6 C 437/2022-92 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně podala proti žalovanému návrh na zaplacení částky 35 897,87 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že dne 11. 5. 2019 byla mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] a žalovaným uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta právním předchůdcem žalobkyně zápůjčka ve výši 22 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli celkem částku ve výši 41 017 Kč, a to formou 60 týdenních splátek po 684 Kč, když poslední splátka je ve výši 661 Kč. Žalovaný své smluvní závazky nehradil řádně a včas, když poslední splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 15. 5. 2019. Právnímu předchůdci žalobkyně tak marným uplynutím týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činila na dlužné zápůjčce částku 19 200 Kč a na dlužném poplatku částku 16 697,87 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020, uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní, došlo k převedení pohledávky na žalující společnost. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dopisem ze dne 6. 1. 2021. Hodnota pohledávky ke dni postoupení činila částku 48 797,87 Kč, jejíž součástí je i navýšení účtované původním věřitelem, které však žalobkyně vůči žalovanému neuplatňuje. Poslední upomínku před podáním žaloby zaslala žalobkyně žalovanému dne 9. 11. 2021, žalovaný však na dlužnou částku již nic nezaplatil. 2. K výzvě soudu žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet poskytnuté zápůjčky podle § 9 odst. 1 z.č. 145/2010 Sb., žalovaný byl dotázán na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě informací získaných od zákazníka, které jsou obsahem zákaznické karty, do níž žalovaný uvedl, že má stálý příjem financí, neboť je zaměstnán na plný pracovní úvazek, žije v nájmu, nemá vyživovací povinnost k žádné další osobě a nemá úvěr z kreditní karty ani zápůjčku u jiné společnosti. Na podporu svého tvrzení předložila žalobkyně zákaznickou kartu podepsanou dne 11. 5. 2019 žalovaným s tím, že žalovaný měl předložit 2 výplatní pásky, a to za měsíce únor a březen roku 2019. Zároveň žalobkyně předložila výpisy z účtů žalovaného za měsíce únor, březen a duben roku 2019, z nichž vyplývá, že žalovaný v těchto měsících platil 2 splátky úvěru v částkách 2 329 Kč a 2 607 Kč, resp. iknaso dlužné částky ve výši 2 607 Kč a 1 972 Kč. Současně bylo z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku ověřeno, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení. Právní předchůdkyně žalobkyně tak dospěla k názoru, že schopnost žalovaného splácet zápůjčky je dostatečná. 3. Soud rozhodl ve věci bez jednání dle § 115a o.s.ř., když uzavřel, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně i žalovaný byli vyzváni, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez jednání. Žalobkyně ani žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřili, a proto soud postupoval podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a předpokládal, že k tomuto postupu nemají námitek 4. Na základě provedeného dokazování zjistil soud následující skutkový stav: 5. Soud měl prokázáno smlouvou o zápůjčce uzavřenou dne 11. 5. 2019 mezi společností [právnická osoba] a žalovaným, že uvedená společnost se zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 22 000 Kč a žalovaný se zavázal v souvislosti s touto zápůjčkou zaplatit souhrnný poplatek ve výši 19 017 Kč, tedy se zavázal zaplatit celkem částku 41 017 Kč, a to v 60 týdenních splátkách ve výši 684 Kč, když poslední splátka činí částku 661 Kč, s tím, že první splátka je splatná do jednoho měsíce od data uzavření smlouvy. Podle článku 9 smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce, které žalovaný podepsal dne 11. 5. 2019, se žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně dohodli na tom, že smlouva je uzavřena na dobu určitou. 6. Listinou ze dne 6. 1. 2021 vyrozuměla společnost [právnická osoba] žalovaného, že smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 byla pohledávka v částce 48 797,87 Kč postoupena žalující společnosti. 7. Dopisem ze dne 9. 11. 2021 byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky ve výši 48 213,34 Kč, a to ve lhůtě do 24. 11. 2021. 8. Podle § 2390 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 9. Podle § 2392 odst. 1 o.z. lze při peněžité půjčce ujednat úroky. 10. Podle § 2394 o.z. bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úroky při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. 11. Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Podle § 1968 věty prvé o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Podle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 14. Podle § 547 o.z. musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům a zákonům. 15. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 16. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 17. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 18. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 19. Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. podle odstavce 2 cit. ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 20. Ze zjištěného skutkového stavu a za použití zákonných ustanovení shora citovaných dospěl soud k závěru, že návrh žalobkyně co do částky 19 200 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z výše uvedené částky od 25. 11. 2021 do zaplacení je důvodný, a to z titulu bezdůvodného obohacení. V řízení bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce, na základě které žalovaný obdržel zápůjčku ve výši 22 000 Kč, kterou se s poplatky zavázal zaplatit v pravidelných týdenních splátkách