6 C 433/2022-48 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně podala proti žalované návrh na zaplacení částky 12 619,50 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že dne 6. 5. 2021 byla distančním způsobem na adrese [webová adresa] uzavřena smlouva o úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr až do výše 10 500 Kč s možností postupného čerpání a žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky žalobkyni vrátit a zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru a další poplatky za žalovanou objednané volitelné služby. Žalovaná požádala o poskytnutí úvěru prostřednictvím internetové schránky [webová adresa] vyplnění žádosti o poskytnutí úvěru a poskytla údaje, na základě kterých žalobkyně posoudila její úvěruschopnost. Žalobkyně při ověřování úvěruschopnosti zjistila u žalované celkový počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti s žalovanou, počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti s žalovanou mající příjem, pravidelné měsíční výdaje, čisté měsíční příjmy a ověřené čisté měsíční příjmy. Tyto informace sdělila žalobkyni žalovaná. Dále žalobkyně ověřila, zda se žalovaná nenachází ve výpisu z centrální evidence exekucí, výpisu z insolvenčního rejstříku, výpisu z registru neplatných dokladů, výpisu z registru PČR hledaných osob, výpisu z registru politicky aktivních osob, výpisu katastrálního rejstříku a interního registru historie klienta. Žalobkyně provedla posouzení úvěruschopnosti žalované dle interní metodiky schválené ČNB. Žalobkyně nahlédla do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti dlužníka, a to konkrétně do databází [právnická osoba], která provozuje a spravuje registr bankovních a nebankovních klientských informací, insolvenční rejstříku do centrální evidence exekucí, když vycházela z informací získaných od dlužníka. Žalovaná správnost identifikačních údajů žalobkyni potvrdila ve smlouvě, která byla s žalovanou uzavřena elektronicky. Navíc se žalovaná sekundárně jednoznačně identifikovala, a to vč. prostřednictvím platby ověřovacího poplatku ve výši 1 Kč na účet žalující společnosti. Úvěr byl vyplacen dne 6. 5. 2021 prostřednictvím bankovního převodu v částce 10 500 Kč. Žalobkyně uvedla, že při sjednávání smlouvy zvolila žalovaná volitelnou službu„ Presto“ za poplatek ve výši 165 Kč, požádala o odklad splatnosti úvěru o 58 dní, takže splatnost úvěru nastala dne 2. 8. 2021. Ve dnech 12. 6. 2021 – 18. 6. 2021 uhradila žalovaná celkem 6 540 Kč. Žalobkyně uvedla, že žalovaná má nesplacenou pohledávku ve výši 16 366,12 Kč sestávající z jistiny ve výši 10 500 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1 020 Kč, poplatku za službu„ Presto“ ve výši 165 Kč s tím, že žalobkyně dále požaduje zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 1 426,12 Kč, účelně vynaložené náklady ve výši 3 255 Kč a smluvní pokutu za období od 3. 8. 2021 do 31. 10. 2021 ve výši 934,50 Kč. Před podáním žalobního návrhu byla žalované zaslána předžalobní upomínka, na základě které však žalovaná dlužno částku žalobkyni nezaplatila. 2. K výzvě soudu, aby žalobkyně doplnila skutková tvrzení uvedená v žalobě, a aby uvedla, kdy a jakým konkrétním způsobem posoudila úvěruschopnost žalované, na základě jakých konkrétních údajů byla úvěruschopnost žalované prověřována, kým a s jakým výsledkem, a aby ke svému tvrzení žalobkyně označila a předložila důkazy, přestože byla poučena o tom, že ohledně existence povinnosti žalované uhradit žalobkyní požadované částky s příslušenstvím nese důkazní břemeno žalobkyně, jinak se v této části může vystavit nepříznivému rozhodnutí ve věci, žalobkyně svá skutková tvrzení nedoplnila a ani neoznačila a nepředložila důkazy k prokázání tvrzení uvedených v žalobě. 3. Soud rozhodl ve věci bez jednání dle § 115a o.s.ř., když uzavřel, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně i žalovaná byly vyzvány, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřily, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez jednání. Žalobkyně s navrhovaným postupem souhlasila, žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, a proto soud postupoval podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a předpokládal, že k tomuto postupu nemá námitek 4. Na základě provedeného dokazování zjistil soud následující skutkový stav: 5. Soud měl prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru uzavřenou dne 6. 5. 2021 mezi společností [právnická osoba] a žalovanou, že uvedená společnost se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 10 500 Kč a žalovaná se zavázala v souvislosti s tímto úvěrem zaplatit poplatek ze sjednání úvěru ve výši 2 520 Kč s datem splatnosti 5. 6. 2021. Žalovaná v rámci volitelných služeb zvolila službu„ Presto“ za poplatek ve výši 165 Kč a RPSN byla sjednána ve výši 1 269,72 %. Nedílnou součástí smlouvy o spotřebitelském úvěru jsou všeobecné obchodní podmínky. 6. Podle článku 6 odst. 4 všeobecných obchodních podmínek platných od 1. 8. 2020 ocitne-li se dlužník v prodlení s úhradou dlužné splátky, má věřitel vůči dlužníkovi nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky až do zaplacení, kdy uplatněná smluvní pokuta však nesmí přesáhnout shora uvedený limit 0,1 % z částky, ohledně níž je dlužník v prodlení. 7. Ze zprávy [právnická osoba] soud zjistil, že na účet č. [bankovní účet], jehož majitelkou byla ke dni 7. 5. 2021 žalovaná, byla dne 7. 5. 2021 připsána částka 10 500 Kč od [právnická osoba] 8. Dopisem ze dne 25. 8. 2022 byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky ve výši 17 407,84 Kč z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne 6. 5. 2021, a to ve lhůtě do 3 dnů. 9. Podle § 2390 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 10. Podle § 2392 odst. 1 o.z. lze při peněžité půjčce ujednat úroky. 11. Podle § 2394 o.z. bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úroky při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. 12. Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 13. Podle § 1968 věty prvé o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Podle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 15. Podle § 547 o.z. musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům a zákonům. 16. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 17. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 18. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 19. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povine