9 C 327/2021-49 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobce se žalobním návrhem podaným dne [datum] domáhal po žalované zaplacení částky 25 220,69 Kč s příslušenstvím. Tvrdil, že dne [datum] uzavřela žalovaná s jeho právním předchůdcem, společností [právnická osoba] v písemné formě smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě byla žalované poskytnuta finanční částka ve výši 22 000 Kč, což stvrdila svým podpisem. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splatit spolu s příslušenstvím ve výši 18 894 Kč spočívajícím v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na jeho vyhodnocení a inkasním poplatku. Celkově tak uhradit částku 40 894 Kč, a to formou 14 pravidelných měsíčních splátek po 2 921 Kč, splatnost poslední splátky připadla na [datum]. Smlouva byla uzavřena na základě žádosti o úvěr vyplněné žalovanou, v níž byly vyplněny základní údaje o osobě žalované a okolnosti vypovídající o její finanční situaci, což stvrdila vlastnoručním podpisem. S ohledem na výši příjmu a požadovaného úvěru původní věřitel vyhodnotil žalovanou jako způsobilou ke splácení úvěru ve výši, která jí byla poskytnuta. Žalovaná své povinnosti z uzavřené smlouvy řádně a včas neplnila. Uhradila pouze částku 3 500 Kč, která odpovídala jedné řádně uhrazené splátce. Tato byla alokována poměrně na jistinu a na sjednané příslušenství tak, že na jistinu byla alokována částka 1742,42 Kč a na příslušenství 1 757,58 Kč. Do prodlení se tak dostala s úhradou částky 37 394 Kč. Závazek ze smlouvy nebyl původním věřitelem zesplatněn, jeho splatnost proto nastala až ke dni splatnosti poslední splátky, tj. ke dni [datum]. V důsledku prodlení žalované vzniklo původnímu věřiteli právo na zákonný úrok z prodlení i právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Z původního věřitele byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností k témuž dni, což bylo žalované oznámeno dne [datum]. Celková hodnota postoupené pohledávky činila 55 954,55 Kč a sestávala z nesplacené jistiny ve výši 20 257,58 Kč, nesplaceného smluvního úroku ve výši 1 791,68 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 9 855,34 Kč, nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 1 869,06 Kč, nesplaceného inkasního poplatku 3 620,34 Kč, postoupeného sankčního poplatku ve výši 1 500 Kč, paušálních nákladů 500 Kč, postoupeného smluvního úroku ve výši 3 508,50 Kč, postoupeného kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 551,85 Kč a smluvní pokuty ve výši 10 500 Kč. Žalobce po zvážení požaduje pouze nesplacenou jistinu ve výši 20 257,58 Kč, nesplacený kapitalizovaný smluvní úrok 1 791,68 Kč, nesplacený poplatek ve výši 9 855,34 Kč, nesplacené náklady na vyhodnocení úvěru 1 869,06 Kč a nesplacený inkasní poplatek 3 620,34 Kč. Výše požadovaného kapitalizovaného úroku ve výši 19 176,05 Kč je tvořena součtem nesplaceného úroku ve výši 1 791,68 Kč, nesplaceného poplatku 9 855,34 Kč, nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 1 869,06 Kč, nesplaceného inkasního poplatku 3 620,34 Kč a postoupeného smluvního úroku 2 036,63 Kč. Dále je požadován zákonný úrok z prodlení od [datum] z částky 20 257,58 Kč, kapitalizované smluvní úroky i úroky z prodlení a smluvní pokuta v přepočtené výši 4 963,11 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky 217 Kč. 2. Ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, neboť byl dne [datum] zjištěn úpadek žalované pro probíhající insolvenční řízení, proto bylo řízení ze zákona přerušeno. Z rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové pobočky v Pardubicích č.j. [insolvenční spisová značka] ze dne [datum] bylo zjištěno, že schválené oddlužení žalované bylo zrušeno a insolvenční řízení zastaveno pro neplnění oddlužení a nepostačující majetek dlužnice pro uspokojení věřitelů. Nebylo proto také ani rozhodnuto o řešení úpadku konkurzem, ale o zastavení řízení s tím, že právní moci uvedeného usnesení insolvenční řízení končí. Okresní soud proto dále pokračoval v řízení o zaplacení částky 25 220,69 Kč s příslušenstvím. 3. Na základě výzvy soudu žalobce doplnil žalobní návrh v části týkající se posouzení úvěruschopnosti žalované poskytnutý úvěr splácet, k čemuž uvedl, že tato schopnost byla ověřována jeho právním předchůdcem na základě vyplněné žádosti o úvěr a s ohledem na doloženou výši příjmů a výši úvěru byla vyhodnocena jako způsobilá ke splácení úvěru. Finanční situace jí dovolovala měsíční splátky 2 921 Kč, když po odečtení této splátky úvěru a tvrzených výdajů měla žalované měsíčně zůstávat částka 8 796 Kč. K žádosti o úvěr byly žalovanou také doloženy mzdový výměr a výplatní pásky. Má tak za to, že došlo k řádnému vyhodnocení úvěruschopnosti žalované jeho právním předchůdcem. 4. Následně byla žalované zaslána žaloba spolu s jejím doplněním a výzvou k vyjádření se k žalobě i k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání. Doručeno bylo dne [datum]. 5. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možno rozhodnout bez nařízení jednání, s čímž žalobce souhlasil již v žalobním návrhu a žalovaná se ani po poučení dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) nevyjádřila, soud tak měl za to, že souhlasí, proto rozhodl dle § 115a o.s.ř. ve věci bez jednání na základě listinných důkazů ve spise založených. 6. Ze smlouvy o úvěru [číslo] bylo zjištěno, že tato byla uzavřena mezi společností [právnická osoba] a žalovanou dne [datum], ve smlouvě se věřitel zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 22 000 Kč a žalovaná se zavázala uhradit půjčenou částku i spolu s náklady spotřebitelského úvěru ve výši 18 894 Kč, celkově tak uhradit částku 40 894 Kč formou 14 měsíčních splátek po 2 921 Kč. 7. Žalovaná byla informována o postoupení pohledávky žalobci dne [datum] a vyzvána k úhradě dlužné částky do 10 dnů. 8. Předžalobní výzvou ze dne [datum] byla vyzvána právním zástupcem žalobce k úhradě dlužné částky 55 954,35 Kč spolu s úroky z prodlení do [datum] a upozorněna na řešení věci soudní cestou v případě neuhrazení. 9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen o. z.), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Po zhodnocení všech důkazů ve spise založených soud dospěl k závěru, že žalobní návrh je částečně důvodný. 13. Nejprve se soud musel zabývat otázkou, zda mezi účastníky, resp. právní předchůdkyní žalobce a žalovanou došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru, neboť jednou ze smluvních stran byla žalovaná jako spotřebitel a bylo tak nezbytné při posuzování právního vztahu vedle občanského zákoníku aplikovat i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, a to zejména ustanovení § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb. Dle těchto ustanovení poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, i z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti spotřebitelský úvěr splácet. 14. Poskytovatel tak při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 15. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy a je pak povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 16. Nutnost zkoumat, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru respektoval shora uvedená ustanovení, vyplývá z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR (viz např. rozsudek sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 či 33 Cdo 201/2018) i Ústavního soudu – viz Nález ÚS sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne [datum]. Zde Ústavní soud uvedl, že pokud je dlužník v postavení spotřebitele, má poskytovatel úvěru jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit, když řádným splněním povinnosti zkoumat úvěruschopnost žadatele o úvěr není chráněn jen samotný spotřebitel, ale i věřitel