Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručení Okresnímu soudu v Prostějově dne 23. 3. 2026 domáhala zaplacení shora uvedeného peněžního plnění s tvrzením, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne , datum, Smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen Smlouva), na jejím základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 30.000 Kč. , adresa, .500 Kč byla převedena na účet žalovaného uvedený ve Smlouvě a částka 2.500 Kč byla převedena na účet zprostředkovatele žalobkyně jako jeho provize. Ve věci pohledávky žalobkyně vyplývající ze Smlouvy bylo rozhodnuto elektronickým platebním rozkazem, který vydal Okresní soud v , adresa, dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, , č. účtu, –, Anonymizováno, , a který nabyl právní moci dne 19. 3. 2025. Pohledávka z exekučního řízení ve výši 27.014 Kč byla uhrazena dne 8. 10. 2025, a to ve splátkách podle tabulky, která byla přílohou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Žalobkyně poukázala na způsob uzavírání Smlouvy prostřednictvím tzv. verifikační platby ve výši 1 Kč a tvrdila, že součástí Smlouvy bylo ujednání o smluvní pokutě ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru, dle článku I, bod 2, písm. b) Smlouvy a smluvní pokutu žalovaný žalobkyni ve výši 5.117 Kč stanovenou za dobu od 15. 1. 2025 do 8.10.2025 dosud neuhradil. K této skutečnosti žalobkyně poskytla soudu výpočet dle přiložené tabulky. Ke zkoumání úvěruschopnosti žalobkyně poukázala pouze na zákon o spotřebitelském úvěru a že využila veřejně dostupné informace. K těmto tvrzením měla dožit výplatní pásky žalovaného, výpis insolvenčního rejstříku žalovaného, výpis z centrální evidence exekucí.Na výzvu soudu žalobkyně tvrzení ohledně zkoumání schopnosti žalovaného úvěru zaplatit doplnila v podání ze dne 24. 8. 2026 a uvedla, že si vyžádala od zaměstnavatele žalovaného , jméno FO, spol s r.o. výplatní pásky za kalendářní měsíce prosinec 2023 a leden 2024, prověřila žalovaného v databázi centrální evidence exekucí, insolvenčního rejstříku, katastru nemovitostí. Průměrný příjem žalovaného si žalobkyně ověřila telefonicky s tím, že jeho čistý měsíční příjem za měsíc prosinec 2023 činil 28.038 Kč, za měsíc leden 2024 částku 31.821 Kč, přičemž byly prováděny pouze srážky na stravování. Ostatní informace z uvedených registrů byly negativní. Při posouzení měsíčních nákladů žalovaného žalobkyně vycházela z normativních nákladů na bydlení jedné osoby, dle zákona č. 117/1995 Sb. a existenčního životního minima na jednotlivce ve výši 4.860 Kč dle zákona č. 110/2026 Sb. Žalobkyně dospěla na základě těchto informací, že žalovaný je schopen dluh ze Smlouvy řádně, ve formě splátkového kalendáře výši 1.600 Kč měsíčně zaplatit. Žalobkyně se nezabývala konkrétními náklady na bydlení, nahradila je normativními náklady na bydlení. V této souvislosti poukázala na stávající judikaturu a veřejně dostupné informace, jakým jsou státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2026 Sb., s poukazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 33 Cdo 2105/2024.2. Žalovanému byla žaloba s výzvou k vyjádření doručena dne 29. 6. 2026 (pondělí, pracovní den, postupem dle § 49 odst. 4 o.s.ř.). Žalovaný na výzvu nereagoval a v průběhu soudního řízení zůstal procesně pasivní.3. Předvolání k ústnímu jednání žalovaný rovněž nepřevzal, i když mu bylo doručováno na adresu pro doručování prostřednictvím doručujícího orgánu (§ 46b o.s.ř.). Soud považoval zásilku za doručenou dne 27. 7. 2026 (pondělí, pracovní den, postupem dle § 49 odst. 4 o.s.