Okresní soud v Pardubicích 11 C 20/2026-57 – Smlouva pracovní
Okresní soud v Pardubicích · 25. 5. 2026
Aplikovaná ustanovení
Související právní otázky
O co šlo
o 43 760,26 Kč s příslušenstvím
Žalobkyně podala proti žalované návrh na zaplacení částky 43 760,26 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, a žalovanou došlo dne 16.3.2018 k uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 26 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně i úrok za půjčené peněžní prostředky ve výši 4 420 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 5 200 Kč a hotovostní inkaso ve výši 13 520 Kč, a dále životní pojištění ve výši 624 Kč. Celkovou částku jistiny a poplatků se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 78 týdenních (sedmidenních) splátkách po 638 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 13.9.2019. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. Již ze smluvního ujednání bylo přitom žalované známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne 13.9.2019. Žalovaná do postoupení pohledávky uhradila 13 340 Kč. Ke dni 29.11.2019 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 38 174 Kč. Žalobkyně však požaduje vrácení dlužné jistiny ve výši 26 000 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 10 424 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 182,85 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 505,56 Kč, úrok ve výši 21,27 % p.a. z dlužné jistiny od 30.11.2019 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení od 30.11.2019 do zaplacení. Z dobu od postoupení pohledávky do podání žaloby žalovaná neuhradila ničeho. Dále žalobkyně byla uvedla, že právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, a žalovanou došlo dne 1.12.2017 k uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 35 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně i úrok za půjčené peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 7 000 Kč a hotovostní inkaso ve výši 14 000 Kč, a dále životní pojištění ve výši 840 Kč. Celkovou částku jistiny a poplatků se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po 1 064 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 25.1.2019. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. Již ze smluvního ujednání bylo přitom žalované známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne 25.1.2019. Žalovaná do postoupení pohledávky uhradila 48 930 Kč. Ke dni 29.11.2019 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 17 410 Kč. Žalobkyně však požaduje vrácení dlužné jistiny ve výši 7 336,26 Kč kapitalizovaný úrok ve výši 5 049,08 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 521,94 Kč, úrok ve výši 19,52 % p.a. z dlužné jistiny od 29.1.2022 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení od 29.1.2022 do zaplacení. Z dobu od postoupení pohledávky do podání žaloby žalovaná uhradila částku 12 203,98 Kč. Žalovaná ani přes výzvu žalobkyně na svůj dluh ničeho neuhradila. K výzvě soudu žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost žalované byla zkoumána z informací poskytnutých žalovanou v rámci žádosti o spotřebitelský úvěr, kdy žalovaná v kartě zákazníka z 16.3.2018 uvedla, že její příjem jako barmanky činí 15 000 Kč, další příjmy má z pronájmů, výživného ve výši 15 000 Kč, tedy celkový příjem činí 30 000 Kč, výdaje má v celkové výši 18 756 Kč, a to na bydlení 6 000 Kč, osobní výdaje 8 000 Kč, splátky 4 256 Kč a další výdaje 500 Kč. V kartě zákazníka z 1.12.2017 uvedla, že její příjem jako barmanky činí 13 800 Kč, další příjmy má z pronájmů, výživného ve výši 18 000 Kč, tedy celkový příjem činí 31 800 Kč, výdaje má v celkové výši 17 800 Kč, a to na bydlení 8 000 Kč, osobní výdaje 8 000 Kč, splátky 1 800 Kč. Uvedené bylo ověřováno z pracovní smlouvy a bankovních výpisů.2. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29.11.2019, uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní, došlo k převedení pohledávek na žalující společnost. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena dopisem.3. Podáním ze dne 6.5.2026 sdělila žalobkyně, že žalovaná po podání žaloby uhradila částku 36 424 Kč, proto žalobkyně vzala žalobu částečně zpět. V rámci nároku z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, co do částky 24 110,97 Kč, která představuje jistinu 7 336,26 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 521,94 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 5 049,08 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši9,75 % z částky 7 336,26 Kč od 29.1.2022 do zaplacení, úrok ve výši 19,52 % p.a. z částky 7 336,26 Kč od 29.1.2022 do zaplacení. V rámci nároku z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, co do částky 12 313,03 Kč, která představuje jistinu 200,62 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 505,56 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 182,85 Kč, a dlužných úhrad za služby ve výši 10 424 Kč. Soud s ohledem na částečné zpětvzetí žaloby řízení postupem dle § 96 odst. 1, 2 a 4 o.s.ř. částečně zastavil tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Nadále žalobkyně požadovala zaplacení částky 25 799,38 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 16 856,61 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 35 854,21 Kč, úroku ve výši 21,27 % p.a. z částky 25 799,38 kč od 21.4.2026 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 25 799,38 Kč od 21.4.2026 do zaplacení a náklady řízení.4. Soud rozhodl ve věci bez jednání dle § 115a o.s.ř., když uzavřel, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně s takovým postupem vyjádřila souhlas již v žalobě. Žalovaná byla vyzvána, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez jednání. Žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, a proto soud postupoval podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a předpokládal, že k tomuto postupu nemá námitek.5. Na základě provedeného dokazování zjistil soud následující skutkový stav:6. Smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 1.12.2017, Kartou zákazníka, bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně , právnická osoba, a žalovaná uzavřeli dne 1.12.2017 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytl žalované úvěr ve výši 35 000 Kč, který žalovaná čerpala jednorázově v hotovosti téhož dne. Žalovaná se zavázala splatit úvěr v 60 pravidelných týdenních (sedmidenních) splátkách po 1 064 Kč, první splátka byla splatná 7. kalendářní den od data uzavření Smlouvy, tedy celkem částku 63 840 Kč, která je tvořena úvěrem v částce 35 000 Kč, a souhrnným poplatkem ve výši 28 000 Kč, který sestává z poplatku za administrativní činnost ve výši 7 000 Kč, úroku ve výši 7 000 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 14 000 Kč a dále poplatek za pojištění 840 Kč. Žalovaná v rozporu se smlouvou úvěr řádně nesplácela. Z karty zákazníka k této smlouvě plyne, že žalovaná uvedla, že je vdaná, má 2 nezaopatřené děti, žije v nájmu, má základní vzdělání, pracuje na hlavní pracovní poměr ve společnosti , právnická osoba, jako barmanka s příjmem 13 800 Kč měsíčně, vedlejší příjem má ve výši 15 000 Kč, další příjmy 3 000 Kč, výdaje má na bydlení 8 000 Kč, osobní výdaje 8 000 Kč, splátky úvěru 1 800 Kč, použitelný příjem činí 14 000 Kč. V části „dokumenty k ověření“ jsou uvedeny pracovní smlouva a bankovní výpisy.7. Smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 16.3.2018, Kartou zákazníka, bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně , právnická osoba, a žalovaná uzavřeli dne 16.3.2018 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytl žalované úvěr ve výši 26 000 Kč, který žalovaná čerpala jednorázově v hotovosti téhož dne. Žalovaná se zavázala splatit úvěr v 78 pravidelných týdenních (sedmidenních) splátkách po 638 Kč, první splátka byla splatná 7. kalendářní den od data uzavření Smlouvy, tedy celkem částku 49 764 Kč, která je tvořena úvěrem v částce 26 000 Kč, a souhrnným poplatkem ve výši 23 140 Kč, který sestává z poplatku za administrativní činnost ve výši 4 420 Kč, úroku ve výši 5 200 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 13 520 Kč a dále poplatek za pojištění 624 Kč. Žalovaná v rozporu se smlouvou úvěr řádně nesplácela. Z karty zákazníka k této smlouvě plyne, že žalovaná uvedla, že je vdaná, má 2 nezaopatřené děti, žije v nájmu, má základní vzdělání, pracuje na hlavní pracovní poměr ve společnosti , právnická osoba, jako barmanka s příjmem 15 000 Kč měsíčně, vedlejší příjem má ve výši 15 000 Kč, výdaje má na bydlení 6 000 Kč, osobní výdaje 8 000 Kč, splátky úvěru 4 256 Kč, použitelný příjem činí 11 244 Kč. V části „dokumenty k ověření“ jsou uvedeny pracovní smlouva a bankovní výpisy.8. Listinou ze dne 29.11.2019 vyrozuměla společnost , právnická osoba, žalovanou, že smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29.11.2019 byla pohledávka ve výši 55 584 Kč z předmětných smluv postoupena žalující společnosti.9. Dopisem ze dne 3.9.2020 byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky ve výši 66 810,67 Kč, a to ve lhůtě do 18.9.2020.10. Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. podle odstavce 2 cit. ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.11. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.12. Shora provedená skutková zjištění jsou základem pro následující právní závěr soudu:13. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda mezi účastníky smlouvy došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1As 30/2015-39). Úvěr pak může poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná.14. Žalobkyně ke zkoumání úvěruschopnosti žalované předložila pouze karty zákazníka, ze kterých vyplynulo, že příjem žalované činil v době uzavírání smluv dle sdělení žalované kolem 30 000 Kč měsíčně, kdy pracovala jako barmanka na hlavní pracovní poměr s příjmem 14 000 Kč -15 000 Kč měsíčně a výdaje činily cca 18 000 Kč měsíčně. Soud má za to, že žalobkyně řádně nezjistila příjmy ani výdaje žalované a spolehla se pouze na sdělení žalované uvedené v kartě zákazníka. Nelze tak uzavřít, že by žalobkyně řádně ověřila úvěruschopnost žalované, resp. že by na základě provedeného ověření mohla dospět k závěru, že žalovaná je schopna dostát svým závazkům ze smluv vyplývajících. Nedostatečné posouzení úvěruschopnosti poskytovatelem pak vede k absolutní neplatnosti úvěrových smluv a nárok žalobkyně vůči žalované se tak omezí na vrácení pouhého zůstatku jistiny poskytnutého úvěru. V daném případě žalobkyně poskytla žalované částku 26 000 Kč na úvěr č. , hodnota, , přičemž uhradila před podání žaloby částku 13 340 Kč, přičemž dle sdělení žalobkyně žalovaná po podání žaloby uhradila další částku ve výši 36 424 Kč, a tedy přeplatila poskytnutou částku o 23 764 Kč. Dále žalobkyně poskytla žalované částku 35 000 Kč na úvěr č. , hodnota, , přičemž uhradila před podáním žaloby částku 61 133,98 Kč, a tedy přeplatila poskytnutou částku o 26 133,98 Kč. Soud proto žalobu jako nedůvodnou v celém rozsahu zamítl (výrok II.).15. O nákladech řízení rozhodl soud rozhodl ve výroku III. dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když úspěšné žalované dle obsahu spisu žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly.