18 měsíčních splátek po 4 366 Kč a tím, že poslední splátka je ve výši 4 361 Kč. Žalovaný své smluvní závazky nehradil řádně a včas, když poslední splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 19. 11. 2021. Právnímu předchůdci žalobkyně tak marným uplynutím měsíční lhůty pro úhradu poslední splátky vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činila na dlužné zápůjčce částku 24 259,09 Kč, na poplatcích za poskytnutí a správu úvěru částku 18 623,91 Kč na kapitalizované smluvní pokutě částku 20 000 Kč a na sankčním poplatku částku 4 600 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022, uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní, došlo k převedení pohledávky na žalující společnost. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dopisem ze dne 1. 2. 2022. Hodnota pohledávky ke dni postoupení činila částku 68 948,42 Kč Poslední upomínku před podáním žaloby zaslala žalobkyně žalovanému dne 20. 5. 2022, žalovaný však na dlužnou částku již nic nezaplatil. 2. K výzvě soudu žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to v souladu s ustanovením § 84 – 89 zákona č. 257/2016 Sb. Právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet poskytnutou zápůjčku, byla provedena lustrace žalovaného v dostupných registrech ([anonymizována dvě slova], [příjmení], interní databáze právního předchůdce žalobkyně, insolvenční rejstřík, Centrální evidence exekucí). Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly zástupcem předchůdkyně žalobkyně [jméno] [příjmení] následně ověřeny a kontrolovány. Dle těchto činil pravidelný měsíční příjem žalovaného částku 20 129 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně tak dospěla k názoru, že schopnost žalovaného splácet zápůjčku je dostatečná. 3. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil. K jednání soudu dne 14. 3. 2023 se žalovaný bez řádné a včasné omluvy nedostavil, přestože mu bylo předvolání vč. žaloby doručeno řádně v souladu s ustanovením § 49 odst. 2 a 4 o.s.ř. Soud proto jednal v nepřítomnosti žalovaného podle § 101 odst. 3 o.s.ř. 4. Na základě provedeného dokazování zjistil soud následující skutkový stav: 5. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že svědkyně s žalovaným uzavírala 3 smlouvy o úvěru, smlouva, která byla uzavřena dne 1. 2. 2019 byla druhá nebo třetí v pořadí. Smlouvu svědkyně s žalovaným uzavírala v místě, kde v té době bydlel, žalovaný říkal, že bydlí u bratra. Na tuto adresu si svědkyně také chodila pro splátky, někdy se s žalovaným dohodla, kdy a kde se sejdou a k předání peněz došlo na ulici. Při sjednávání smlouvy o zápůjčce předložil žalovaný svědkyni k nahlédnutí občanský průkaz a dále jí předložil k nahlédnutí dvě výplatní pásky za období předcházející uzavření smlouvy, tedy za měsíce listopad a prosinec 2018. Žalovaný rovněž svědkyni předložil pracovní smlouvu, svědkyně si již nepamatuje, kde v té době žalovaný pracoval. Z poznámky v zákaznické kartě však vyplývá, že u tohoto zaměstnavatele byl žalovaný zaměstnán od září 2018. Zda byla pracovní smlouva uzavřena na dobu určitou či neurčitou, si svědkyně nepamatuje. Svědkyně chtěla po žalovaném vědět, zda na adrese, kde byla smlouva sjednávána skutečně bydlí, o tom jí žalovaný předložil 2 dopisy, které mu na tuto adresu byly zaslány, 1 dopis byl od telefonního operátora. Ohledně bydlení se žalovaný vyjadřoval tak, že ho bratr vzal k sobě. Žádné jiné doklady žalovaný při sjednávání smlouvy o zápůjčce svědkyni nedával. Žalovaný nepředkládal žádné doklady k výdajům, pouze říkal, jaké výdaje má. Hovořil o tom, že platí nějaké jídlo a že přispívá bratrovi, svědkyně toto sečetla a uvedla do kolonky v zákaznické kartě. Svědkyně se vždy zákazníků ptá, jaké mají měsíční výdaje, poté provede součet těchto položek a uvede je do zákaznické karty. Žalovaný svědkyni neříkal nic o tom, že by měl nějaké vyživovací povinnosti. Neříkal ani nic o tom, že by měl uzavřenu nějakou smlouvu s bankou a z toho mu plynuly nějaké závazky. Žalovaný zpočátku hradil splátky řádně, ale asi po 3 měsících nastaly problémy, a když svědkyně žalovanému telefonovala, stávalo se, že žalovaný jí nebral telefon. 6. Soud měl prokázáno smlouvou o zápůjčce uzavřenou dne 1. 2. 2019 mezi společností [právnická osoba] a žalovaným, že uvedená společnost se zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 40 000 Kč a žalovaný se zavázal v souvislosti s touto zápůjčkou zaplatit souhrnný poplatek ve výši 38 583 Kč (úrok ve výši 9 803 Kč, částka 17 780 Kč za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení a částka 11 000 Kč za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení), tedy se zavázal zaplatit celkem částku 78 583 Kč, a to v 18 měsíčních splátkách ve výši 4 366 Kč, když poslední splátka činí částku 4 361 Kč. Zápůjční úroková sazba činila dle smlouvy 29 % p.a. a byla stanovena jako pevná po celou dobu trvání smlouvy. Dle článku 6.1 smluvních podmínek pro případ, že zákazník neuhradí řádně a včas splátku celkové dlužné částky, byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž je zákazník v prodlení. Podle článku 9.1 smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce je smlouva uzavřena na dobu určitou. 7. Ze zákaznické karty bylo zjištěno, že žalovaný měl být v době uzavření smlouvy o zápůjčce zaměstnán jako operátor s čistým měsíčním příjmem 20 129 Kč, přičemž zaměstnání mělo být ověřeno jednou výplatní páskou. Odhadované měsíční výdaje byly konkretizovány částkou 8 000 Kč (bez další specifikace). Dále bylo uvedeno, že žalovaný je svobodný, bydlí v nájmu, bez vyživovacích povinností a nesplácí externí splátky zápůjček ani interní splátky PF. 8. Listinou ze dne 1. 2. 2022 vyrozuměla společnost [právnická osoba] žalovaného, že smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 byla pohledávka v částce 68 948,42 Kč postoupena žalující společnosti. 9. Dopisem ze dne 20. 5. 2022 byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky ve výši 70 681,78 Kč, a to ve lhůtě 7 dnů od datace této výzvy. 10. Podle § 2390 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 11. Podle § 2392 odst. 1 o.z. lze při peněžité půjčce ujednat úroky. 12. Podle § 2394 o.z. bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úroky při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. 13. Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 14. Podle § 1968 věty prvé o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Podle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 16. Podle § 547 o.z. musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům a zákonům. 17. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 18. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvod