10 C 471/2022-123 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení z této částky jdoucím od , datum, do zaplacení. Tvrdila, že žalobkyně uzavřela s , jméno FO, , nar. , datum, , bytem , adresa, , pojistníkem ve smyslu zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, dne , datum, pojistnou smlouvu č. , hodnota, s počátkem pojištění dne , datum, na dobu neurčitou, kterou byla pojištěna odpovědnost za škodu způsobenou provozem vozidla tov. zn. Fiat Ducato, RZ: , SPZ, (dále jen „Vozidlo“). Z detailu relace PČR o dopravní nehodě pod č.j. KRPE – 446/DNCR-2021-SM-TČ bylo zjištěno, že žalovaný, jakožto řidič vozidla a pojištěný ve smyslu zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, dne , datum, v 15,50 hod. jel ve směru od obce , adresa, , nedodržel bezpečnou vzdálenost od před ním jedoucího vozidla, které na silnici II. tř. č. , hodnota, v obci , adresa, - Náměstí, zpomalovalo před vyznačeným přechodem pro chodce z důvodu přecházení chodců přes přechod, a došlo ke srážce vozidel. V důsledku této dopravní nehody byla způsobena škoda na motorovém vozidle tov. zn. Ford Fusion, RZ: , SPZ, ve vlastnictví , jméno FO, (dále jen „Poškozená“). Poškozená následně na žalobkyni jako pojistiteli odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla uplatnila hlášením škodní události ze dne , datum, . Žalobkyně uhradila pojistné plnění ve výši , částka, dne , datum, se souhlasem poškozené na účet společnosti , jméno FO, , s.r.o., která zajistila opravu poškozeného vozidla a za opravu vystavila fakturu č. , hodnota, v částce , částka, . Z šetření žalobkyně a Policie ČR bylo zjištěno, že žalovaný řídil vozidlo pod vlivem alkoholu. Policie ČR provedla u žalovaného dechovou zkoušku na přítomnost alkoholu v krvi, která byla pozitivní, celkově bylo naměřeno 2,45 promile alkoholu v čase 15,58 hod. Žalovaný následně podstoupil druhou dechovou zkoušku, která byla rovněž pozitivní, neboť mu byla naměřeno 2,71 promile alkoholu v čase 16,05 hod. a následně v čase 16,31 hod. byla naměřena pozitivní hodnota , hodnota, promile alkoholu. Žalobkyně má právo na náhradu toho, co za žalovaného – pojištěného plnila, jestliže prokáže, že pojištěný řídil vozidlo pod vlivem alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem řídit motorové vozidlo. Z šetření Policie ČR je zřejmé, že žalovaný v době způsobení dopravní nehody řídil vozidlo pod vlivem alkoholu a v důsledku toho způsobil majetkovou újmu poškozené. Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván výzvou žalobkyně ze dne , datum, zaslanou na adresu bydliště žalovaného a dále byl vyzván k zaplacení dlužné částky předžalobní upomínkou právního zástupce žalobkyně ze dne , datum, . Do dne podání žaloby žalovaný dlužnou částku ani zčásti neuhradil, a proto je s úhradou dlužné částky v prodlení od , datum, .2. Usnesením č.j. , spisová značka, ze dne , datum, byl žalovanému dle ust. § 29 odst. 3 občanského soudního řádu (o. s. ř.) ustanoven opatrovník, neboť se v průběhu řízení nepodařilo žalovanému, který je státním příslušníkem Ukrajiny, doručit písemnosti na žádnou ze známých adres a nepodařilo se zjistit pobyt žalovaného.3. Opatrovník žalovaného argumentoval tím, že není zřejmé, zda byl žalovaný ohledně daného skutku stíhán v trestním řízení a zda žalobkyně v rámci trestního řízení již neuplatnila nárok na náhradu škody a pokud ano, s jakým výsledkem. Opatrovník žalovaného dále namítal výši uplatněné škody, neboť z detailu relace o dopravní nehodě vyplývá, že škoda na vozidle Ford Fusion byla , částka, – bylo poškozeno víko zavazadlového prostoru a zadní nárazník. Z faktury č. , hodnota, vystavené společností , jméno FO, , s.r.o. na částku , částka, však vyplývá, že zadní dveře nebylo třeba jakkoli opravovat. Opatrovník žalovaného dále rozporoval částku za opravu poškozeného vozidla Ford Fusion, zejména počet hodin za mechanické, karosářské, čalounické a lakýrnické práce. Poukázal také na skutečnost, že kupní cena celého vozu Ford Fusion, rok výroby 2008, se dle dostupných informací na internetu pohybuje mezi 50 000 až , částka, v závislosti na stavu auta, oprava zadního nárazníku za , částka, u takto starého vozidla je nepřiměřená. Žalobkyně se při šetření pojistné události spolehla zřejmě pouze na fakturu vystavenou společností , jméno FO, , s.r.o., aniž by podrobně zkoumala oprávněnost fakturované částky.4. Podle ust. § 6 odst. 1 a 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (účinného do , datum, ), dále jen „zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“, se pojištění odpovědnosti vztahuje na každou osobu, která je povinna nahradit újmu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě. Nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši dle občanského zákoníku poškozenému mimo jiné škodu vzniklou poškozením, zničením nebo ztrátou věci.5. Podle ust. § 9 odst. 1 věta prvá zákona o odpovědnosti z provozu vozidla, má poškozený právo uplatnit svůj nárok na plnění podle § 6 u příslušného pojistitele nebo u Kanceláře, jedná-li se o nárok na plnění z garančního fondu podle § 24.6. Podle ust. § 10 odst. 1 písm. i) zákona o odpovědnosti z provozu vozidla, má pojistitel proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný řídil vozidlo pod vlivem alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem řídit motorové vozidlo.7. Podle ust. § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.) se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.8. Podle ust. § 2927 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.), kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Povinnost nahradit škodu se nemůže provozovatel zprostit, byla-li škoda způsobena okolnostmi, které mají původ v provozu. Jinak se zprostí, prokáže-li, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat.9. Podle ust. § 2952 o. z. věta prvá se hradí skutečná škoda, a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk.)10. Podle ust. § 2969 odst. 1 o. z. se při určení výše škody na věci vychází z její obvyklé ceny v době poškození a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit.11. Podle ust. § 2820 odst. 1 o. z. vzniklo-li v souvislosti s hrozící nebo nastalou pojistnou událostí osobě, která má právo na pojistné plnění, pojištěnému nebo osobě, která vynaložila zachraňovací náklady, proti jinému právo na náhradu škody nebo jiné obdobné právo, přechází tato pohledávka včetně příslušenství, zajištění a dalších práv s ní spojených okamžikem výplaty plnění z pojištění na pojistitele, a to až do výše plnění, které pojistitel oprávněné osobě vyplatil. To neplatí, vzniklo-li této osobě takové právo vůči tomu, kdo s ní žije ve společné domácnosti nebo je na ni odkázán výživou, ledaže způsobil pojistnou událost úmyslně.12. Podle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.13. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.14. Právo pojistitele na úhradu vyplacené částky (postih) není právem na náhradu škody, nýbrž zvláštním originárním právem proti pojištěnému na náhradu toho, co za něho pojistitel plnil. Základním předpokladem vzniku postižního práva je, že pojistitel za pojištěného plnil, tedy že poškozenému poskytl pojistné plnění, a to v tom rozsahu, v němž pojištěná osoba za újmu skutečně odpovídá.15. Škoda je v § 2894 definována jako újma na jmění, tj. na souhrnu majetku a dluhů osoby ve smyslu § 495. Skutečnou škodou (damnum emergens) se pak rozumí zmenšení majetkového stavu poškozeného (negativní zásah do existujícího majetkového stavu poškozeného) oproti stavu před škodnou událostí, které vyžaduje vynaložení majetkových hodnot k uvedení věci do předešlého stavu. Rozsah náhrady se určuje cenou k okamžiku poškození. Výše náhrady se odvozuje od ceny věci, což je hodnota věci vyjádřená v penězích; ta se zásadně určuje jako cena obvyklá, tedy jako cena, za kterou lze v daném místě a čase pořídit věc shodnou či obdobnou. Při určení obvyklé ceny se přihlíží i k tomu, co musí poškozený účelně vynaložit k obnovení nebo nahrazení funkce věci. Tím se podtrhuje význam uvedení v předešlý stav, kdy v případě opravy poškozené věci může poškozený požadovat náhradu škody ve výši ceny opravy.