7 C 141/2024-32 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobce se svojí žalobou domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byl žalovaný zavázán k povinnosti zaplatit žalobci částku 14 034,67 Kč s úrokem z prodlení z částky 14 034,67 Kč ve výši 8,5 % p.a. od 27.8.2021 do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že dne 18.5.2021 způsobil žalovaný vozidlem VW RZ: , SPZ, , jehož je vlastníkem a provozovatelem, věcnou škodu ve výši 39 684 Kč na vozidle Audi RZ: , SPZ, , jehož vlastníkem je , jméno FO, , bytem , jméno FO, 371, , adresa, (dále jako "poškozený"). Ke vzniku škody došlo v Pardubicích v ulici , jméno FO, , kde žalovaný zezadu narazil do stojícího vozidla poškozeného. Žalovaný coby vlastník měl podle ust. § 3 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., povinnost uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. K datu dopravní nehody však tato povinnost splněna nebyla. Ustanovení § 24 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb. ukládá žalobci povinnost poskytnout plnění za škodu způsobenou provozem vozidla, za kterou odpovídá osoba bez pojištění odpovědnosti. V daném případě odpovídá za vzniklou škodu žalovaný jako provozovatel škodícího vozidla (ust. § 2927 zákona č. 89/2012 Sb.) a současně jako jeho řidič (ust. § 2910 zákona č. 89/2012 Sb.). Žalobce pověřil na základě ust. § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb. třetí osobu – společnost , právnická osoba, . (dále jen „pověřený partner“), aby jeho jménem vyřídila škodní událost, a v návaznosti na šetření pověřeného partnera uhradil poškozenému částku ve výši 39 684 Kč jako náhradu za způsobenou škodu na poškozeném vozidle. Pověřenému partnerovi pak žalobce uhradil částku 2 420 Kč jako náhradu nákladů spojených s vyřízením případu. Celkem tedy žalobce z garančního fondu uhradil částku ve výši 42 104 Kč. Žalobci tak vzniká na základě ust. § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb. nárok na náhradu jedné třetiny toho, co plnil, včetně nákladů na jinou osobu pověřenou vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému, a to vůči provozovateli a řidiči vozidla, jehož provozem byla způsobena újma. V daném případě tak vznikl žalobci nárok na náhradu částky 14 034,67, Kč. Přípisem k uplatnění práva na náhradu ve smyslu výše uvedeného ustanovení ze dne 27.7.2021 požadoval žalobce na základě výše uvedených skutečností po žalovaném odpovídající náhradu toho, co za něj plnil, tj. částku 14 034,67 Kč a stanovil splatnost na 26.8.2021. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky v souladu s ustanovením § 142a o.s.ř. Požadovaná částka nebyla doposud uhrazena.2. V daném případě soud rozhodl ve věci podle ustanovení § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání. Žalobce výslovně souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalovaný byl vyzván usnesením soudu ze dne 17.6.2024 ke sdělení, zda souhlasí s procesním postupem soudu podle uvedeného zákonného ustanovení, tedy s rozhodnutím věci bez jeho osobní účasti a bez nařízení ústního jednání. Současně byl poučen podle § 101 odst. 4 o.s.ř. o fikci jeho souhlasu s navrhovaným procesním postupem soudu, pokud ve stanovené lhůtě 7 dnů nesdělí soudem požadované stanovisko. Žalovaný ve stanovené lhůtě nezaslal soudu své vyjádření, proto bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení ústního jednání a bez osobní účasti zástupce žalobkyně a žalovaného.3. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil.4. V řízení bylo v první řadě prokázáno, že dne 18.5.2021 v Pardubicích v ulici , jméno FO, došlo k dopravní nehodě, kterou způsobil žalovaný, když jako řidič automobilu značky VW RZ: , SPZ, , jehož je i zároveň vlastníkem, na vozidle značky Audi RZ: , SPZ, , jehož vlastníkem je , jméno FO, , způsobil škodu ve výši 39 684 Kč tím, že zezadu narazil do stojícího vozidla poškozeného Uvedené skutečnosti byly prokázány na základě obsahu záznamu o dopravní nehodě ze dne 18.5.2021.5. K vyřízení škodné události ze dne 18.5.2021 byla , právnická osoba, delegována spol. , právnická osoba, . jak bylo prokázáno vyrozuměním o výsledku šetření škodné události, kalkulací na nákladů na opravu, stanovení výše skutečné škody, detaily transakcí, škodící vozidlo v době dopravní nehody nebylo pojištěno, odměna za likvidaci škodní událostí činila částku 2 420 Kč a byla žalobcem spol. , právnická osoba, . zaplacena dne 2.7.2021. , právnická osoba, . v souvislosti s předmětnou dopravní nehodou poškozenému vyplatil částku 39 684 Kč, žalobce uhradil spol. , právnická osoba, . dne 8.6.2021 částku 39 684 Kč, Žalovaný byl žalobcem vyzván k zaplacení regresní náhrady v celkové výši 14 034,67 Kč, k čemuž mu byla poskytnuta lhůta do 26.8.2021, jak bylo prokázáno dopisem ze dne 27.7.2021. Žalovaný byl o zaplacení pohledávky upomínán, jak bylo prokázáno dopisem právního zástupce žalobce ze dne 5.1.2024 spolu s poštovním podacím archem.6. Po provedeném dokazování soud vyhodnotil následující skutkový stav věci: Žalovaný zavinil dne 18.5.2021 dopravní nehodu, při které došlo k poškození vozidle značky Audi RZ: , SPZ, , na pojistném plnění poškozenému zaplatila , právnická osoba, prostřednictvím zmocněné , právnická osoba, . z garančního fondu celkem 42 104 Kč, tato částka zahrnuje faktickou náhradu pojistného plnění ve výši 39 684 Kč a poplatek za likvidaci pojistné události pověřené třetí osobě ve výši 2 420 Kč. V době dopravní nehody bylo osobní vozidlo ve vlastnictví žalovaného a nebylo v době předmětné dopravní nehody pojištěno pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla. Žalobce tak má za žalovaným pohledávku z titulu regresní náhrady za částky jimi vyplacené z titulu pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem motorového vozidla, neboť podle ustanovení § 24 odst. 2 písm. b/ zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, ve znění platném od 1.1.2018, , právnická osoba, (dále jen ČKP) poskytne poškozenému plnění za škodu způsobenou provozem vozidla, za kterou odpovídá osoba bez pojištění odpovědnosti. Podle ust. § 24 odst. 9 citovaného zákona (ve znění účinném od 1.1.2018) výplatou plnění z garančního fondu pak vznikl ČKP nárok vůči tomu, kdo odpovídá za škodu podle ust. § 24 odst. 2 písm. b) citovaného zákona na náhradu jedné třetiny toho, co za něho plnila včetně nákladů na jinou osobu pověřenou ČKP vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému. Žalovaný odpovídá za způsobenou jako vlastník a řidič vozidla, je tak dána jeho pasivní legitimace, když neuzavřel smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a ke dni dopravní nehody neměl sjednáno povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalovaný by ve věci mohl být úspěšný tehdy, pokud by tvrdil a prokazoval, že došlo k úhradě pohledávky, popřípadě, že vozidlo, které řídil, bylo v době dopravní nehody pojištěno, či že řidič nehodu nezavinil. Ničeho takového žalovaný neprokazoval ani netvrdil. , právnická osoba, tak vznikla povinnost zaplatit poškozenému vzniklou škodu dle výše citovaného ustanovení § 24 odst. 2 písm. b/ téhož zákona a současně pak právo na náhradu toho, co takto plnila ve výši jedné třetiny, vůči vlastníku a řidiči vozidla. Žalobce zaplatil poškozenému prostřednictvím pověřené společnosti , právnická osoba, . náhradu škody ve výši 39 684 Kč a třetí osobě pověřené vyřízením daného případu částku 2 420 Kč jako poplatku – náhradu nákladů za likvidaci pojistné události, z toho jedna třetina činí 14 034,65 Kč. Soud proto uložil žalovanému zaplatit žalobci požadovanou částku v celkové výši 14 034,65 Kč, která nepřesahuje limit částky 300 000 Kč, stanovený novelou provedenou zákonem č. 293/2017 Sb., s účinností od 1. 1. 2018.7. Rovněž požadavek na úhradu úroku z prodlení ode dne 27.8.2021 do zaplacení soud shledal plně důvodným. Žalovaný byl žalobcem vyzván k úhradě dluhu z titulu náhrady za poskytnuté pojistné plnění v žalované výši dopisem ze dne 27.7.2021. Lhůta k plnění v něm uvedená uplynula marně, proto se žalovaný dostal do prodlení s plněním dluhu a je povinen zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1.1.2014, a ustanovení nařízení vlády č. 351/2013 Sb.8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná. Soud vycházel při stanovení výše odměny advokáta z vyhl. č. 177/1996 Sb., v pozdějším znění, určené dle hodnoty sporu. Soud tedy přiznal žalobci, který měl v řízení plný úspěch, proti žalovanému právo na náhradu nákladů, představovaných soudním poplatkem 800 Kč, odměnou advokáta 3 x 1 700 Kč, určenou dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., za převzetí zastoupení, kvalifikovanou předžalobní výzvu, sepis žaloby. Dále pak paušální náhradou hotových výdajů advokáta dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., v pozdějším znění, ve výši 3 x 300 Kč a 21 % daň z přidané hodnoty. Náklady řízení tak v plné výši činí částku 7 031,50 Kč. Žádné mimořádné okolnosti případu, pro které by soud ve smyslu § 150 o.s.ř. výjimečně nepřiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, zjištěny ani tvrzeny nebyly. Lhůta