ř.). Soud může konstatovat, že žalovaný byl řádně předvolán k soudnímu řízení, jednání se nezúčastnil, ani se neomluvil. Žalobkyně a její zástupce se jednání též nezúčastnili, z účasti se omluvili a souhlasili, aby bylo rozhodnuto bez jejich přítomnosti. Soud z tohoto důvodu rozhodl bez přítomnosti účastníků a jejich zástupců (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).4. Soud provedl dokazování v rámci vymezeném označením důkazů žalobkyní a předloženými společně s návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, popřípadě s doplněním na výzvu soudu, z nichž zjistil následující skutečnosti a skutkový stav projednávané věci.5. Z posouzení úvěruschopnosti zákazníka – žalovaného, vztahujícího se ke Smlouvě, k identifikaci zákazníka – žalovaného byl použit občanský průkaz (v kolonce zaměstnání je uvedeno telefonní číslo , tel. číslo, ručně dopsaný údaj „VP+BÚ“, příjmy zákazníka stejně jako domácnosti jsou uvedeny ve výši 29.929 Kč a ručně bylo dopsáno „29.404“. Výdaje žalovaného označené jako spotřebitel, byly uvedeny ve výši 8.900Kč s tím, že bydlí ve vlastním, v bodě 12 je rukou napsáno „, jméno FO, “ , nečitelné údaje a číslice 8.900, v bodě 15 počet vyživovaných osob, včetně manželky je ruko uvedeno „1+1 děti 1+2“, v bodě 17 jsou dopsány normativní náklady na bydlení 8.932 jsou doplněny normativní náklady na bydlení 8.932 Kč, životní minimum zákazníka, včetně vyživovaných osob 10.500 Kč, nezabavitelná částka zákazníka včetně vyživovaných osob 13.292Kč a hodnocení (scoring) žalovaného, je rukou označeno písmeno A, jako výsledek hodnocení zákazníka. Listina je nečitelně podepsána a datována ve , adresa, . 3. , Anonymizováno, .6. Z výplatních lístků za mzdové období prosinec 2023 a leden 2024, že u žalovaného činila čistá mzda 28.038 Kč a 31.821 Kč nebyly z ní prováděny žádné srážky.7. Z výstupu insolvenčního rejstříku z údajů platných ke dni 4.3.2024, že u fyzické osoby identifikované rodným číslem nebyl nalezen žádný dlužník.8. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (Smlouva), že žalovaný Smlouvu podepsal prostřednictvím verifikační platby ve výši 1 Kč v souladu s článkem XII bod 1 Smlouvy. Žalovanému byl poskytnut úvěr celkem ve výši 30.000 Kč, z toho částka 2.500 Kč byla na pokyn žalobkyně uhrazena jako provize přímo zprostředkovateli úvěru a zbývající část ve výši 27.500 Kč byla poskytnuta žalovanému na jeho účet uvedený ve Smlouvě, ve formě nepřímého neúčelového úvěru. Žalovaný se zavázal úvěr zaplatit ve formě splátek ve výši 1.600 Kč měsíčně po dobu 25 měsíců se zákonným úrokem z prodlení 15 %, zápůjční úrokovou sazbou (RPSN) ve výši 44,5 %. Ve Smlouvě byla uvedena výše příjmu žalovaného 29.929 Kč, ve shodné výši příjem domácnosti a výdaje na bydlení 8.900 Kč, žalovaný je rozvedený, bydlí v domě v osobním vlastnictví se splátkami dalšího úvěru 3.997 Kč. Smlouva má šest stran, od třetí strany jsou uvedeny další smluvní ujednání, článek III obsahuje ujednání, dle kterého jsou součástí Smlouvy úvěrové podmínky a formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Článek IV Smlouvy, obsahuje ujednání k důsledkům porušení povinností stran Smlouvy, dojde k zesplatnění v důsledku prodlení s úhradou splatnosti a nastává v den čárka, kdy poskytovatel odeslal zákazníkovi písemné oznámení o zesplatnění úvěru. Dle čl. IV, bod 2. Smlouvy vzniká povinnost žalovaného zaplatit smluvní pokutu 0,1% denně z dlužné částky úvěru (písmeno a), zároveň smluvní pokuta 499 Kč za každou neuhrazenou splátku (bod c). Dle článku IV bod 3 je žalovaný v případě prodlení povinen k úhradě zákonného úroku z prodlení a dle bodu 4 téhož článku k úhradě účelně vynaložených nákladů, kdy za zaslanou upomínku je uvedena částka 100 Kč. Ke Smlouvě je doložen formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, který není opatřen podpisem zákazníka, ani osobou jednající za žalobkyni. Ke smlouvě je připojen rozpis splátek, jaká část splátky se započítává na jistinu, jaká na úroky.9. Z listiny „výdaje spotřebitele, čestné prohlášení“, že tato listina není žalovaným nijak podepsána, obsahuje výdaje na bydlení 8.900 Kč, splátky úvěrů (včetně úvěru ze stavebního spoření), 3.990 Kč, údaj o osobním stavu – rozvedený s tím, že v domácnosti žije jedna další osoba.10. Z výsledku lustrace fyzické osoby označené rodným číslem, s datem lustrace 4. 3. 2024 soud nezjistil žádné údaje, listina obsahuje nepřehledný řad různých písmen, znaků a číslic.11. Z registru systému , jméno FO, fyzické osoby označené rodným číslem, s poslední aktualizací 1. 3. 2024, že tento registr neeviduje k datu vytvoření reportu žádné záznamy.12. Z výpisu z insolvenčního rejstříku, že je dotázaná fyzická osoba identifikována rodným, k datu 4. 3. 2024 nebyl nalezen žádný dlužník.13. Z tabulky žalobce týkající se Smlouvy, včetně přílohy č. , hodnota, , ze které soud prováděl důkaz v nevytištěné elektronické podobě systému CEPR soud žádná skutková zjištění nečinil, neboť se týkalo plnění ze Smlouvy, obsahovala splátkový kalendář a rozsah plnění žalovaného na tento dluh a délku prodlení žalovaného, ze kterého žalobkyně provedla výpočet smluvní pokuty.14. Z informací o pozemku zapsaného na LV č. , hodnota, pro obec , adresa, , katastrální území , adresa, , parc. č. , hodnota, o výměře , Anonymizováno, m², parc. č. , hodnota, , stavební objekt č.p. , Anonymizováno, , že vlastníky jsou ze , jméno FO, pro , právnická osoba, .15. Z podacích lístků, že listiny odesílatele – zást. žalobkyně byly adresátovi – žalovanému doručovány na adresu , adresa, .16. Z předžalobní výzvy ze dne 18. 2. 2026, že zástupce žalobkyně vyzývá žalovaného k úhradě dluhu ze Smlouvy ve výši 5.117 Kč se stručným popisem skutkového děje a právním hodnocením věci.17. Ze zesplatnění pro Smlouvu, že žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne 26. 11. 2024 k úhradě dluhu ze Smlouvy s tím, že součástí dopisu je stručný skutkový popis a právní hodnocení věci před podáním žaloby, včetně odkazu na smluvní pokutu tehdy sumarizovanou částkou 1.497 Kč s upomínacími náklady 300 Kč.Z tabulky „Výpočet dodatečné pokuty 0,1 %,“ že tato listina nebyla nikým autorizována, obsahuje výpočet smluvní pokuty s ohledem na plnění žalovaného na tento dluh s výslednou částkou 5.117,08Kč (předmět tohoto řízení).18. Soud z dalších listin, které žalobkyně předložila, včetně statistiky rodinných účtů normativních nákladů na bydlení za rok 2024, žádná skutková zjištění nečinil, neboť nebyla konkrétně zaměřena na osobní poměry žalovaného.19. Podle § 419 o.z., spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti, nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.20. Podle § 2395 o.z., smlouvu o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit.21. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr, nebo obdobná finanční služba poskytnutá nebo zprostředkovaná spotřebiteli.22. Podle § 75 téhož zákona, poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.23. Podle § 78 odst. 1,2 písm. b) téhož zákona poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizuje dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.Jedná se zejména o dokumenty nebo jiné záznamy, týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele.24. Podle § 86 odst. 1,2 téhož zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebo změnou závazku z takové smlouvy, spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Podle § 87 odst. 1 věta první téhož zákona, Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.25. Soud je tedy dle judikaturního vývoje povinen zjišťovat, zda žalobkyně jako úvěrující plnila svoji povinnost zkoumat žalovaného splácet, tedy jeho solventnost, jak byl tento názor zaujat Ústavním soudem ČR, v jeho nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III ÚS 4129/18, který rovněž ve svém odůvodnění odkazuje na odůvodnění rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp.zn. značky , spisová značka, . Dále soud rozhoduje, že poukazuje, že soudní dvůr Evropské unie rozhodl ve věci C – 670/18 o předběžné otázce položené Okresním soudem v Ostravě, ohledně úvěruschopností i bez námitky dlužníka a dále na směrnici Evropského parlamentu, Rady 2008/48/ES, ze dne 23. 4. 2008, o smlouvách o spotřebitelském úvěru, dle které je spotřebitel v nerovném postavení z hlediska vyjednávací síly, úrovně informovanosti, což ho vede k vystupování podmínek jednostranně stanovených věřitelem, i když cílem unijní úpravy je, aby věřitel jednal zodpovědně a neposkytl úvěr spotřebitelům, kteří nejsou úvěruschopní a existuje nezanedbatelné nebezpečí, že se nevědomý spotřebitel nebude dovolávat právní normy určené k jeho ochraně.26. Soud zjištěný skutkový stav posoudil podle citované právní úpravy a k tomu uvedené judikatury a dospěl k tomuto právnímu posouzení věci.27. Předmětem tohoto řízení je plnění ze Smlouvy (z její části ujednání o smluvní pokutě), která svým charakterem odpovídá smlouvě o spotřebitelském úvěru, neboť splňuje všechny zákonné znaky této smluvní formy (§ 2395 a násl. o.z.). Ve věci závazků žalovaného ze Smlouvy bylo již pravomocně rozhodnuto, a to na základě elektronického platebního rozkazu vydaného nadepsaným soudem č.j. , Anonymizováno, , č. účtu, –6, který nabyl právní moci 19. 3. 2025. V rámci exekučního řízení byla povinným peněžní částka z tohoto exekučního titulu zcela uhrazena. Soud zjistil, že předmětem tohoto řízení není pohledávka ze Smlouvy, na kterou byl již vydán exekuční titul, který oprávněný využil a po povinném (žalovaném) byl vymožen. Předmětem tohoto řízení je smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně, jak byla dohodnuta v článku IV bod 2 písm. b) Smlouvy. Žalobkyně stanovila celkovou výši smluvní pokuty za období od 15. 1. 2025 do 8. 10. 2025 částkou 5.117 Kč a v tomto rozsahu činí smluvní pokuta předmětem tohoto řízení. Soud musí v každém řízení zvlášť, a přitom není vázán stanoviskem soudu I. stupně v jiných věcech, týkajících se závazků ze Smlouvy, zkoumat, zda úvěrující (žalobkyně) postupovala při zjišťování schopnosti žadatele o spotřebitelský úvěr (žalovaný) zaplatit poskytnutý úvěr v souladu se zákonem (§ 87 zákona o spotřebitelském úvěru), zda tedy žalobkyně postupovala s odbornou péči při této činnosti. Soud zjistil, že žalovaný v době podání žádosti o úvěr měl nejméně jeden dluh, a to pro zajištění pohledávek vzniklých při uzavření hypoteční smlouvy na částku ve výši 1.300.000 Kč u oprávněného , právnická osoba, . Žalovaný tento údaj uvedl v čestném prohlášení (výdaje spotřebitele), výši splátky měsíčně 3.997 Kč. Žalobkyně se spokojila pouze s údaji zjištěnými z veřejně dostupných registrů, ale nezabývala se konkrétně, jaká je platební morálka žalovaného ohledně nejméně tohoto přiznaného dluhu. Soud podotýká, že žalobkyně měla, nebo alespoň mohla mít k dispozici údaje zjistitelné z běžného účtu žalovaného, na které byla poukázána částka 27.500 Kč, ač výše úvěru byla dohodnuta 30.000 Kč. Výpisy z účtu, alespoň za poslední tři kalendářní měsíce předcházející uzavření Smlouvy si od žalovaného nevyžádala. Kdyby postupovala obezřetně s odbornou péčí, zjistila by konkrétní informace o možnostech žalovaného další poskytnutý úvěr zaplatit. Pokud by takto učinila, zjistila by to, co zjistil soud na prvním jednání ve věci, kterého se žalovaný zúčastnil a který tvrdil, že v době, kdy uzavíral Smlouvu, byl zadlužený, jeho dluh v té době mohl být podle jeho odhadu cca 2,5 mil. Kč. Žalovaný při kontraktačních jednáních, které vedly k uzavření Smlouvy nebyl se žalobkyní v osobním v kontaktu. Vše se odehrávalo přes internet a žalovaný si nepamatoval, že by něco osobně podepisoval, možná přes nějaký kód, nějaká čestná prohlášení. Takovýto postup však soud považuje ze strany žalobkyně, jako osoby zodpovědné za řádné v souladu se zákonem, uzavření Smlouvy, krajně nezodpovědný a nesprávný. Pokud žalobkyně takto nedbale postupovala a nezjistila si dostatečně konkrétní informace o možnostech žalovaného, včetně doložení výše jeho pravidelných měsíčních výdajů (včetně splátek existujících dluhů), včetně poměrů jeho manželky, soud považuje tento postup v rozporu se zákonem a tímto jsou spojeny následky uvedené v ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb., tj. absolutní neplatnost Smlouvy, včetně ujednání o smluvní pokutě.28. Soud hodlal žalobkyni na první jednání ve věci v tomto smyslu poučit podle § 118a odst. 1,3 o.s.ř. Žalobkyně neúčastí na tomto jednání bez řádné omluvy se tohoto práva vzdala. Lze tedy uzavřít, že žalobkyni jako úvěrující, která jednala v rozporu se zákonem, nevznikl nárok požadovat po žalovaném smluvní pokutu dohodnutou v absolutně neplatné Smlouvě, a to v jakékoliv výši a části. Soud z tohoto důvodu žalobu v celém rozsahu zamítl. (odst. I. výroku)29. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého by měl právo na plnou náhradu nákladů řízení procesně zcela úspěšný žalovaný. Tomu však podle obsahu spisu z důvodu jeho procesní pasivity nevznikly žádné náklady, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. (odst. II. výroku)