5 C 295/2023-56 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobce se žalobou, která byla Okresnímu soudu v Prostějově doručena dne [datum], domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci: a) 18.106 Kč b) kapitalizované úroky z prodlení ve výši 1.195,34 Kč c) kapitalizované úroky ve výši 1.287,56 Kč d) úroky z prodlení z 11.523,18 Kč ve výši 11,75 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení e) úroky ve výši 18,36 % ročně z 11.523,18 Kč za dobu od [datum] do zaplacení. Žalobce tvrdil, že právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba] po posouzení schopnosti žalovaného přenechané peníze vrátit, přenechal žalovanému dne [datum] 15.000 Kč, že žalovaný se zavázal přenechané peníze vrátit a zaplatit 12.607 Kč (součet kapitalizovaných úroků za půjčen peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 6.530 Kč s úrokovou sazbou ve výši 18,36 % ročně, částky za zpracování zápůjčky ve výši 1.500 Kč, částky za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 3.227 Kč), že žalovaný se zavázal 27.607 Kč (15.000 Kč + 12.607 Kč) vrátit ve 45 týdenních splátkách po 614 Kč do [datum], že smlouva o spotřebitelském úvěru byla označena [číslo] že žalovaný dané splátky řádně a včas neplatil, že pohledávka z předmětné smlouvy byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek nynějšímu žalobci, že žalovaný žalobci dluží: a) 18.106 Kč, z toho na jistině 11.523,18 Kč a na poplatku 6.582,92 Kč b) kapitalizovaných úroků ve výši 1.287,56 Kč (úroky byly kapitalizovány z dlužné jistiny 11.523,18 Kč za dobu od [datum] – od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky – do [datum], při výši úroku 18,36 % ročně) c) kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 1.195,34 Kč (úroky z prodlení byly kapitalizovány z dlužné jistiny 11.253,18 Kč za dobu od [datum] – od marného uplynutí týdenní lhůty pro úhradu zbývající dlužné částky – do [datum], při výši úroků z prodlení 11,75 % ročně) d) úroků ve výši 18,36 % ročně z dlužné jistiny 11.523,18 Kč za dobu od [datum] do zaplacení e) úroků z prodlení ve výši 11,75 % ročně z dlužné jistiny 11.523,18 Kč za dobu od [datum] do zaplacení. 2. Písemným podáním ze dne [datum] (č.l. 42 – 43 soudního spisu) vzal žalobce žalobu částečně zpět, neboť žalovaný po podání žaloby zaplatil žalobci 10.000 Kč, přičemž žalobce přijatou platbu započetl na celkovou úhradu poplatků ve výši 6.582,92 Kč, celkovou úhradu kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení do [datum] ve výši 1.195,34 Kč, celkovou úhradu kapitalizovaného úroku do [datum] ve výši 1.287,56 Kč, na částečnou úhradu jistiny ve výši 934,18 Kč. Žalobce tak vzal žalobu částečně zpět o: a) 934,18 Kč, jakožto výši jistiny b) 6.582,92 Kč, jakožto výši poplatku c) 1.195,34 Kč, jakožto kapitalizované zákonné úroky z prodlení do [datum] d) 1.287,56 Kč, jakožto kapitalizované úroky do [datum]. 3. Žalobce se tak v částečném zpětvzetí žaloby domáhal zaplacení: a) 10.589 Kč, jakožto jistiny b) 1.398,68 Kč, jakožto kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení od [datum] do [datum] c) 895,12 Kč, jakožto kapitalizovaných úroků od [datum] do [datum] d) úroků ve výši 18,36 % ročně z [číslo], Kč za dobu od [datum] do zaplacení e) zákonných úroků z prodlení ve výši 11,75 % ročně z 10.589 Kč za dobu od [datum] do zaplacení. 4. Dne [datum] vydal Okresní soud v Prostějově rozhodnutí č.j. 5 C 295/2023 – 46, kterým mimo jiné vyzval žalobce a žalovaného, aby se ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení rozhodnutí vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, aby soud vyhlásil rozsudek ve věci, aniž by žalobce a žalovaný byli o vyhlášení rozsudku předem vyrozuměni, přičemž současně byli poučeni, že pokud se v soudem určené lhůty nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a s vyhlášením rozsudku bez předchozího vyrozumění souhlasí (ust. § 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobce již v žalobě uvedl, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí a k výzvě uvedené v předmětném rozhodnutí se již více nevyjádřil. Předmětné rozhodnutí bylo žalovanému doručováno spolu se žalobou a s částečným zpětvzetím žaloby na adresu trvalého pobytu, přičemž dle doručujícího orgánu žalovaný při doručování písemnosti nebyl zastižen, zásilka byla uložena a připravena k vyzvednutí dne [datum] a žalovanému byla zanechána výzva, aby si písemnost vyzvedl. Jelikož žalovaný si písemnost v úložní době nevyzvedl, jelikož zásilku nebylo možno po uplynutí 10 dnů vložit do schránky adresátem užívané, tato byla vrácena soudu. Předmětná zásilka tak byla žalovanému doručena desátý den od uložení. Žalovaný se v soudem určené lhůtě, ani později nevyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, aby soud vyhlásil rozsudek ve věci, aniž by žalovaný byl jako účastník řízení o vyhlášení rozsudku předem vyrozuměn. Žalobce s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasil a souhlas žalovaného s rozhodnutím věci bez nařízení jednání byl s ohledem na poučení, kterého se žalovanému dostalo, soudem předpokládán. Věc tak byla projednána a rozhodnuta bez nařízení jednání ve smyslu ust. § 115a o.s.ř. Jelikož žalobce ani žalovaný se v soudem určené lhůtě nevyjádřili, zda souhlasí s vyhlášením rozsudku bez předchozího vyrozumění účastníků, byl jejich souhlas s tímto postupem s ohledem na poučení, kterého se jim dostalo, soudem předpokládán. 5. Podle ust. § 96 odst. 1 o.s.ř. žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. 6. Podle ust. § 96 odst. 2 věta první o.s.ř., je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popř. v rozsahu zpětvzetí návrhu zastaví. 7. Jelikož žalobce vzal žalobu částečně zpět (usta. § 96 odst. 1 o.s.ř.), bylo řízení v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby zastaveno (ust. § 96 odst. 2 věta první os.ř.). 8. Zákaznickou kartou – žádostí o spotřebitelský úvěr (č.l. 19 soudního spisu) je prokázáno, že právní předchůdce žalobce se před uzavřením tvrzené smlouvy zabýval úvěruschopností žalované, když od žalovaného požadoval a získal informace o tom, zda je zaměstnán, jaká je výše jeho měsíčního příjmu, k čemuž si nechal předložit tzv. výplatní pásky, jaké jsou jeho měsíční výdaje, zda-li má finanční závazky a v jaké výši. 9. Smlouvou o spotřebitelském úvěru (č.l. 16 – 17 soudního spisu) je prokázáno, že právní předchůdce žalobce dne [datum] přenechal žalovanému v hotovosti 15.000 Kč, že žalovaný se zavázal přenechané peníze vrátit a zaplatit poplatek ve výši 11.257 Kč (úroky: 6.530 Kč; poplatek za zpracování spotřebitelského úvěru: 1.500 Kč; poplatek za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení: 3.227 Kč), pojistné ve výši 1.350 Kč, že žalovaný se zavázal 27.607 Kč (15.000 Kč + 11.257 Kč + 1.350 Kč) zaplatit formou 45 splátek (1. až 44. ve výši 614 Kč; 45. ve výši 591 Kč), že smlouva byla označena [číslo]. 10. Smlouvou o postoupení pohledávek (č.l. 8 – 12 soudního spisu) a oznámení o postoupení pohledávky (č.l. 15 soudního spisu) je prokázáno postoupení pohledávky za žalovaným z předmětné smlouvy nynějšímu žalobci. 11. Výzvou k plnění (č.l. 6 – 7 soudního spisu) a podacím lístkem (č.l. 20 soudního spisu) je prokázáno, že žalobce prostřednictvím zástupce JUDr. Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D., advokátka, před podáním žaloby vyzval žalovaného ke splnění dluhu, přičemž předžalobní upomínka byla odeslána s využitím provozovatele poštovních služeb. 12. Podle ust. § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 13. Podle ust. § 2392 odst. 1 věta první o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 14. Podle ust. § 419 o. z., spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. 15. Podle ust. § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 16. Podle ust. § 86 odst. 1, 2 zák. č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet; poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v