9 C 252/2025-73 — Okresní soud v Prostějově

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu bylo dne 19. 8. 2025 zahájeno řízení, v němž žalobkyně uplatňovala vůči žalované nároky dovozované ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené mezi společností , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“ nebo „, právnická osoba, “), a žalovanou. Tvrdila, že dne , datum, byla uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, (dále též jen jako „smlouva o úvěru“ nebo „smlouva“). Vyjádřila se k procesu uzavření smlouvy na webových stránkách , webová adresa, . K posouzení úvěruschopnosti žalované uvedla, že byla vyhodnocena na základě tvrzení žalované o příjmech a výdajích a na základě lustrace v CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI a úvěrové historie. Současně výslovně uvedla, že dokumentaci k posouzení úvěruschopnosti k dispozici nemá. Žalovaná čerpala nejprve úvěr ve výši 15 000 Kč, následně využila práva na navýšení úvěru a čerpala úvěr v celkové výši 49 840,80 Kč. Žalovaná se dostala do prodlení s hrazením pravidelných měsíčních splátek a , právnická osoba, ji informovala o zesplatnění celého úvěru ke dni 27. 4. 2025. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek. Žalobkyně se v řízení domáhala zaplacení částky 14 916,23 Kč sestávající z dlužné jistiny úvěru ve výši 12 644,93 Kč, smluvního úroku ve výši 1 836,72 Kč a smluvní pokuty ve výši 434,58 Kč, jakož i zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 14 916,23 Kč od 28. 4. 2025 do zaplacení.2. Podáním doručeným soudu dne 4. 3. 2026 (č. l. 50-51) žalobkyně doplnila na výzvu soudu (č. l. 46) svá tvrzení. Rozvedla tvrzení k procesu uzavření smlouvy. Uvedla, že mezi , právnická osoba, a žalovanou byla nejprve uzavřena smlouva o úvěru ze dne , datum, , k níž byl následně , datum, sjednán dodatek o navýšení úvěru. Dále byly sjednány dodatky ve dnech 25. 4. 2022 a 26. 6. 2023 o prodloužení splatnosti úvěru. Žalovaná čerpala nejprve 15 000 Kč dne , datum, , poté 35 000 Kč dne , datum, , celkem tedy 50 000 Kč (v návrhu žalobkyně tvrdila čerpání celkové částky 49 840,82 Kč). Žalovaná uhradila ještě před podáním návrhu ve prospěch , právnická osoba, celkovou částku 91 332,35 Kč v období od , datum, do 19. 1. 2025 (žalobkyně specifikovala i konkrétní platby), z níž bylo 37 355,07 Kč započteno na jistinu a 53 977,28 Kč na příslušenství. K posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyně odkázala na prohlášení žalované, která jsou součástí smlouvy o úvěru. Zopakovala tvrzení o lustracích žalované v příslušných registrech a databázích. Rovněž zopakovala, že nedisponuje žádnou dokumentací k této otázce.3. Žalovaná se ve věci vyjádřila až u jednání. Stručně uvedla, že by dlužnou částku uhradila. Soud na tomto místě konstatuje, že pokud by se snad z vyjádření žalované mělo podávat uznání žalovaného nároku, rozsudek pro uznání vydán být nemohl, jelikož by to bylo v rozporu s právními předpisy (viz § 153a odst. 2 ve spojení s § 99 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu; dále jen „o. s. ř.“). Zde lze citovat z článku JUDr. Marka Jägera, Ph.D., soudce Okresního soudu v Kolíně, nazvaného Porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele v procesních souvislostech, který byl publikován v Soudních rozhledech 1/2025 a s jehož závěry se soud zcela ztotožňuje. Autor mimo jiné uvádí: „Rozsudkem pro uznání soud rozhoduje zásadně bez zřetele k tomu, zda a v jakém rozsahu žalobce unáší procesní břemena, popřípadě zda dosavadní výsledky řízení odůvodňují závěr o opodstatněnosti žalobního požadavku. Vyvstane-li ovšem v řízení pochybnost o tom, zda by rozsudek pro uznání neodporoval donucující normě hmotného práva nebo ji neobcházel, vychází soud z výsledků dosud provedeného dokazování, popřípadě provede v tom směru další důkazy. Takový postup by měl soud volit nejen v případě, že závěr o porušení povinnosti poskytovatele spotřebitelského úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele vyplývá již z vylíčení skutkového děje v žalobních důvodech nebo z dosavadních výsledků řízení, nýbrž i tam, kde žalobce opomněl vůbec skutkově tvrdit, zda, kdy a jak poskytovatel spotřebitelského úvěru uvedenou povinnost splnil, nebo tam, kde z listin, kterých se žalobce dovolal, plyne, že tuto povinnost porušil. I v takových případech je totiž namístě pochybovat o souladu uznání žalovaného s hmotným právem.“ V této věci žalobkyně k posouzení úvěruschopnosti žalované nic konkrétního netvrdila ani nedokládala, vydání rozsudku pro uznání tak nepřipadalo v úvahu.4. Jednání ve věci se konalo , datum, . V souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. bylo jednáno v nepřítomnosti žalobkyně i její právní zástupkyně, které se z jednání omluvily. Žalobkyně současně žádala, aby ji soud pro případ, že nebude možno žalobě zcela vyhovět, vyzval k doplnění tvrzení a důkazních návrhů. Takto soud nepostupoval, jelikož žalobkyni k doplnění tvrzení a důkazních návrhů písemně vyzval (č. l. 46), žalobkyně reagovala, avšak nedostatečně. Omluva z jednání, která obsahuje rozebíraný požadavek, je zjevně „formulářová“, tedy zasílaná ve stejném znění do různých řízení bez ohledu na stav té které věci. Soud žalobkyni písemně avizoval, že bude-li třeba žalobkyni na nařízeném jednání poučit dle § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř. k otázkám, na něž se výzva vztahovala, nebude již poskytnuta další lhůta. Smyslem výzvy bylo zajistit, aby soud mohl rozhodnout při prvním jednání. Tím soud vysvětluje, proč nebylo možno vyhovět požadavku žalobkyně na (další) výzvu. Ostatně soud by nebyl povinen vyhovět ani v případě, že by předchozí výzvu nezasílal, jelikož poučení dle § 118a o. s. ř. se poskytuje při jednání, k němuž se žalobkyně dobrovolně nedostavila.5. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, z nichž zjistil následující:6. Dle smlouvy o úvěru splatném ve splátkách č. , hodnota, ze dne , datum, (č. l. 34-35), kterou měla uzavřít, Anonymizováno, , právnická osoba, jako věřitel s žalovanou jako klientem, se , právnická osoba, zavázala poskytnout spotřebitelský úvěr ve výši 15 000 Kč na účet žalované č. , č. účtu, (dále jen jako „účet žalované“) se zápůjční úrokovou sazbou 66,09 % ročně a RPSN 90,30 %. Žalovaná měla uhradit celkovou částku 33 501,22 Kč ve 34 měsíčních splátkách po 985,33 Kč splatných od , datum, (1. splátka) do 25. 12. 2024 (34. splátka). V závěrečné části smlouvy je informace o datu a času odeslání potvrzovacího kódu žalované, telefonním čísle, na které byl zaslán, a datu a času potvrzení návrhu smlouvy žalovanou pomocí kódu. Součástí smlouvy měly být též Obchodní podmínky , právnická osoba, (č. l. 52-61). S ohledem na dále uvedené závěry by bylo nadbytečné se více zabývat obsahem smlouvy včetně obchodních podmínek.7. Dle smlouvy o úvěru splatném ve splátkách č. , hodnota, ze dne , datum, (č. l. 32-33), kterou měla uzavřít , právnická osoba, jako věřitel s žalovanou jako klientem, se , právnická osoba, zavázala poskytnout spotřebitelský úvěr ve výši 49 840,80 Kč na účet žalované se zápůjční úrokovou sazbou 56,38 % ročně a RPSN 73,50 %. Žalovaná měla uhradit celkovou částku 104 267,88 Kč v 36 měsíčních splátkách po 2 896,33 Kč splatných od , datum, (1. splátka) do 25. 1. 2025 (34. splátka). V závěrečné části smlouvy je informace o datu a času odeslání potvrzovacího kódu žalované, telefonním čísle, na které byl zaslán, a datu a času potvrzení návrhu smlouvy žalovanou pomocí kódu. Součástí smlouvy měly být též Obchodní podmínky , právnická osoba, (č. l. 52-61). S ohledem na dále uvedené závěry by bylo nadbytečné se více zabývat obsahem smlouvy včetně obchodních podmínek. Ve smlouvě ze dne , datum, není zmiňována návaznost na smlouvu ze dne , datum, .8. Žalobkyně předložila další dvě listiny nazvané „Smlouva o úvěru splatném ve splátkách č. , hodnota, “ ze dnů , datum, (č. l. 28-29) a , datum, (č. l. 26-27), v nichž je uvedena výše úvěru 49 840,80 Kč, resp. 40 202,79 Kč. Dle žalobních tvrzení se jedná o dodatky ke smlouvě ze dne , datum, , jimiž je prodlužována splatnost úvěru. Soud z těchto listin žádné skutkové závěry nečiní.9. Z výpisu z účtu , právnická osoba, č. , č. účtu, (č. l. 24) bylo zjištěno, že , právnická osoba, obdržela od žalované dne , datum, platbu částkou 0,01 Kč.10. Z výpisu z účtu , právnická osoba, č. , č. účtu, (č. l. 30-31) bylo zjištěno, že , právnická osoba, vyplatila na účet žalované dne , datum, částku 15 000 Kč (s poznámkou „Půjčka od , právnická osoba, “) a dne , datum, částku 35 000 Kč (s poznámkou „Dodatečná půjčka od , právnická osoba, “).11. Z výzev k úhradě ze dne 25. 2. 2025 (č. l. 64), 27. 3. 2025 (č. l. 63) a 27. 4. 2025 (č. l. 25) bylo zjištěno, že , právnická osoba, tyto výzvy vyhotovila, nebylo však zjištěno jejich doručení či odeslání žalované (žalobkyně nepředložila žádný doklad o doručení či odeslání těchto písemností).12. Z (rámcové) smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, (č. l. 7-17) a dodatku č. 1 z téhož dne (č. l. 21-23) bylo zjištěno, že , právnická osoba, jako postupitel a žalobkyně jako postupník sjednaly postupování pohledávek za k