15 C 233/2021-79 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobkyně se domáhá zaplacení částky 24 193,30 Kč (z toho dlužná jistina zápůjčky 13 740,85 Kč a dlužný poplatek 10 452,45 Kč) s 29 % úrokem ročně z částky 13 740,85 Kč od [datum] do zaplacení, přičemž v období od [datum] do [datum] tento kapitalizovala na 3 232,15 Kč, dále s 9,75% úrokem z prodlení ročně z částky 13 740,85 Kč od [datum] do zaplacení, v době od [datum] do [datum] jej kapitalizovala na 2 593,87 Kč, jakožto dluhu žalované ze zápůjčky [číslo] kterou žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], dne [datum]. Žalovaná plnila pouze částečně. Žalobkyně sdělila, jakým způsobem byla ověřena úvěruschopnost žalované. Dne [datum] byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. 4. Ze smlouvy o zápůjčce uzavřené dne [datum] mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou soud zjistil, že společnost [právnická osoba], se zavázala žalované poskytnout částku 14 000 Kč, a to v hotovosti (převzetí této částky žalovaná stvrzuje svým podpisem na smlouvě), za poplatek 12 283 Kč (číslo smlouvy [číslo]). Poplatek 12 283 Kč sestává z úroku 2 504 Kč, poplatku za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení 5 652 Kč, poplatku vedení zákaznického účtu a komfortní splácení 4 127 Kč Částku 26 283 Kč se žalovaná zavázala uhradit v 60 splátkách splatných v týdenním splátkovém období, vždy ke konci tohoto období, výše první až předposlední splátky je 439 Kč, výše poslední splátky je 382 Kč. Zápůjční úroková sazba je 29 % ročně, RPSN 236,25 %. Podpis žalované je na druhé straně smlouvy, na které zároveň začínají smluvní podmínky, které tvoří dále hustě popsaná třetí a čtvrtá strana smlouvy. Dle listiny na č. l. 21 spisu žalovaná uhradila dne [datum] částku 500 Kč (pozn. ostatně úhradu v této výši tvrdila i žalobkyně). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], kterou uzavřela společnost [právnická osoba] a žalobkyně, byla postoupena pohledávka za žalovanou na žalobkyni (v příloze smlouvy na straně 38 je na řádku [číslo] uvedena tato pohledávka, označená číslem původní smlouvy a žalovanou), postoupení bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum] (žalobkyně doložila podací lístek prokazující jeho odeslání). Dopisem ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky a upozorněna na možnost jejího soudního vymáhání (žalobkyně doložila podací lístek prokazující jeho odeslání). 5. Žalobkyně sice uvedla, že žalovaná uhradila do postoupení pohledávky 500 Kč (dále dle tvrzení žalobkyně ničeho neuhradila), ale fakticky se domáhá žalobou na jistině zápůjčky 13 740,85 Kč (z 14 000 Kč) a na poplatku ze zápůjčky 10 452,45 Kč (z 12 283 Kč), z čehož logicky plyne, že žalovaná musela uhradit nikoli 500 Kč, ale 2 089,70 Kč. 6. Žalobkyně byla vyzvána k doplnění, jakým způsobem byla v případě sjednání zápůjčky ověřena úvěruschopnost žalované (v žalobě bylo toliko obecné tvrzení). Podáním ze dne [datum] žalobkyně cituje právní úpravu a uvedla, jak by měla být vykládána, dále uvedla obecná tvrzení – že zhodnotila informace požadované a získané od klienta (žalované) před uzavřením uvedené smlouvy, žalovaná měla být dotazována na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, a tyto měly být ověřeny oproti předloženým dokladům, toto je zaznamenáno v zákaznické kartě klienta – předložené doklady však nemá k dispozici. Žalobkyně uvedla, že žalovaná sdělila, že žije v nájmu, nemá úvěr či zápůjčku u jiné společnosti, s ohledem na výši příjmu (tu žalobkyně neuvedla) dospěla k závěru o její schopnosti splácet sjednanou zápůjčku. Žalobkyně dále předložila zákaznickou kartu, dle které žalovaná původně žádala o zapůjčení 20 000 Kč s měsíční splatností (pozn. soudu, žalobkyně ji zapůjčila 14 000 Kč s týdenní splatností, jak je uvedeno shora), žalovaná dle vyplněných údajů v zákaznické kartě bydlí v nájmu, je vdaná, má základní vzdělání, má vyživovací povinnost ke 3 osobám, nemá auto, je v domácnosti na MD, její příjem je 12 705 Kč, další čistý příjem domácnosti 20 000 Kč (jako počet zdrojů příjmu je uvedeno [číslo] ale není uvedeno, co představuje ostatní příjem domácnosti), odhadované měsíční výdaje 5 000 Kč. Nemá zápůjčku či úvěr u jiné společnosti, má bankovní účet, žalovaná měla dle zaškrtnutí doložit výpis z bankovního účtu za dobu 11, [číslo] (tento žalobkyně však v kopii nedoložila). Žalobkyně nebyla schopna k výzvě soudu doložit ani dotvrdit konkrétní skutečnosti k ověření úvěruschopnosti žalované při sjednání uvedené zápůjčky, vyjma uvedené zákaznické karty. 7. Ze soudního systému soud zjistil, že v současnosti je proti žalované vedeno několik exekučních řízení. 8. Závazkový vztah, vzniklý dne [datum] mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovanou se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále„ o. z.“), a smluvním ujednáním. Dále se řídí zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 9. Dle § 419 o. z., spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Dle § 420 odst. 1 a 2 o. z., kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. 10. Dle § [číslo], § 2392 odst. 1 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 11. Smlouva o zápůjčce má reálnou (nikoliv jen konsenzuální) povahu. Vznik zápůjčky předpokládá dohodu stran a odevzdání předmětu zápůjčky vydlužiteli. Jakmile je smlouva na základě nabídky a jejího přijetí uzavřena, vzniká mezi stranami závazný právní vztah, jehož obsahem jsou sjednaná práva a povinnosti. Odevzdáním věci vydlužiteli se tento vztah stává právním vztahem ze zápůjčky. Při peněžité zápůjčce může dojít k předání zapůjčené částky hotově, nebo bezhotovostním převodem na účet vydlužitele. 12. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 13. Dle § 75 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Dle § 76 odst. 1 uvedeného zákona, poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Dle § 78 odst. 1, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Ve smyslu § 78 odst. 2 písm. b), se jedná zejména o dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. Dle § 78 odst. 4, poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta. 14. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 86 odst. 2 uvedeného zákona, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 15. Dle § 87 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. (ve znění platném a účinném do 28. 5. 2022), poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčec