4 C 237/2023-86 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobkyně se domáhá zaplacení částky 19 220 Kč (z toho dlužná jistina 13 750 Kč, dlužné úroky 2 940 Kč, účelně vynaložené náklady 1 030 Kč a smluvní pokuty 1 500 Kč, podrobně jsou tyto rozepsány v žalobě) s kapitalizovaným úrokem 126,37 Kč za dobu od [datum] do [datum], s 15% úrokem z prodlení ročně z 19 220 Kč od [datum] do zaplacení, jakožto dluhu žalovaného ze smlouvy o úvěru, kterou žalovaný uzavřel s žalobkyní dne [datum] Smlouva byla uzavřena přes webové rozhraní [webová adresa]. Na základě této smlouvy žalobkyně žalovanému poskytla 15 000 Kč bezhotovostně převodem na bankovní účet č. [bankovní účet], za poplatek 495 Kč. Úvěr byl sjednán na 24 měsíců. Žalovaný se dostal do prodlení, zaplatil pouze dne [datum] částku 3 780 Kč. Přes výzvu žalobkyně žalovaný ničeho více neuhradil. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. 4. Z obchodního rejstříku soud zjistil, že od [datum] je předmětem podnikání žalobkyně poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Ze smlouvy o úvěru ([příjmení] žádosti [číslo]) soud zjistil, že tato byla podepsána podpisovým kódem prostřednictvím SMS dne [datum] žalovaným, v záhlaví smlouvy jsou uvedeny osobní údaje žalovaného, a na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový úvěr 15 000 Kč bezhotovostně na účet č. [bankovní účet] za poplatek 495 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit v 24 měsíčních splátkách (celkově bude zaplaceno 20 640 Kč), RPSN 49,10 %, s tím, že pokud nebude úvěr řádně vrácen, je žalobkyně oprávněna požadovat smluvní pokutu, účelně vynaložené náklady s upomínáním a úrok z prodlení. Splátky byly rozepsány tak, že první splátka byla ve výši 1 120 Kč (splatnost [datum]), druhá až osmá ve výši 1 360 Kč a devátá až dvacátá čtvrtá ve výši 625 Kč (poslední splátka splatná [datum]). Součásti smlouvy jsou další smluvní ujednání. Žalobkyně doložila formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, obsahující totožné parametry úvěru, jako smlouva samotná. Žalobkyně doložila sazebník platný od [datum], kde je uvedena mimo jiné smluvní pokuta 500 Kč za prodlení s úhradou splátky. Žalobkyně doložila oboustrannou kopii OP žalovaného. Žalobkyně doložila doklad o proplacení částky 15 000 Kč dne [datum] na bankovní účet č. [bankovní účet]. Dle přehledu k platbám na tento úvěr soud zjistil, že již od první splátky byl žalovaný v prodlení. Dle přehledu plateb žalovaný uhradil pouze dne [datum] částku 3 780 Kč, dále ničeho nehradil. Dopisem ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu, upozorněn na možnost jeho celého zesplatnění. Dopisem ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k úhradě celého zesplatněného dluhu. Dopisem ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky, upozorněn na možnost jejího soudního vymáhání (žalobkyně doložila doklad o odeslání). 5. [právnická osoba], soud zjistil, že bankovní účet č. [bankovní účet] je účtem žalovaného, byl zřízen [datum]. Z výpisu za dobu od [číslo] 2022 soud zjistil, že žalovaný byl dlouhodobě (opakovaně) stran konečného měsíčního zůstatku„ v mínusu“ (1/ 2022 mínus 7 679,10 Kč, 2/ 2022 mínus 9 635,56 Kč, 3/ 2022 mínus 9 609,19 Kč, 4/ 2022 mínus 9 743,50 Kč, 5/ 2022 mínus 7 983,31 Kč, v 6/ 2022 měl sice konečný zůstatek 136 063,46 Kč, ale v tomto měsíci předcházela kreditní položka v úvěru 170 000 Kč a dále 26 000 [právnická osoba], 7/ 2022 mínus 19 600,67 Kč, pozn. současně z tohoto výpisu soud zjistil, že dne [datum] byla žalovanému od [právnická osoba], skutečně proplacena částka 15 000 Kč, 8/ 2022 mínus 20 389,13 Kč a tento stav pokračuje i v dalších měsících roku 2022, kdy si žalovaný začal obstarávat peněžní prostředky od nebankovních poskytovatelů úvěrů a zápůjček, jako [právnická osoba], přes platební bránu ThePay.cz, s.r.o.) a opakovaně se věnoval sázení a hazardním hrám [webová adresa], a.s., nebo [právnická osoba], [jméno] - [právnická osoba], a další). 6. Žalobkyně byla vyzvána k doplnění, jakým způsobem byla v případě sjednání úvěru ověřena úvěruschopnost žalovaného (v žalobě bylo toliko obecné tvrzení). Podáním ze dne [datum] žalobkyně cituje právní úpravu a uvedla, jak by měla být vykládána (i s odkazem na soudní rozhodnutí), dále uvedla, že zjišťuje úvěruschopnost klientů důsledným zjišťováním jejich kreditního skóre, které zajišťuje oddělení úvěrových rizik, takto je posuzována příjmová a výdajová stránka, jsou zkoumány obecné informace, jako věk, vzdělání, zdroj příjmu, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení apod., je využíván statistický model, s pravděpodobností dodržení úvěrových závazků ze strany klienta. Žalobkyně lustruje klienty v externích registrech. K tomu doložila listinu zvanou metodika k posouzení úvěruschopnosti klienta. Dále doložila listinu zvanou potvrzení o provedení ověření bonity klienta, oddělení rizik řízení. Žalobkyně vycházela z toho, že žalovaný uvedl příjem 21 000 Kč, příjem partnerky 60 000 Kč (bez uvedení zdroje tohoto příjmu), nulové splátky jiným společnostem, bezdětnost. Dne [datum] byl lustrován v ISIR, NRKI, [příjmení] a CRIBIS, a to bez záznamu. Dle žalobkyní doložené úvěrové zprávy, měl žalovaný jednu podanou splátkovou žádost, tři byly odvolány a 2 kontrakty byly ukončeny. Dle uvedeného dospěla žalobkyně k tomu, že je žalovaný schopný splácet uvedený závazek. Dle sdělení žalobkyně tato uvažovala životní minimum členů domácnosti 4 250 Kč, splátky jiným společnostem 2 403 Kč, minimální výdaje na bydlení 9 010 Kč, životní minimum členů domácnosti 8 090 Kč, zbývající zdroje žalovaného jsou 12 987 Kč a zbývající zdroje celé domácnosti 60 137 Kč. Ničeho více žalobkyně k posouzení úvěruschopnosti žalovaného přes poučení soudu o neunesení břemene důkazního, žalobkyně nedoložila. 7. Závazkový vztah, vzniklý dne [datum] mezi žalobkyní a žalovaným se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále„ o. z.“), a smluvním ujednáním. Dále se řídí zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 8. Dle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2397 o. z., úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. Dle § 2398 odst. 1 o. z., úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne ji úvěrující bez zbytečného odkladu. Dle § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 9. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 10. Dle § 75 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Dle § 76 odst. 1 uvedeného zákona, poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Dle § 78 odst. 1, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Ve smyslu § 78 odst. 2 písm. b), se jedná zejména o dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. Dle § 78 odst. 4, poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta. 11. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 86 odst. 2 uvedeného zákona, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotře