9 C 163/2022-129 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 21. 5. 2022 domáhala proti žalovanému zaplacení částky 175 813,41 Kč s příslušenstvím, a to se smluvním úrokem ve výši 19,99 % ročně z částky 162 092,72 Kč od 27. 9. 2021 do 25. 12. 2021, úrokem ve výši 8,5 % z téže částky od 26. 12. 2021 do zaplacení a se zákonným úrokem ve výši 8,5 % ročně z částky 175 813,41 Kč od 28. 9. 2021 do zaplacení. Uvedla, že je právním nástupcem [právnická osoba] s.r.o., která poskytovala finanční produkty pod značkou [anonymizováno]. Na základě projektu ze dne 4. 5. 2021 došlo k fúzi sloučením [právnická osoba] [příjmení] a.s. jakožto nástupnické společnosti se [právnická osoba] s.r.o. jakožto společnosti zanikající, jejíž jmění přešlo na nástupnickou společnost [právnická osoba] [právnická osoba] s žalovaným uzavřela dne 21. 4. 2021 smlouvu o hotovostním úvěru [číslo] na jejímž základě žalovanému poskytla dne 21. 4. 2021 finanční prostředky ve výši 165 000 Kč. Povinností žalovaného bylo poskytnutou částku vrátit spolu se sjednanými úroky ve 23 splátkách po 9 677 Kč. Ve smlouvě byl sjednán i roční smluvní úrok ve výši 19,99 % ročně, poplatek za zprostředkování úvěru ve výši 3 300 Kč a měsíční pojistné 790 Kč. Žalobkyně před uzavřením smlouvy provedla posouzení úvěruschopnosti žalovaného dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Posouzení bylo provedeno na základě informací, které žalovaný sám v žádosti o úvěr uvedl, nespoléhala však na jeho tvrzení, ale informace si ověřila za použití ověřitelných údajů. Byly tak verifikovány jak příjmy, tak výdaje žalovaného jako žadatele. Jeho příjmy důkladně ověřila na základě podkladů, které jí žalovaný předložil a výdaje žalovaného porovnala s normativními náklady na bydlení v daném místě a s právními předpisy stanovenou částkou životního minima, rovněž čerpala informace z dostupných bankovních a nebankovních registrů a insolvenčního rejstříku. Nezjistila žádné důvodné pochybnosti o tom, že by žalovaný nebyl schopen úvěr splácet. Žalovaný porušil svoji povinnost úvěr řádně splácet, když 2 měsíce neuhradil splátku a byl i s první splátkou v prodlení déle než 3 měsíce, proto byl úvěr dne 27. 9. 2021 zesplatněn, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne 27. 9. 2021 spolu s výzvou k úhradě částky 175 813,41 Kč. Uvedená částka se skládá z neuhrazené části poplatku za zprostředkování úvěru 392,72 Kč, dlužné jistiny 162 092,72 Kč, dlužného smluvního úroku ke dni zesplatnění ve výši 10 457,97 Kč a dlužného pojistného 2 370 Kč. Dále i smluvní pokuty ve výši 500 Kč za opožděné platby. 2. Pobyt žalovaného se nepodařilo zjistit, proto mu byla pro toto řízení ustanovena opatrovnice, která v písemném vyjádření namítala, že žalobkyně řádně neposoudila úvěruschopnost žalovaného, zejména pokud se vezmou údaje z výpisu z účtu žalovaného za období ledna 2021, kdy je zřejmé, že součet příchozích plateb je 24 038 Kč a součet odchozích plateb 24 715 Kč, což značí, že výdaje žalovaného byly vyšší než jeho příjmy. Navíc z výpisu vyplývá odchozí platba ve výši 3 439 Kč ve prospěch [obec] spořitelny, která je označena jako inkaso úvěru, dále je z výpisu zřejmé, že z účtu odcházely platby i jiným úvěrovým společnostem – [anonymizováno], [právnická osoba] a další. Pokud jde o další výpisy z účtu žalovaného, tyto nejsou kompletní a nelze z nich proto činit žádné závěry ohledně jeho příjmů a výdajů. Nelze také přehlédnout to, že žalovaný měl hradit splátky ve výši 9 677 Kč, když jeho příjem činil 21 000 Kč a navíc bylo zřejmé, že splácí ještě další úvěry. Pokud jde o sjednaný úrok ve výši 19,99 % ročně, tento považuje za nepřiměřený, neboť výše úrokových sazeb u úvěrů poskytovaných bankami činila v roce 2021 okolo 7 %. Rovněž poukazovala na to, že smluvní úrok ve výši 19,99 % ročně je uplatňován již od data 27. 9. 2021. 3. Vzhledem k námitkám opatrovnice žalovaného žalobkyně vzala zpět žalobní návrh týkající se úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 175 813,41 Kč za období od 28. 9. 2021 do 7. 10. 2021 a soud proto na základě tohoto částečného zpětvzetí řízení dle § 96 odst. 1 a 2 o.s.ř. zastavil (výrok I. rozsudku). 4. Na základě výzvy soudu žalobkyně doplnila svůj žalobní návrh a uvedla, že má za to, že provedla vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného řádně. Žalovaný jí sdělil, že je svobodný, nemá žádnou vyživovací povinnost, je zaměstnán s čistým příjmem 21 000 Kč, což bylo ověřeno výpisem z účtů žalovaného, z nichž také zjistila průměrný příjem žalovaného ve výši 23 154 Kč. Žalovaný jako své výdaje uvedl částku 6 000 Kč měsíčně s tím, že v částce 3 000 Kč by mělo být zahrnuto bydlení v nájmu a zbývající částka jsou ostatní výdaje. Nahlédnutím do registru klientských informací byl zjištěn 1 závazek žalovaného ze spotřebního úvěru s měsíční splátkou 1 359 Kč a zbývající jistinou k doplacení ve výši 7 710 Kč, žádné jiné závazky v době žádosti o úvěr nebyly evidovány. Potvrzením o vyplacení úvěru [číslo] prokázala, že došlo 21. 4. 2021 k převodu částky 165 000 Kč na účet žalovaného č. [bankovní účet] pod [variabilní symbol]. Pokud jde o sjednaný úrok ve výši 19,99 % ročně, má za to, že se jedná o úrok přiměřený, který není v rozporu s dobrými mravy a odkázal zde na judikaturu soudu. 5. Dle ust. § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Dle ust. § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 7. Dle ust. § 1969 a § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněném z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 10. Soud měl prokázané smlouvou o úvěru, potvrzením o zaslání SMS a následném podpisu smlouvy, potvrzením o vyplacení úvěru, splátkovým kalendářem, úvěrovými podmínkami, výpisy z účtu, předsmluvními informacemi k pojištění, rámcovou pojistnou smlouvou, zesplatněním úvěru a předžalobní upomínkou, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 165 000 Kč s úrokovou sazbou 19,99 % ročně, cenou za službu ve výši 3 300 Kč, sazbou pojistného 8,90 % s měsíční úhradou 790 Kč s tím, že celkově bude uhrazena částka 204 382,28 Kč do 25. 3. 2023, kdy je poslední splátka. Splátky byly dohodnuty ve výši 9 677 Kč. Dopisem ze dne 27. 9. 2021 byl žalovaný upozorněn, že byla jím uhrazena pouze jedna splátka ve výši 9 677 Kč a vzhledem k neplnění smluvních podmínek byl zbytek závazku zesplatněn a zároveň byl vyzván k zaplacení částky 175 813,41 Kč ve lhůtě 10 dnů. Předžalobní výzvou ze dne 7. 11. 2021 byl žalovaný vyzván k úhradě celkové částky 207 841,13 Kč ve lhůtě 7 dnů a zároveň byl poučen, že v případě neuhrazení bude podána k soudu žaloba. Žalovaný své povinnosti ze smlouvy řádně neplnil, když z přehledu čerpání a splácení vyplynulo, že uhrazena byla pouze částka 9 677 Kč dne 24. 5. 2021. 11. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda a jak došlo ze strany právní předchůdkyně žalobkyně k posouzení úvěruschopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet a zda došlo k platnému uzavření smlouvy. Žalobkyně uvedla, že posouzení bylo provedeno na základě informací, které jí klient – žalovaný sám poskytl v žádosti o úvěr. Tyto údaje poté dle potřeby ověřuje, zejména vznáší dotaz do bankovního i nebankovního registru klientských informací. Žalovaný sdělil, že je svobodný, nemá žádnou vyživovací povinnost, je zaměstnaný a jeho čistý příjem činí 21 000 Kč, což si právní předchůdkyně žalobkyně ověřila výpisem z účtu žalovaného za období od ledna 2021 do dubna 2021, z nichž bylo zjištěno, že průměrný měsíční příjem v tomto období činil 23 154 Kč. Žalovaný sdělil své výdaje ve výši 6 000 Kč s tím, že částka 3 000 Kč by měla sloužit k hrazení bydlení v nájmu a zbývající částka na ostatní výdaje. Nahlédnutím do registru zjistila, že před uzavřením této smlouvy měl žalovaný 1 závazek ze spotřebního úvěru s měsíční splátkou 1 359 Kč. Vyhodnotil