6 C 227/2022-81 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně podala proti žalované návrh na zaplacení částky 38 388 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že dne 23. 1. 2019 byla mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] a žalovanou uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž základě byla žalované poskytnuta právním předchůdcem žalobkyně zápůjčka ve výši 30 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy, a to v částce, která nebyla použita na refinancování zůstatku dlužné částky žalované z dříve uzavřené smlouvy o zápůjčce. Žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli celkem částku ve výši 50 533 Kč, a to formou 60 týdenních splátek po 843 Kč a tím, že poslední splátka je ve výši 796 Kč. Žalovaná své smluvní závazky nehradila řádně a včas, když poslední splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 17. 6. 2020. Právnímu předchůdci žalobkyně tak marným uplynutím týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činila na dlužné zápůjčce částku 12 706,36 Kč, na poplatcích za poskytnutí a správu úvěru částku 6 681,64 Kč na kapitalizované smluvní pokutě částku 15 000 Kč a na sankčním poplatku částku 4 000 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022, uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní, došlo k převedení pohledávky na žalující společnost. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena dopisem ze dne 1. 2. 2022. Hodnota pohledávky ke dni postoupení činila částku 39 042,50 Kč Poslední upomínku před podáním žaloby zaslala žalobkyně žalované dne 20. 5. 2022, žalovaná však na dlužnou částku již nic nezaplatila. 2. K výzvě soudu žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to v souladu s ustanovením § 84 – 89 zákona č. 257/2016 Sb. Právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet poskytnutou zápůjčku, byla provedena lustrace žalované v dostupných registrech ([anonymizována dvě slova], [příjmení], interní databáze právního předchůdce žalobkyně, insolvenční rejstřík, Centrální evidence exekucí). Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly zástupcem předchůdkyně žalobkyně [jméno] [příjmení] následně ověřeny a kontrolovány. Dle těchto činil pravidelný měsíční příjem žalované částku 11 886 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně tak dospěla k názoru, že schopnost žalovaného splácet zápůjčku je dostatečná. 3. Žalovaná se k návrhu nevyjádřila. K jednání soudu dne 14. 3. 2023 se žalovaná bez řádné a včasné omluvy nedostavila, přestože jí bylo předvolání vč. žaloby doručeno řádně v souladu s ustanovením § 49 odst. 2 a 4 o.s.ř. Soud proto jednal v nepřítomnosti žalované podle § 101 odst. 3 o.s.ř. 4. Na základě provedeného dokazování zjistil soud následující skutkový stav: 5. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že svědkyně pracovala pro [právnická osoba] po dobu dvou či tří let. S žalovanou uzavírala pouze jednu smlouvu, avšak ještě předtím chodila k žalované, protože od ní vybírala peníze z titulu smlouvy, kterou žalovaná se [právnická osoba] již měla uzavřenu, ale kterou s ní svědkyně nesjednávala. Žalovaná bydlela v pronájmu a vždy, když u žalované svědkyně byla, byly přítomny tři děti. Při sjednávání smlouvy o zápůjčce předložila žalovaná svědkyni k nahlédnutí svůj občanský průkaz a dále doklad o příjmu, když s ohledem na odstup žasu si svědkyně nepamatuje, o jaký doklad se jednalo. Nepamatuje si ani na to, zda jí žalovaná předložila jeden nebo více dokladů. Zda v té době žalovaná pracovala či nikoliv, si svědkyně nevzpomíná. Doklady, které žalovaná svědkyni předložila při sjednávání smlouvy o zápůjčce byly žalované vráceny. V té době platila žalovaná splátky u [právnická osoba], svědkyně si nevzpomíná, zda v té době měla žalovaná ještě nějaké další úvěry či zápůjčky. Jestliže je v zákaznické kartě uvedeno, že žalovaná měla externí splátky 1 442 Kč měsíčně, pak svědkyně vycházela ze smlouvy, kterou jí žalovaná předložila k nahlédnutí, s jakou společností byla tato smlouva uzavřena, si svědkyně nevzpomíná. V položce odhadovaných měsíčních výdajů je uveden součet částek, které žalovaná uvedla jako výdaje za nájem, léky, telefon a jídlo a dále za ošacení, svědkyně uvedla, že jí to připadalo málo, protože ví, kolik rodina spotřebuje jídla. Údaje, které svědkyně od žalované zjistila, zaslala svědkyně na Provident, údaje se zasílají do systému, který následně určí, zda jsou splněny podmínky pro poskytnutí úvěru. 6. Soud měl prokázáno smlouvou o zápůjčce uzavřenou dne 23. 1. 2019 mezi společností [právnická osoba] a žalovanou, že uvedená společnost se zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 30 000 Kč a žalovaná se zavázala v souvislosti s touto zápůjčkou zaplatit souhrnný poplatek ve výši 20 533 Kč (úrok ve výši 5 366 Kč, částka 11 540 Kč za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení a částka 3 627 Kč za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení), tedy se zavázala zaplatit celkem částku 50 533 Kč, a to v 60 týdenních splátkách ve výši 843 Kč, když poslední splátka činí částku 796 Kč. Zápůjční úroková sazba činila dle smlouvy 29 % p.a. a byla stanovena jako pevná po celou dobu trvání smlouvy. Dle článku 6.1 smluvních podmínek pro případ, že zákazník neuhradí řádně a včas splátku celkové dlužné částky, byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž je zákazník v prodlení. Podle článku 9.1 smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce je smlouva uzavřena na dobu určitou. 7. Ze zákaznické karty bylo zjištěno, že žalovaná měla být v době uzavření smlouvy o zápůjčce v domácnosti s čistým měsíčním příjmem 11 886 Kč, přičemž příjmy žalované měly být ověřeny dvěma výpisy z bankovního účtu. Další čisté příjmy domácnosti měly být ve výši 25 000 Kč, tedy celkový příjem ve výši 36 886 Kč měsíčně. Odhadované měsíční výdaje byly konkretizovány částkou 15 000 Kč (bez další specifikace) s tím, že interní splátky činí částku 4 587 Kč měsíčně a externí splátky zápůjček činí částku 1 442 Kč měsíčně. Dále bylo uvedeno, že žalovaná je svobodná, bydlí v nájemním bytě a má 4 vyživovací povinnosti. 8. Listinou ze dne 1. 2. 2022 vyrozuměla společnost [právnická osoba] žalovanou, že smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 byla pohledávka v částce 39 042,50 Kč postoupena žalující společnosti. 9. Dopisem ze dne 20. 5. 2022 byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky ve výši 39 950,40 Kč, a to ve lhůtě 7 dnů od datace této výzvy. 10. Podle § 2390 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 11. Podle § 2392 odst. 1 o.z. lze při peněžité půjčce ujednat úroky. 12. Podle § 2394 o.z. bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úroky při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. 13. Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 14. Podle § 1968 věty prvé o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Podle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 16. Podle § 547 o.z. musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům a zákonům. 17. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 18. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti sp