Žalobkyně se žalobou podanou dne , datum, po žalovaném domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím, jak je uvedeno ve výroku rozsudku. Tvrdila, že původní věřitelka , právnická osoba, . (dále také „původní věřitelka“) uzavřela dne , datum, se žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě mu poskytla finanční prostředky ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách a spolu s ním hradit úroky a poplatky související se správou úvěru. Úroky byla původní věřitelka oprávněna připisovat k jistině úvěru vždy poslední den kalendářního měsíce. Dále bylo sjednáno právo zesplatnit celý dluh v případě, že se žalovaný dostane do prodlení se splácením jakéhokoliv závazku. Žalovaný nesplácel řádně a včas a ani po písemných upomínkách dlužnou částku neuhradil, původní věřitelka tedy využila svého práva a dne , datum, úvěr zesplatnila. Dlužná částka nebyla žalovaným uhrazena. Tuto pohledávku pak původní věřitelka postoupila žalobkyni s účinností od , datum, , což oznámila žalovanému dopisem ze dne , datum, . Ke dni postoupení činila pohledávka celkem , částka, , z čehož neuhrazený zůstatek úvěru činil , částka, , úrok z úvěru částku , částka, , úrok z prodlení , částka, a poplatky částku , částka, . Žalovaný ničeho neuhradil, a to ani po zaslání tzv. předžalobní výzvy ze dne , datum, . Na základě výzvy soudu pak žalobkyně doplnila svá žalobní tvrzení o přehled splátek úvěru, včetně určení, na co byly jednotlivé položky započteny a tvrzení a důkazů ověřujících úvěruschopnost žalovaného. Ta byla zjišťována na základě prohlášení klienta, výpisu z jeho účtu a rejstříků ISIR a CBCB.2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, přičemž žaloba mu byla řádně doručena postupem podle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu (dále také „o.s.ř.“) vyvěšením na úřední desce soudu, neboť zásilku nebylo možno po uplynutí úložní doby vložit do schránky.3. Soud nařídil na den , datum, jednání ve věci, ke kterému se bez omluvy nedostavila ani žalobkyně ani žalovaný. Protože měl soud podmínky § 101 odst. 3 o.s.ř. za splněné, věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti obou účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.4. Soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Dne , datum, uzavřela původní věřitelka a žalovaný smlouvu o úvěru, jejímž předmětem byl závazek původní věřitelky poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši , částka, , a závazek žalovaného tyto finance vrátit do , datum, v měsíčních splátkách činících , částka, vždy do 20. kalendářního dne v měsíci. Úroková sazby byla sjednána na částku 8,99 % ročně. Zároveň bylo sjednáno pojištění schopnosti splácet s částkou pojistného , částka, měsíčně. Pro případ porušení smlouvy, mezi kterými bylo uvedeno i prodlení se zaplacením splátky delší než 3 měsíce nebo prodlení se zaplacením dvou splátek, bylo sjednáno právo původní věřitelky prohlásit celý dluh za splatný (to vše prokázáno smlouvou o úvěru č. CS 41000055701177 ze dne , datum, a všeobecnými obchodními podmínkami – „VOP“). Z výpisu z účtů žalovaného vyplynulo, že jeho průměrný měsíční příjem za tři měsíce předcházející uzavření úvěrové smlouvy činil , částka, , výdaje v podobě výživného , částka, (prokázáno výpisy z účtů za měsíc červenec, srpen a září 2020). Z interních podkladů původní věřitelky pak vyplynulo, že žalovaný hradil své povinnosti řádně do , datum, , kdy nezaplatil splátku úvěru, ale uhradil toliko splátku pojištění, poté od ledna 2022 hradil opět řádně až do června 2022, kdy , datum, neuhradil splátku úvěru, ale zaplatil opět toliko pojistné, od července do prosince 2022 hradil řádně, přičemž v prosinci 2022 neuhradil opět splátku úvěru, ale toliko pojistné, v lednu 2023 zaplatil splátku úvěru a pojistné, ovšem až dne , datum, , tedy po splatnosti, stejně tak v březnu 2023, kdy neuhradil celou splátku úvěru. Následně uhradil řádně splátku úvěru v dubnu 2023, kdy doplatil i zbývající část splátky za měsíc březen 2023. Splátka za květen 2023 byla uhrazena až v červnu 2023 spolu s řádnou červnovou splátkou. V červenci 2023 byla uhrazena splátka jistiny ve výši toliko , částka, , který byla doplacena spolu s řádnou splátkou v srpnu 2023. V září 2023 žalovaný neuhradil na splátku úvěru ničeho, avšak v říjnu téhož roku uhradil řádnou splátku spolu s dlužnou splátkou. V listopadu 2023 uhradil splátku úvěru opět pouze v částce , částka, , přičemž doplatek splátky byl připočten ke splátce za prosinec 2023 (celkem , částka, ), která však byla uhrazena taktéž po splatnosti. V lednu 2024 uhradil splátku úvěru po splatnosti, v únoru pak včas avšak pouze v částce , částka, . V březnu 2024 nebyla uhrazena žádná splátka úvěru, v dubnu 2024 pak bylo na jistinu po splatnosti uhrazena částka , částka, (odpovídající nedoplatku splátky za měsíc únor a dlužné splátky za měsíc březen) a řádná splátka za duben 2024. V květnu 2024 byla uhrazena toliko částka , částka, , v červnu 2024 pak nic. V červenci 2024 byla zaplacena částka , částka, , která byla započtena na dlužnou úhradu splátky za červen 2024, stejně jako v srpnu, září a říjnu, kdy sice byla hrazena měsíční splátka, avšak byla započítávána na neuhrazenou splátku předchozího měsíce. V listopadu 2024 pak byla uhrazena částka , částka, odpovídající dvěma měsíčním splátkám. V prosince 2024 žalovaný neuhradil ničeho, v lednu 2025 pak uhradil jednu splátku a následně již nezaplatil ničeho. Nesplacena tak zůstala jistina , částka, , úroky , částka, a poplatky , částka, , celkem tedy , částka, (to vše prokázáno interním vyúčtováním původní věřitelky). Dne , datum, byl žalovaný vyzván k úhradě dlužných splátek s poskytnutím lhůty do , datum, a upozorněním, že jinak bude původní věřitelka požadovat uhrazení celého dluhu (prokázáno poslední výzvou k úhradě dlužné částky ze dne , datum, ). Následně dne , datum, došlo k zesplatnění celého dluhu a žalovaný byl vyzván k jeho okamžité úhradě (prokázáno přípisem ze dne , datum, ). Dne , datum, byla mezi původní věřitelkou a žalobkyní podepsána smlouva o postoupení pohledávek, včetně příloh obsahující seznam postupovaných pohledávek, kde byla pod ID 16354 evidována i pohledávka za žalovaným (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , včetně příloh). Dne , datum, potvrdila původní věřitelka uhrazení kupní ceny za postoupené pohledávky (prokázáno potvrzením ze dne , datum, ). Žalovanému pak bylo dne , datum, doručeno oznámení o postoupení pohledávek (prokázáno přípisem nazvaným oznámení o postoupení pohledávek ze dne , datum, a podacím lístkem ze dne , datum, ) a dne , datum, byl žalobkyní vyzván k plnění s upozorněním, že jinak bude žalobkyně nárok vymáhat soudní cestou (prokázáno výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne , datum, a podacím lístkem ze dne , datum, ).5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také „o.z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.7. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění do , datum, (dále také „z.s.ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.8. Po provedeném dokazování soud shledal, že žalobní návrh je v plném rozsahu důvodný, když dospěl k následujícímu skutkovému a z něj vyplývajícímu právnímu závěru. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně a původní věřitelka platně uzavřeli úvěrovou smlouvu ve smyslu § 2395 a násl. o.z., na základě které bylo žalovanému umožněno čerpat peněžní prostředky ve výši , částka, . Původní věřitelka dostála svým povinnostem podle § 86 z.s.ú. a řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného tím, že si důvěryhodně (pracovala se skutečnými údaji z běžného účtu žalovaného) ověřila jeho příjem v dostatečné výši (v průměru 25 796 měsíčně). Dále stanovila přiměřeně vysokou hladinu pravidelných výdajů žalovaného (, částka, včetně bydlení a vyživovací povinnosti), když vycházela z částky normativních nákladů na bydlení podle § 26 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, a životního minima podle § 2 a 3 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu. Dále původní věřitelka ověřila dřívější závazky žalovaného, kdy zohlednila, že na jeden existující dřívější závazek žalovaný hradí splátku , částka, měsíčně. Za daného stavu poskytovatel úvěru postupoval s odbornou péčí, po opatření nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací o ekonomických poměrech žalovaného neměl důvod pochybovat o jeho schopnosti splácet úvěr. Z údajů ČNB soud zjistil, že sjednaný úrok byl u daného typu úvěru přiměřený (viz ve spise založená statistická sestava ČNB a ve spojení se závěry rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, ohledně přiměřenosti smluvních úroků). Žalovaný zpočátku úvěr hradil zcela řádně do prosince 2021, následně do prosince roku 2024 svá stále častější prodlení s úhradami doplácel v následujících splátkách úvěru, avšak od ledna 2025 úvěr již vůbec nehradil a dostal se do prodlení s více splátkami a po dobu delší než tři měsíce. V důsledku toho původní věřitelka v souladu s § 1931 o.z. a smluvními podmínkami zesplatnila celý dluh a vznikl jí nárok na vrácení nesplacené jistiny úvěru, zahrnující platně sjednané poplatky dle VOP a ceníku původní věřitelky, úroku požadovaného ve výši 8,99 % ročně, jakož i zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni platně podle § 1879 občanského zákoníku postoupena původní věřitelkou. Jelikož žalovaný dále již ničeho neuhradil, ani neuvedl ničeho, co by nárok žalobkyně jakkoliv oslabilo, žalobkyni byl nárok přiznán v plném rozsahu.9. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšné žalobkyni, která žalovanému zaslala předžalobní výzvu dle § 142a odst. 1 o.s.ř., přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Podle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „advokátní tarif“), činí odměna advokáta za jeden úkon právní služby , částka, . Žalobkyni náleží náhrada odměny advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby) po , částka, , celkem , částka, , 3x paušální náhrada podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu po , částka, , celkem , částka, , a podle § 137 odst. 3 o.s.ř. náhrada DPH ve výši 21 %, celkem , částka, , když zástupce žalobkyně je plátcem této daně. Dále žalobkyni náleží náhrada zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, . Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen náklady nahradit k rukám advokáta.10. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř.